Green Deal v době (post)válečné

Jak bude vypadat transformace energetiky pod tlakem klimatické změny a ruského útoku na Ukrajinu?

V diskusi časopisu Vesmír, která proběhla ve středu 25. května 2022 v Next Zone na pražském Smíchově, o tom hovořili předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK a zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla. Moderoval Petr Slavíček z VŠCHT Praha, člen redakční rady Vesmíru.

Úvod diskuse patřil změnám, které do tématu přinesl letošní 24. únor. „Česká republika nepatřila k těm, kteří říkali: na Rusko bacha! Vytvářel se tu dojem, že s Ruskem lze být kamarád,“ poznamenala Dana Drábová. Václav Bartuška na ni navázal: „Víru, že se Rusko může stát normální evropskou zemí, sdílela velká část Evropy. Teď jsme z ní vyléčeni. Čeká nás úkol rychle vybudovat nové přepravní sítě. Zvládneme to, ale bude to poměrně těžké.“

A co dál? „Rámec naší státní energetické koncepce je v pořádku. Říká, že naše nízkoemisní elektroenergetika bude kombinací jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů. Je to otázka správného vyladění těch poměrů. Jádro bude pokrývat zhruba 40 %. S obnovitelnými zdroji se můžeme dostat na 35 nebo 40 %. To ovšem záleží na tom, kolik uspoříme, protože největší roli bude hrát to, jestli dokážeme poptávku stlačit alespoň trochu dolů,“ konstatovala Dana Drábová.

Dodala však, že to není příliš pravděpodobné, protože vytápění domácností plynem a uhlím nahradí nejspíš tepelná čerpadla poháněná elektřinou, naftu a benzin nahradí elektromotory, případně vodíkové palivové články, přičemž na výrobu vodíku je opět potřeba elektřina. „Současná spotřeba elektřiny v ČR je okolo 65 TWh ročně. Když se spočítá realistický plán vytápění tepelnými čerpadly a elektromobility, dostáváme se v roce 2040 zhruba na 110 TWh. A na to platí otřepané: ‚Houstone, máme problém‘.“

Ondráš Přibyla mluvil o potřebě modernizace: „Jako ČR i jako Evropa potřebujeme udržet krok se zeměmi, které prodělávají překotný hospodářský vývoj. Čína staví obnovitelné zdroje bláznivým tempem. Indie chce mít do roku 2030 polovinu své energie z obnovitelných zdrojů. Ten cíl je ambiciózní a plány k němu realistické, je to pro ně příležitost.“

O transformaci energetiky v rozkolísané době diskutovali zleva Ondráš Přibyla, Vojtěch Kotecký, Dana Drábová, Václav Bartuška a moderátor Petr Slavíček.Snímek Stanislav Vaněk

Vojtěch Kotecký upozornil na širší souvislosti nutných změn: „Nebojím se ani tak o to, jestli budeme v příštích desetiletích snižovat emise. To budeme. Začínám se bát, kdo bude vyrábět technologie, jimiž ty emise budeme snižovat. Může se nám snadno stát, že dováženou ropu nahradíme elektromobily, ale ty budeme v lepším případě dovážet z Německa a v horším z Číny. A totéž by se dalo říct o obnovitelných zdrojích a koneckonců i o jaderné energetice.“

Dana Drábová souhlasí: „Musíme si dát velký pozor, abychom nevyměnili jednu závislost za druhou. Chemické prvky, bez kterých to nebude fungovat, jsou v zemské kůře bohužel rozmístěny ještě mnohem nespravedlivěji než fosilní paliva. Dnes 80 % zásob skupin prvků, které nikoli nadarmo mají ve svém názvu ‚vzácné‘, ovládá Čína – buď na svém území, nebo v Africe, kde hbitě nakupuje.“ (Viz Vesmír 101, 224, 2022/4.)

„Je fajn se teď v květnu, když je venku 22 stupňů, bavit o tom, jak bude vypadat energetika v polovině století. Ale pokud nám Rusové típnou zemní plyn, čekají nás minimálně dvě velmi zajímavé zimy, které musíme zvládnout. Protože pokud je nezvládneme, může tady být úplně jiný politický systém a budeme mít úplně jiné starosti,“ varoval Václav Bartuška.