Havel Ivan M.

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)

Počet článků: 203

Kooperace nebo život

5. 9. 1995  |  Vesmír 74, 483, 1995/9
Svět by byl zrůdně jednoduchý, kdyby životní úspěch a zdar každého z nás nebyl ani omezován, ani podporován chováním druhých, kdyby byl tedy zcela...
 

Jak to opravdu bylo?

5. 8. 1995  |  Vesmír 74, 423, 1995/8
Zločinec před soudem má jednu velkou výhodu: nemusí nic dokazovat. Důkazní břemeno vzpírá žalobce, a pokud nepřinese dostatek důkazů, je zločinec...
 

Čekání na nápad

5. 7. 1995  |  Vesmír 74, 363, 1995/7
Nedovedu si představit vědeckou práci bez nápadů. Nápad je událost, která předchází rozumovou úvahu. Rozumová úvaha už jen nápady třídí a vybírá...
 

1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, ...

5. 6. 1995  |  Vesmír 74, 303, 1995/6
Slýcháme, že přirozená čísla jsou od Boha - či aspoň od přírody, jak svědčí jejich název -, vše ostatní si lidé nebo matematici vymysleli. Je-li...
 

Smrt ekologa

5. 5. 1995  |  Vesmír 74, 243, 1995/5
Sněhový převis již neudržel svou váhu a zřítil se srázem do doliny. Pohltil vše, co bylo v cestě, stromy, kameny - na ohledy nebyl čas. Pod těžkou...
 

Osvětlovaný svět

5. 4. 1995  |  Vesmír 74, 183, 1995/4
Na obálce tohoto čísla je obraz, který se jmenuje Světlo . Z temně fialového šera pozadí vystupuje jasný žlutý terč světla, které obkresluje a...
 

Jak mlčet vědecky

5. 3. 1995  |  Vesmír 74, 123, 1995/3
Vícekrát jsme se v minulosti pokusili na stránkách Vesmíru vyvolat diskusi na nějaké ožehavé až kontroverzní téma. Ne vždy se to podařilo, což...
 

Přirozené, umělé, umělecké

5. 2. 1995  |  Vesmír 74, 63, 1995/2
Již pátý rok je zadní dvoustrana obálky Vesmíru věnována současnému výtvarnému umění. Kolega Jiří Fiala, který o tuto dvoustranu starostlivě...
 

Podporujte svůj rod

5. 1. 1995  |  Vesmír 74, 3, 1995/1
Jsme jen lidé a není proto divu, že máme potíže se vyrovnat s úvahami, teoriemi, ba i vědami o tom, jak se světu stalo, že jsme tu my, lidé. Zvlášť...
 

S učenci do věže

5. 12. 1994  |  Vesmír 73, 663, 1994/12
Čtyři vědci, biolog, ekonom, fyziolog a matematik, strávili spolu nějaký čas v jednom badatelském centru v Palo Altu v Kalifornii. Bylo to v roce...
 

Intelektuálové v politice

5. 11. 1994  |  Vesmír 73, 603, 1994/11
Máme listopad a s ním páté čili první půlkulaté výročí Listopadu (tak se to zatím ještě nepíše, vypadalo by to jako Únor nebo Srpen nebo Říjen, –...
 

Otevřené oči a zvednuté obočí

5. 10. 1994  |  Vesmír 73, 543, 1994/10
Snad jednou přijde doba, kdy pravnuci našich vnuků budou skládat hrdinské eposy o velkých vědcích našeho věku, o jejich slavných badatelských...
 

Schrödingerovy úvahy o mysli a vědomí

5. 10. 1994  |  Vesmír 73, 570, 1994/10
I kdyby jednou byla kvantová mechanika překonána nějakou výstižnější, přirozenější či výkonnější teorií mikrosvěta (což si málokterý dnešní fyzik...
 

Jaké je to být opičákem?

5. 9. 1994  |  Vesmír 73, 483, 1994/9
Občasné létání ve snu (které se mi tu a tam kupodivu podaří) mi bohužel nestačí na to, abych ukojil svou zvědavost, jak asi takové zvíře, třeba...
 

Smrt, vymírání a odumírání

5. 8. 1994  |  Vesmír 73, 423, 1994/8
Řekne se smrt a jímá nás ostych a děs. Děláme vše, abychom se jí vyhnuli nebo ji oddálili, nemuseli o ní mluvit ani na ni myslet. Raději o ní ani...
 

Nepředmětnost a nejistota

5. 7. 1994  |  Vesmír 73, 363, 1994/7
Přečtete-li si v tomto čísle dva, v prvním pohledu nepříliš si podobné příspěvky, jeden o nepředmětném myšlení (z pera filozofa Ladislava Hejdánka...
 

Lze dokázat, že počítače nemohou myslet?

5. 7. 1994  |  Vesmír 73, 385, 1994/7
V dubnovém čísle (Vesmír 73, 190, 1994/4) jsme uveřejnili příspěvek J. Záworky „Mohou počítače myslet?“ spolu s poznámkou (v rámečku) I. M. Havla...
 

Královská učená

5. 6. 1994  |  Vesmír 73, 303, 1994/6
Velmi závidím těm, kdo si dovedou v chvatu každodenního shonu ještě vést deník. Znamená to ukáznit se, sednout si a zaznamenat něco v době, kdy to...
 

Třeštění v Třešti

5. 5. 1994  |  Vesmír 73, 243, 1994/5
Nezávislost, neřku-li svoboda, nejen těší, ale také trochu bolí. Člověk se musí rozmýšlet, rozhodovat, hlídat, sám si své rány ošetřovat - ale to...
 

O tom, jak něco je

5. 4. 1994  |  Vesmír 73, 183, 1994/4
Existují takové nevinné otázky, jako třeba „Co je to dům?“ nebo „Co je to zlatohlávek?“ (na tu si můj věrný čtenář asi vzpomene) nebo třeba „Co je...
 
Strana: [1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]