Recyklace kovů z elektroodpadů

Recyklace kovů je pro nás již dávno běžná. Sbírá se železo i hliník a již jsme si zvykli, že z elektroodpadů, jako jsou procesory, se získává zlato, stříbro nebo palladium. Ale pro výrobu různých elektrozařízení je potřeba i gallium, indium, bizmut, antimon, selen a telur, a to jsme se ještě nezmínili o praseodymu, neodymu, europiu či dysprosiu, což jsou názvy, které zná většina lidí nejvýš z křížovek. Bez těchto prvků, jež spadají mezi lanthanoidy, by nefungovalo mnoho naprosto běžných spotřebičů. Europium je nezbytné pro úsporné žárovky, LCD obrazovky by nebyly bez india a reproduktory, mrazáky, lednice ani tramvaje by nefungovaly bez neodymu a praseodymu, které jsou nezbytnou složkou permanentních magnetů. A to se ještě malá část neodymu v magnetech nahrazuje dysprosiem, protože magnety pak lépe odolávají nežádoucím vířivým proudům. Při jeho absenci by motory už po krátké době začaly ztrácet výkon.

Všechny tyto prvky se samozřejmě nacházejí na Zemi, ale většinou jsou velmi vzácné a jejich těžba nebývá příliš ekologická. Těží se pomocí vyluhování, a to silnými kyselinami, většinou kyselinou sírovou (H₂SO₄), nebo zásadami, jako je hydroxid sodný (NaOH). Navíc se nacházejí v nerostech pouze ve velmi malém množství. Například lithium se v Krušných horách nachází rozptýleno v tvrdých horninách v koncentracích nepřesahujících 1,5 % a před zpracováním by bylo nezbytné vše nadrtit nebo namlít na frakci pod 0,1 mm. Tedy před zahájením vlastního vyluhování přesunout a zpracovat obrovské množství tun horniny. Z obdobných důvodů se například lanthanoidy, které se mimo Čínu nacházejí také v Americe, Austrálii, Malajsii, Brazílii, Vietnamu a Indonésii, těží převážně v Číně, která se ekologií příliš nezatěžuje.