Boháček Ivan

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Počet článků: 627

O anomáliích a pochybách

17. 2. 2005  |  Vesmír 84, 63, 2005/2
Poznámka Jiřího Grygara k anomálnímu zpomalení kosmických sond mne přiměla, abych se k tématu vrátil. John Anderson, který si anomálního zpomalení...
 

Berkat, transplantace rohovky a …

17. 2. 2005  |  Vesmír 84, 66, 2005/2
Jako jeden z příkladů chaotického chování systému se uvádí mávnutí motýlích křídel, které může mít za následek jev takového rozsahu, jakým je...
 

Pioneer 10 a Pioneer 11

17. 1. 2005  |  Vesmír 84, 2, 2005/1
Stín na klasickou fyziku představovanou Newtonovou teorií gravitace a obecnou teorií relativity vrhla anomálie pohybu zjištěná u sond Pioneer 10 a...
 

Léky šité na míru

17. 1. 2005  |  Vesmír 84, 10, 2005/1
Léky šité na míru jsou ještě velmi vzdáleným snem farmakologů. Lékaři již dlouho vědí, že léčebný postup, který je u jednoho pacienta úspěšný, je u...
 

Opravdu si začala příroda

15. 12. 2004  |  Vesmír 83, 670, 2004/12
Ve vztahu k výzkumu se vyskytují dva extrémní postoje: buď se člověk pyšní tím, v kterých ohledech přírodu překonal, anebo naopak straší, jaké...
 

KEPLEROVA SUPERNOVA

12. 11. 2004  |  Vesmír 83, 602, 2004/11
KEPLEROVA SUPERNOVA — Když 9. října 1604 Johannes Kepler zpozoroval novou jasnou hvězdu, měl k pozorování pouhé oko. Nová hvězda brzy zeslábla....
 

Proč mají lidé vůči biotechnologiím odpor?

12. 11. 2004  |  Vesmír 83, 615, 2004/11
Veřejná diskuse o biotechnologiích ilustruje, jak je obtížné spojit demokratické formy s regulací složitých technických nebo vědeckých problémů....
 

Největší výzva evropské vědě

12. 11. 2004  |  Vesmír 83, 617, 2004/11
Jestliže vezmeme v úvahu evropské dědictví, nepřekvapí nás, že si důležitosti vědy jsme vědomi. Všichni víme, že k tomu, aby letadla létala,...
 

Planetka Shannon

14. 10. 2004  |  Vesmír 83, 548, 2004/10
S potěšením jsem si v č. 8 přečetl medailon C. E. Shannona napsaný P. Vysokým. Čtenáře Vesmíru bude v této souvislosti jistě zajímat, že zásluhou...
 

Spustil únik uhlovodíků globální oteplení?

18. 8. 2004  |  Vesmír 83, 455, 2004/8
Eocén začal obdobím enormního globálního oteplení, které trvalo 200 000 let. Během geologického okamžiku – za pouhých 10 000 let – stouply teploty...
 

Mekka evropské astronomie

12. 4. 2004  |  Vesmír 83, 182, 2004/4
Mekka evropské astronomie se nachází v Chile na Atakamské poušti, údajně nejsušším místě na světě. S myšlenkou vybudovat Evropskou jižní observatoř...
 

Jak je to se slavným vědeckým objevem českého orientalisty doopravdy?

12. 4. 2004  |  Vesmír 83, 187, 2004/4
Některé omyly mají vskutku tuhý život. Jestliže se s nimi opakovaně setkáváme v denním tisku, jsme ochotni nad nimi mávnout rukou a pokrčit rameny...
 

Záhada V 838 Monocerotis

8. 12. 2003  |  Vesmír 82, 662, 2003/12
Bezvýrazná hvězda V 838 Monocerotis zaujala nejdříve astronomy, a posléze i astrofyziky. V lednu 2002 totiž její jasnost vzrostla více než...
 

Slyšet černou díru

3. 11. 2003  |  Vesmír 82, 602, 2003/11
Perseus A (nebo také Abell 426, NGC1275) je středem nepravidelné kupy galaxií vzdálených od Země přibližně 300 milionů světelných let. Astronomy...
 

Veřejná diskuse o geneticky modifikovaných plodinách

8. 9. 2003  |  Vesmír 82, 487, 2003/9
Nuffieldův výbor pro bioetiku vydal v roce 1999 zprávu o etických a sociálních problémech spojených s geneticky modifikovanými plodinami. Pracovní...
 

Hledat ostrůvky pozitivní deviace?

4. 8. 2003  |  Vesmír 82, 427, 2003/8
Země hlupáků – pod tímto názvem se Michal Komárek v Reflexu 2003/27, s. 24–26, zamýšlí nad situací vysokoškolských učitelů. Omezuje se na...
 

Proč Jonathan Simms ještě žije?

3. 7. 2003  |  Vesmír 82, 367, 2003/7
Kdo je Jonathan Simms? S jistou mírou necitlivé objektivity bychom se mohli ptát, kým byl. Než onemocněl variantou Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci,...
 

Bengt Ljunggren, George W. Bruyn: The Nobel Prize in Medicine and the Karolinska Institute (The Story of Axel Key and Alfred Nobel)

3. 7. 2003  |  Vesmír 82, 371, 2003/7
V souvislosti s článkem Vladimíra Plišky o experimentech na člověku je pro nás tato kniha zajímavá přinejmenším ve dvou ohledech: Dosvědčuje,...
 

Cornelius Rhoads

3. 7. 2003  |  Vesmír 82, 374, 2003/7
Rhoadsovo jméno bylo v dubnu 2003 staženo z názvu ceny udělované Americkou asociací pro výzkum rakoviny. Cena 5000 dolarů je určena nadějným vědcům...
 

Diabetes 2. typu a proč je užitečné cvičit

5. 6. 2003  |  Vesmír 82, 305, 2003/6
Statistická data říkají, že zhruba jeden ze čtyř lidí starších 60 let trpí diabetem 2. typu. Inzulin je zapotřebí k tomu, aby se glukóza z krve...
 
Strana: [1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]