Africké konflikty škodí velkým savcům
| 5. 2. 2018Z minulosti jsou doloženy případy, kdy z vleklého ozbrojeného konfliktu měli prospěch velcí savci, jejichž populace vzrostla. Příkladem je území dnešního Zimbabwe v letech 1964 až 1979.1) Ale většinou to bývá naopak. Dokládá to studie publikovaná v časopise Nature, která shrnuje dopady konfliktů na africkou megafaunu v období 1946 až 2010. Autoři dohledali údaje o 253 populacích 36 druhů ve 126 chráněných oblastech v devatenácti afrických zemích.
Alespoň jeden konflikt během oněch 64 let zasáhl 71 % sledovaných oblastí, ve čtvrtině z nich probíhaly boje nejméně devět let. A například v Čadu, Namibii nebo Súdánu nebylo výjimečných ani dvacet let.
Výsledky ukázaly, že občanské války nebo jiné typy ozbrojeného konfliktu vedou zpravidla k poklesu početnosti populací velkých savců, korelace je silnější než u jiných faktorů jako je těžba, urbanizace, sucho nebo míra korupce. Vliv má spíše frekvence konfliktů než jejich vážnost nebo geografický rozsah. Společnost zaměstnaná řešením konfliktu nebojuje s pytláky a neinvestuje do ochrany přírody. Ale málokdy se stavy zvířat sníží tak výrazně, že by hrozilo jejich vyhynutí.
Daskin J. H., Pringle R. M., Nature, DOI: 10.1038/nature25194
Poznámka
1) V tištěné verzi jsme psali pouze o Zimbabwe (bez upřesnění, že v té době tento název ještě neexistoval. Za upozornění děkujeme Ing. Ivovi Bezecnému z Mendelovy univerzity Brno, který dále vysvětluje:
Ve zmíněných letech 1964-1979 stát podobného názvu neexistoval. Území, jež mají autoři zřejmě na mysli, se jmenovalo napřed Jižní Rhodesie (1964-1965) a po vyhlášení jednostranné deklarace nezávislosti (na Spojeném království) 11. listopadu 1965 přijalo název Rhodesie (Republika Rhodesie).
Dále upozorňuji, že ani v Jižní Rhodesii, ani v Rhodesii se nejednalo o občanskou válku v doslovném slova smyslu, ale že šlo o jednotlivé teroristické akce vedené příslušníky ozbrojených složek národně osvobozeneckých hnutí příslušníků většinového afrického obyvatelstva ZANU (lidé národa Shona) a ZAPU (lidé národa Ndebele) a namířené převážně proti infrastruktuře a civilnímu obyvatelstvu včetně leteckého spojení.
Zatímco v jiných zemích, kde se jednalo o skutečnou občanskou válku (Mosambik, Angola), sloužila velká divoká zvířata jako základ výživy pro vojáky všech válčících uskupení, v Rhodesii byly teroristické útoky namířeny často proti farmám za účelem získání stád dobytka jako potravy pro teroristické skupiny.
V Jižní Rhodesii i v Rhodesii vládly po celou zmíněnou dobu zákony na ochranu přírody a divoce žijících zvířat a zřízené národní parky (z nichž největší byl Wankie, dnešní Hwange) byly pod dohledem jak civilních, tak i vojenských správ.
Výjimečný stav, zavedený z důvodu přijímaných bezpečnostních opatření proti terorismu, pak činil i z obyčejného pytláctví velmi riskantní proces, což zaručovalo velkým savcům klidné podmínky pro rozmnožování a růst populací.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [220,78 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Doporučujeme
Divocí kopytníci pečují o krajinu
Relativistický čas – čas našeho světa
