Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Pomůžete hledat život na Marsu?

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 251, 2023/5

Už kolem roku 2030 by na Marsu mohli přistát první lidé. Pilotované mise plánují NASA, ESA, Číňané i soukromé společnosti. A zatímco robotické sondy lze poměrně spolehlivě sterilizovat, přistání lidské posádky s sebou nese nemalé riziko kontaminace marsovského prostředí pozemskými mikroorganismy. Budoucí pátrání po původním marsovském životě by proto mohlo vést k falešně pozitivním výsledkům: detekovali bychom stopy života, který jsme na rudou planetu sami zavlekli.

Mezinárodní tým vědců, inženýrů a dalších nadšenců sdružených v iniciativě ALFA Mars se proto rozhodl vyvinout detektor, který by stopy marsovského života mohl odhalit ještě před první lidskou návštěvou. Jedním z iniciátorů projektu je i molekulární biolog Jan Špaček (Vesmír 97, 146, 2018/3).

Žádná z velkých agentur podobný výzkum kupodivu nechystá. „Zatím poslední vážně míněný pokus o nalezení stávajícího života na Marsu byl podniknut sondami Viking před téměř půl stoletím. Žádný z robotů, které přistály na Marsu od sedmdesátých let, by podle nejnovějších studií nedokázal spolehlivě najít mikroorganismy například v chilské poušti Atacama,“ tvrdí vědci z projektu ALFA Mars. Totéž platí i pro nyní plánované mise NASA a ESA.

Detektor dopravený na Mars některou ze soukromých misí by analyzoval vodu z ledu, který budou ještě před příletem člověka ve velkém těžit roboti. Poslouží totiž jako surovina k výrobě raketového paliva pro zpáteční let. Detektor by pátral po „genetických polymerech“ – makromolekulách schopných nést dědičnou informaci, ať už by jejich konkrétní chemická podoba byla jakákoli.

Ambiciózní projekt nyní shání prostředky na vývoj detektoru v crowdfundingové kampani, do níž můžete přispět i vy. Více informací najdete na webu alfamars.org a v online článku na vesmir.cz. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...