Rubrika: Odpověď na každou otázku

Několikasmyslové seberozpoznávání

Při psaní wikipedie vznikla otázka, zda ustálený český název krokus pro rod rostlin šafrán (latinsky Crocus) lze použít na šafrán setý, protože je názor, že šafrán setý (druh rostlin) není označován jako krokus setý – na rozdíl od ostatních druhů. Názor, že lze potvrdit existenci spojení krokus setý, pochází pouze z jediného zdroje. Miroslav Sedláček, kolisty@seznam.cz

Středoevropské rondely

str. 808 | Václav Cílek

str. 17 | Martin Žáček

str. 709 | Petr Hadrava, Alena Hadravová

str. 137 | Antonín Vítek

aneb Není hloupých otázek

str. 551 | Petr Brodský, Jiří Š. Cieslar

Jaká je nejvyšší rychlost ve vesmíru? Dotaz Ivany Kovaříkové, ivana.kovarikova@centrum.cz

str. 70 | Tomáš Grim

Proč hmyz v noci létá ke světlu?

str. 209 | Jiří Liška

Veronika Tůmová, e-mail: v.e.r.c.a@freemail.cz

(ad Odpověď na každou otázku, Vesmír 81, 493, 2002/9)

(Ad Vesmír 81, 553, 2002/10)

str. 493 | Václav Matoušek

str. 9 | Ctirad Matyska

Má Země opravdu železné jádro?

str. 10 | Tomáš Grim, Radka Storchová

Proč existují jen dvě pohlaví a ne tři nebo třeba tisíc? Existuje vůbec nějaký živočišný druh s větším počtem pohlaví? (Otázka vzešla z četby recenze T.Grima na knihu M. Ridleyho "Červená královna", Vesmír 78, 700, 1999/12

str. 490 | Jiří Langer

str. 452 | Jaromír Plášek

Proč ani v ustálené kapalině nestoupá bublinka plynu přímočaře vzhůru, ale dostává se do pohybu, který mně, laikovi, při zběžném pozorování připomíná pohyb po kuželu obráceném špičkou dolů (či po šroubovici se stále větším poloměrem)?1) (Dr. Ondřej Stehlík, Praha 8)

Kvalitativní rozdíly mezi levnými a dražšími víny

Když vezmu školské vědomosti: C6H12O6 + 6O2 → 6CO2 + 6H2O, vychází, že za každou molekulu kyslíku, kterou musím do těsta vmíchat při hnětení, se vytvoří molekula CO2, která není o nic objemnější než vložený kyslík. Kde je ve výše uvedené úvaze chyba? Pavel Balek, Praha

str. 438 | David Storch

ODPOVĚĎ NA KAŽDOU OTÁZKU

str. 371 | David Storch

ODPOVĚĎ NA KAŽDOU OTÁZKU

str. 227 | Vratislav Schreiber

Odpověď na každou otázku

str. 105 | Jiří Rameš

V jaderném beta plus rozpadu se mění proton na neutron, pozitron a neutrino. Jak to, že z lehčí částice vznikne těžší, a ještě část energie odnesou pozitron a neutrino? Jak jsem se poučil z literatury, podstatou tohoto procesu je změna kvarku u na kvark d. V této souvislosti mne ještě napadá, proč je vlastně neutron težší než proton, když oba jsou složeny ze tří stejně hmotných kvarků u nebo d. Má to souvislost s vazebnými silami a energiemi mezi kvarky? Ovlivňuje pevnost těchto vazeb dobu života volných protonů a neutronů? /Otázka studenta Petra Skaláka/

V novinách jsem četl článek „Vědci nalezli mikroorganismy i v hlubinách pod dnem moře“. Mám to považovat za třetí senzaci minulého roku (po vesmírných planetárních systémech a meteoritu z Marsu se stopami po životě) a mohou být vůbec údaje v článku pravdivé?

str. 695 | Jiří Langer

Existuje ještě jiný důkaz rozpínání vesmíru než rudý posuv spektrálních čar ve světle vzdálených galaxií?

str. 643 | Zbyněk Roček

Odpověď na každou otázku