1. Parametry oběžné dráhy, které M. Milankovič začlenil do své astronomické teorie příčin ledové doby (Milankovič, 1930).

Oběžná dráha je představována elipsou PQAR, kde P je perihelion (nejbližší přiblížení Slunci) a A aphelion (největší vzdálenost od Slunce). Střed elipsy je určen bodem O. Hlavní (a) a vedlejší (b) osy elipsy jsou omezeny body PA a QR. Excentricky umístěné Slunce je označeno S a Země s vyznačeným směrem pohybu a sklonem osy je reprezentována bodem E v popředí obrázku.

V tomto případě je excentricita a určena poměrem OS/OP. Mění se v cyklu 40 tisíc let. Přímka VS prochází Sluncem S ve směru kolmém na rovinu eliptiky. Přímka NS je linie paralelní se sklonem zemské osy, a rovněž prochází Sluncem. Úhel NSV, který obě přímky svírají, se nazývá sklon eliptiky ε.

Bod S_w označuje současný zimní slunovrat a bod S_s současný letní slunovrat. Body E_S a E_A analogicky představují současnou jarní a podzimní rovnodennost. Úsečky E_AE_S a S_WS_S se protínají v pravých úhlech. Rovina NS_wSS_SM a na ně kolmá rovina probíhající body E_sE_A se otáčejí proti směru hodinových ručiček. Každé otočení trvá 26 000 let a za tuto dobu opíše zemská osa v prostoru stejný kužel jako kužel SNM. Posun je až 50 úhlových vteřin za rok.

Zároveň se však hlavní osa PA roviny eliptiky pomalu pohybuje opačným směrem. Doba otočení je méně pravidelná a v průměru odpovídá 96 600 letům. Výsledkem je, že perihelion se vrátí do stejného ročního období konvenčně určeného úhlem PSE_A za dobu kratší než 26 000 let, průměrně za 20 600 let. Úhel PSE_A je označen π a nazývá se délka perihelia. Výsledný cyklický pohyb sezónní pozice Země vzhledem k orbitální pozici je znám jako precese rovnodenností.

(H. H. LAMB, Climate – Present, Past and Future, 1972, 30 – 37)