Ztráty bazických prvků z lesních ekosystémů za posledních 200 let způsobené těžbou dřeva, odnímáním hrabanky a antropogenní acidifikací.

Porovnali jsme význam jednotlivých mechanizmů z tabulky za posledních 200 let pro průměrný smrkový les našich pohoří v nadmořské výšce 700–900 m n. m. Uvažovaná délka trvání odběru hrabanky je 50 let (hrabalo se zhruba jednou za čtyři roky), délka působení kyselé depozice 100 let a těžba se v naprosté většině těchto porostů uskutečňuje po celých 200 let. Srovnání ukazuje, že ztráta vápníku a hořčíku způsobená v posledních letech kyselou atmosférickou depozicí se pohybuje kolem poloviny úhrnné ztráty těchto prvků z lesních ekosystémů. Druhá polovina jde na vrub hrabání a těžby. Ztráta draslíku odnímáním hrabanky, popř. pastvou je ještě vyšší, neboť draslík se výrazně koncentruje v bylinné vegetaci lesních porostů. Naopak obsah sodíku ve vegetaci a opadu je velmi nízký a hlavním mechanizmem jeho ztráty z ekosystému je antropogenní acidifikace.