Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Dvě dobra se nemusejí sčítat

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 482, 2019/9

I přes značné pokroky v léčbě diabetu 2. typu a přes řadu nových léčiv založených na originálních mechanismech účinku zůstává metformin základním léčivem tohoto onemocnění, přestože mechanismus jeho působení není dosud zcela objasněn. Ukázalo se, že metformin kromě dalších pozitivních účinků také zpomaluje nástup onemocnění u pacientů s rizikovými faktory pro vznik diabetu 2. typu. Dalším faktorem jednoznačně prokazujícím pozitivní efekt jak u diabetu, tak u vlivu na stárnutí je aerobní cvičení.

V nedávno publikované studii celkem překvapivě skupina amerických vědců prokázala, že kombinace metforminu a aerobního cvičení antagonizuje (tj. působí proti) zlepšení inzulinové senzitivity a kardiorespiratorní zdatnosti. Přitom metformin i aerobní cvičení samostatně inzulinovou senzitivitu zlepšují a zároveň snižují riziko vzniku diabetu. Celý experiment vědci vedli jako dvojitě zaslepenou randomizovanou studii na 53 dobrovolnících starších 60 let. Studie prokázala, že vliv metforminu u cvičících pacientů je minimálně zčásti spojen s vlivem metforminu na mitochondrie. Metformin jednoznačně rušil zvýšenou mitochondriální respiraci v kosterním svalstvu po aerobním cvičení.

Pozitivní vliv metforminu na řadu metabolických procesů vedl i k úvahám o jeho použití k oddálení stárnutí. Bez dodatečných studií vedoucích k lepšímu porozumění mechanismu ovlivnění účinků aerobního cvičení metforminem to však nelze doporučit. Pokud se zmíněný efekt současného podávání metforminu a provádění aerobního cvičení potvrdí na větším souboru dobrovolníků, lze očekávat doporučení nepoužívat metformin u pacientů s rizikovými faktory, u nichž dosud nebyl prokázán diabetes a kteří jsou schopni provádět řádné aerobní cvičení.

A. R. Konopka et al., Aging Cell, DOI: 10.1111/acel.12880

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT přednáší profilový předmět farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...