STO LET, které uplynuly od počátků budování ondřejovské observatoře, nás přimělo ohlédnout se nejen za svými výsledky a výsledky předcházejících generací astronomů, ale připomenout si i širší kulturní souvislosti naší práce a závazky, které z nich vyplývají pro nadcházející století. To je smyslem nejen zde předloženého sborníku ke stému výročí observatoře, ale i dalších akcí pořádaných při této příležitosti.
Sborník je rozdělen do čtyř částí. V prvé části jsme se pokusili nahlédnout alespoň výběrově do některých kapitol starší historie astronomie v českých zemích, abychom připomněli tradice, na které J. J. Frič a jeho současníci navazovali. Příspěvky ve druhé části se zabývají vlastním založením hvězdárny a její nejstarší historií. Třetí část je věnována vývoji jednotlivých oborů astronomie i některých projektů na ondřejovské hvězdárně a v Astronomickém ústavu ČSAV a později AV ČR. Konečně ve čtvrté části jsou shrnuty základní směry studované v Astronomickém ústavu v současnosti. Naší snahou samozřejmě bylo dosáhnout co nejúplnějšího pokrytí zajímavých aspektů historie i současnosti české astronomie. Sepsání některých příspěvků narazilo na nečekané obtíže při zpracování pramenů a vzpomínek. Jestliže tedy ve sborníku jistá snad podstatná témata chybějí, není to výsledkem našeho podcenění jejich závažnosti. Jistě by bylo záslužné, kdyby kritici bílých míst na mapě ondřejovské historie přispěli alespoň zachycením svých vědomostí, které by spolu s materiály z archivu ústavu mohly přispět k budoucí nápravě a zmapování mezer. Na druhou stranu, některé okolnosti (např. týkající se založení hvězdárny) jsou ve sborníku rozebírány vícekrát různými autory v různých souvislostech. To je dáno hlavně tím, že jednotlivé příspěvky, které jsou dílem různých autorů nebo autorských kolektivů, vyjadřují často osobní pohledy na stejné události. Doufáme, že čtenáři případy opakování pochopí a omluví.
Dalším krokem směřujícím ke zpřístupnění historie a současnosti ondřejovské hvězdárny pro veřejnost je otevření muzea v prostorách části historických objektů hvězdárny. Toto muzeum je přístupné spolu s některými dalšími objekty observatoře při pravidelných prohlídkách. Zcela chápeme a vítáme, že zájem veřejnosti o tyto otázky v posledních letech výrazně vzrůstá, a rádi bychom tomuto zájmu vyšli vstříc alespoň stejnou měrou, jaká bývá zvykem na jiných národních observatořích. Prozatím nám však nezbývá, než poprosit návštěvníky o shovívavost a trpělivost, jelikož vybudování důstojného muzea a návštěvnického centra je finančně i pracovně velmi náročné, a naší prvořadou povinností (i v duchu odkazu zakladatele hvězdárny) je dbát o udržení a posílení čestného postavení ondřejovské observatoře ve světovém astronomickém výzkumu.
Bezprostředním vyvrcholením oslav stého výročí založení ondřejovské observatoře bude dvoudenní seminář pořádaný Astronomickým ústavem AVČR v Ondřejově ve dnech 14. a 15. dubna 1998. Naše výročí, stejně jako šestisté padesáté výročí založení Karlovy univerzity, rovněž ovlivní i JENAM 98 - společné zasedání národní a evropské astronomické společnosti (tedy ČASu a EAS), které se v září 1998 bude konat v Praze.
Největším a doufejme nejtrvalejším projevem díků zakladateli Josefu Janu Fričovi a jeho společníkům však budou plody zrající na stromu vyrostlém z jadérka, které Frič zasadil, tedy výsledky směřující z jeho hvězdárny do světové astronomie v příštím století.
Petr Hadrava
Marian Karlický
Jan Palouš
Martin Šolc
EDITOŘI