„Méně jíst a více cvičit!“

Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob (familiárně zvaných OTP neboli okrasný tukový prstenec). Dobrá zpráva je, že tato rada je na 99 % správná. Špatná zpráva je, že to takto nefunguje.

Rovnováha žádoucí. Jak vzniká rovnováha v přírodním prostředí a jak ji narušujeme. Jak nastolit energetickou rovnováhu v organismu. Jak je důležitá rovnováha pro ekonomii a co způsobuje poruchy rovnováhy při chůzi. Snímek adaask, iStock.comSnímek adaask, iStock.com

Rada „méně jíst a víc se hýbat“ má prapůvod v konceptu kalorické rovnováhy. Ten je známý pod zkratkou CICO (calories in, calories out – kalorie přijaté a kalorie vydané). Přijmeme-li více, než vydáme, přibíráme na váze. Vydáme-li více, než přijmeme, hmotnost ztrácíme.

Tento vztah je založen na předpokladu, že i pro člověka platí zákony termodynamiky. Především fakt, že energii není možno zničit ani vytvořit, pouze přeměnit. To je samozřejmě pravda – není ale tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát.

K tomu, abychom zhubli – tedy ztratili tělesnou hmotnost, které má asi 60 % z nás nadbytek – stačí podle této teorie „spálit“ více kalorií, než přijmeme. Toho lze pochopitelně docílit dvěma způsoby – méně přijímat (tedy méně jíst) nebo více spálit (tedy více se hýbat). Zní to jednoduše – prostě počítat kalorie. Ale není tomu tak, celý koncept „méně jíst a více se hýbat“ dobře skrývá problémy na obou stranách rovnice.

Jak to s lidskou energetikou doopravdy je? Co je vlastně pro naše buňky „energie“?

Pohyb je nedílnou součástí zdravého životního stylu, jen moc nepomůže s hubnutím. Pohyb a jím navozené změny v lidském těle – zvýšení svalové hmoty, efektivita buněčného dýchání a související hormonální signalizace – jsou nedílnou součástí optimálního zdraví a funkce organismu. Představa, že nám krátkodobé zvýšení výdeje energie zásadně pomůže s hubnutím, je ale mylná. Náš mozek umí v rámci udržení homeostázy efektivně kompenzovat takový nárazový výdej tím, že nás po zbytek dne (či týdne) donutí snížit pohybovou aktivitu, a navíc dostaneme o to větší hlad. Efekt pohybu je tak potřeba brát spíše z dlouhodobého hlediska jako součást životního stylu, a ne jako nástroj pro jednorázové zhubnutí.Snímek Constantinis, iStock.com

Energie: co to je a proč to potřebujeme

Každý živý organismus, lidské tělo nevyjímajíc, potřebuje získávat energii z okolí. My lidé tento biologický imperativ naplňujeme obvykle tím, že jíme. Z naší stravy potom poměrně komplikovaným, ale ve své podstatě nesmírně elegantním způsobem extrahujeme energii.

Bez energie bychom se nemohli pohybovat. Nemohli bychom myslet. Nemohli bychom udržet naše tělo naživu, neboť na přísunu energie jsou závislé veškeré buněčné procesy – genová exprese, transport proteinů uvnitř buněk, likvidace nefungujících součástí buňky a jejich nahrazování…

Přichází čas na zásadní otázku: Co to vlastně je, ta energie? Jelikož nevládnu fyzikou, budu se v odpovědi držet své specializace: tedy vysvětlení, co si představit pod pojmem „energie“ v kontextu lidského těla.