Kam se poděli čeští chemici?

Každý rok vydává britsko-americká společnost Clarivate žebříček nejcitovanějších vědkyň a vědců, tzv. Highly Cited Researchers (HCR).¹⁾ Česká chemie z něj letos – na rozdíl od biologie – téměř zmizela.

Clarivate je ve vědecké komunitě autoritou; spravuje databázi vědeckých publikací Web of Science (WOS), s jejíž pomocí probíhá hodnocení vědy téměř po celém světě. Pro žebříček HCR vyhledává Clarivate v databázi autory 1 % nejcitovanějších publikací poslední dekády, a identifikuje tak vlivné osobnosti daného oboru nebo mezioborově. Titul HCR je vysoce ceněný, např. v tzv. šanghajském žebříčku univerzit reprezentuje počet HCR 20 % celkového skóre. Některé instituce proto držitele HCR záměrně najímají, přičemž není podstatné, jestli pak vědec na dané instituci skutečně působí, nebo ne.²⁾

Pro rok 2022 získalo titul HCR necelých 7000 vědkyň a vědců z celého světa. Letos se v žebříčku objevilo i jedenáct vědců působících na českých výzkumných institucích, což přibližně odpovídá počtu v předešlých ročnících. Českou stálicí žebříčku je ekolog a botanik Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR, který získal titul HCR devětkrát v řadě.³⁾ Kromě něj se letos v žebříčku objevilo dalších osm vědců, jejichž pole působnosti bychom mohli k biologii zařadit.

Kromě biologických věd vždy byla silnou doménou Česka také chemie, reprezentovaná zpočátku Pavlem Hobzou, později Radkem Zbořilem, Martinem Pumerou či německým chemikem Patrikem Schmukim se sekundární afiliací k Palackého univerzitě v Olomouci. Každý z nich se mezi HCR od roku 2014 objevil alespoň čtyřikrát, Schmuki dokonce osmkrát. V roce 2018 bylo v žebříčku pět chemiků s českou afiliací. Letos v něm však poprvé od 2014 figuruje jen jediný zástupce chemie, a to ve Spojených státech působící environmentální chemik Rajender S. Varma, který stejně jako Schmuki uvádí sekundární afiliaci k Palackého univerzitě v Olomouci.

Snad až na P. Hobzu (ročník 1946), který se v žebříčku objevil naposledy v roce 2018, může být situace u chemiků překvapivá. Jejich publikační aktivita se v posledních letech výrazně nezměnila a stále je vysoce nadprůměrná. Např. M. Pumerovi narostl seznam publikací ve WOS v roce 2021 o 59. Zároveň tím, že Clarivate posuzuje vědeckou práci za poslední dekádu, je žebříček robustní vůči skokovým změnám. Proč tedy ten pokles v oboru chemie?

Je možné, že česká chemie vůči ostatním zemím zpomaluje. Např. vysoce citovaná asijská produkce vědeckých publikací, zejména z pevninské Číny, proporčně dlouhodobě roste. V roce 2018 bylo v žebříčku HCR 7,9 % vědců z Číny, o pět let později se jejich procentuální zastoupení zdvojnásobilo. Stávající situace s českou chemií může také souviset se změnami v hodnocení vědkyň a vědců společností Clarivate. Kromě kvantitativních kritérií, tj. počtu publikací a citací, zohledňuje Clarivate od roku 2019 také kritéria kvalitativní. Ta letos ve spolupráci s neziskovou organizací Retraction Watch, která sleduje retrahované publikace a okolnosti jejich stažení, ještě zpřísnila.

Důvodem k zavedení kvalitativních kritérií byl nárůst podezřelých publikačních a citačních praktik a snaha tvořit žebříček, který přesněji odráží skutečný vliv vědkyň a vědců napříč komunitou. Ostatně je to podstata podnikání společnosti Clarivate. Jak pro Retraction Watch uvedla Gali Halevi,⁴⁾ ředitelka divize Clarivate zodpovědné za analýzu WOS, bylo v roce 2021 na základě kvalitativních kritérií vyřazeno z předběžného žebříčku HCR 300 vědců. Letos už byl počet vyřazených vědců asi 550.

Mezi nejčastější důvody vyřazení uvedla G. Halevi plagiátorství, manipulace dat a obrázků, nebo extrémní sebecitování. Sem řadí Clarivate i nadměrné vzájemné citování několika spolupracujících laboratoří, které podle Clarivate neodpovídá „vlivu napříč vědeckou komunitou“. Vyřazeni byli také autoři, jejichž publikační chování Clarivate vyhodnotila jako „neobvyklé a podezřelé“, tedy nikoliv přímo podvodné. Podle G. Halevi sem patří např. mimořádný publikační výstup, kdy vědec nebo vědkyně využívá rozsáhlé sítě spolupracovníků a dlouhodobě publikuje i dva nebo tři vědecké články týdně. U takto výkonných autorů je obtížné zhodnotit vědecké standardy ohledně autorství či zásluh,⁵⁾ proto Clarivate tuto praxi titulem HCR oceňovat nechce.

Uplatňováním kvalitativních kritérií se Clarivate snaží reagovat na nepříznivý trend, kdy zejména požadavky poskytovatelů finančních prostředků pro základní výzkum vedou k adaptivnímu chování vědkyň a vědců a k honbě za publikacemi. To se pak projevuje narušením vědecké integrity stran publikačních a citačních aktivit (akademická realizace tzv. Goodhartova pravidla). Clarivate zároveň ústy G. Halevi přiznává, že v následujících letech nečeká zlepšení, neboť dle současných dat bude vyřazeno až 10 % možných držitelů titulu HCR.

Co z toho plyne pro českou vědu, případně českou chemii? Je dobře, že vrcholné autority hodnocení vědy přestávají publikace a citace slepě počítat a snaží se pečlivěji hledat podstatu vědeckého vlivu. Přesto žebříček HCR stále zachycuje jen úzký pohled na vědeckou excelenci a byla by chyba myslet si, že nebýt HCR je ostuda. Vědecká excelence má mnoho podob a ne vždy je možné ji vyjádřit jednoduchými metrikami.

Omluva

27. června 2023

Ve výše přístupném článku Kam se poděli čeští chemici? (Vesmír 102, 12, 2023/1) jsme uvedli, že na rozdíl od předešlých let nebyl prof. Martin Pumera v roce 2022 zařazen do žebříčku Highly Cited Researchers (HCRs). Ve stejném článku jsme dále uvedli, že v roce 2022 byla pro nominace do žebříčku zavedena zpřísněná kvalitativní kritéria, která posuzují vědeckou integritu a publikační praktiky HCRs. Čtenář z textu mohl nabýt dojmu, že mezi nezařazením prof. Martina Pumery do žebříčku HCRs v roce 2022 a zpřísněním kvalitativních kritérií, která jsou citována výše, je příčinná souvislost. Vytvoření tohoto dojmu nebyl záměr autora. Za případná nedorozumění se autor Michal H. Kolář a redakce čtenářům i prof. Martinu Pumerovi omlouvají.

Prof. Pumerovi byl redakcí nabídnut prostor pro reakci či polemiku se zmíněným článkem. Tuto nabídku zatím nevyužil.