Boháček Ivan
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Počet článků: 627
Dvě mouchy jednou ranou: umělé prvky číslo 118 a 116
5. 7. 1999 | Vesmír 78, 413, 1999/7
se podařilo připravit fyzikům Lawrencovy berkeleyské státní laboratoře v Kalifornii krátce poté, co v Dubně úspěšně připravili prvek s atomovým...
Selhává grantová agentura, když hodnotný projekt nedostane grant?
5. 7. 1999 | Vesmír 78, 413, 1999/7
Nositel Nobelovy ceny Luis W. Alvarez je znám mezi laiky spíše svou hypotézou, že vyhynutí dinosaurů před 65 miliony let způsobil střet Země...
Proti pampeliškám
5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7
Na jaře mnozí zahrádkáři rozpráší na metr čtvereční půdy daleko více herbicidů než zemědělci. David Tilman se svými spolupracovníky z Minnesotské...
Zpětná vazba
5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7
17. dubna otiskl britský týdeník pro vědu New Scientist zprávu o tom, že „pravidlený sex prý pomáhá proti nachlazení a chřipce“ (citujeme Duben ve...
Math1 – gen pro vláskové buňky
5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7
Vnitřní ucho savců obsahuje kochleu a vestibulum odpovědné za slyšení i za udržování rovnováhy (viz např. obrázek). Epitel těchto ústrojí obsahuje...
Pozor na danajské dary?
5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7
Němečtí fyzikové by rádi nahradili svůj zdroj synchrotronového záření BESSY-1 novějším modelem BESSY2. Nabízejí tudíž původní zařízení, které má...
Kamufláž chaperoniny
5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7
Mnoho virů je mezi rostlinami šířeno slinami hmyzu sajícího rostlinné šťávy. To však je poměrně nejistá záležitost, a tak některé viry vyvinuly...
Ve zkratce
5. 7. 1999 | Vesmír 78, 414, 1999/7
S velkými famfárami se publikovalo roku 1993 zjištění molekulového genetika D. Hamera a jeho spolupracovníků, že gen pro mužskou homosexualitu...
Proč by vědci měli být výjimkou?
5. 6. 1999 | Vesmír 78, 353, 1999/6
„Všechny profese ve filmech dopadají špatně... proč tedy očekáváte, že s vědci se bude zacházet jinak?“ zeptal se Michael Crichton na výročním...
Kritika poskytovatelů internetu
5. 6. 1999 | Vesmír 78, 353, 1999/6
Podle Poradní skupiny pro internetovou bezpečnost (v Severna Park v Marylandu), která analyzovala bezpečnost služeb poskytovaných Hotmailem,...
Genom Campylobacter jejuni – první genom patogenu pocházejícího z potravy
5. 6. 1999 | Vesmír 78, 353, 1999/6
Někteří čtenáři se ještě pamatují na pozoruhodné chování sýkorek, které se naučily otevírat aluminiový uzávěr lahví s mlékem. Chytré sýkorky však...
Francouzská akademie věd – reforma po 333 letech?
5. 6. 1999 | Vesmír 78, 354, 1999/6
Tento elitní klub byl založen r. 1666 za vlády Ludvíka XIV. V lednu letošního roku se stal prezidentem chemik Guy Ourisson. Ve své inaugurační řeči...
Evropští vědci a veřejnost
5. 6. 1999 | Vesmír 78, 354, 1999/6
„Chtějí-li být evropští vědci tak úspěšní v získávání prostředků jako jejich američtí kolegové, musí více mluvit o významu své práce.“ To je...
Záblesky gama – stále horké téma
5. 6. 1999 | Vesmír 78, 354, 1999/6
10. května opět zaznamenaly jak BATSE, tak italsko-holandská družice BeppoSAX jeden z velmi silných záblesků gama. Také tentokrát se podařilo najít...
PCR v reálném čase – detekce patogenu během 7 minut
5. 5. 1999 | Vesmír 78, 293, 1999/5
Propukne-li někde neznámá infekční choroba, mají epidemiologové plné ruce práce. Pokud mají lékaři pomoci rychle a účinně, potřebují nejen...
Nejstarší galaxie ve vesmíru
5. 5. 1999 | Vesmír 78, 293, 1999/5
Rudý posuv z = 6,68 odpovídá době, kdy měl vesmír jen 5 % dnešního stáří (tj. ~500 až ~700 milionů let; neurčitost vyplývá z toho, že neznáme...
Fúze vyvolaná stolním femtosekundovým laserem by mohla být zdrojem neutronů
5. 5. 1999 | Vesmír 78, 293, 1999/5
Neutrony z fúzních reakcí běžně produkují velká laserová zařízení (např. laser Nova v Lawrencově livermorské státní laboratoři či laseru Gekko...
Jak nalézt mrak ještě předtím, než se vytvoří?
5. 5. 1999 | Vesmír 78, 294, 1999/5
Proč se bouřkové mraky tvoří právě na jednom místě a nikoli na jiném podél fronty? Vysvětlení může spočívat v rozložení vodních par. Vodní páry...
Železo v oceánech a globální klima
5. 5. 1999 | Vesmír 78, 294, 1999/5
Cirkulace a míchání vod v Jižním oceánu je takové, že železo by mohla přímo ovlivnit schopnost fytoplanktonu v oceánu dlouhodobě zadržovat oxid...
Wolfovy-Rayetovy hvězdy
5. 5. 1999 | Vesmír 78, 294, 1999/5
Wolfovy-Rayetovy hvězdy byly objeveny před 30 lety. Jsou to výjimečně horké masivní hvězdy, o nichž se astronomové domnívají, že se stanou...