Nová planeta u pulsaru

Historicky první potvrzené exoplanety obíhající pulsar (typ neutronové hvězdy a pozůstatek po velmi hmotné hvězdě, která explodovala jako supernova) a známe je už od roku 1992, kdy byly planety objeveny u pulsaru PSR B1257+12. Od té doby ale byla nalezena jen hrstka takových soustav. Kromě tří relativně málo hmotných planet u PSR B1257+12 to je plynný obr obíhající PSR B1620-26 a záhadný objekt s extrémně vysokou hustotou (snad pozůstatek jádra obří planety?) u PSR J1719-1438. Po dlouhé době nyní možná byla objevena další.

Astronomové z rádiové observatoře Pushchino nedaleko Moskvy využili data Umělecká představa tří planet obíhajících kolem pulsaru. Ilustrace NASA, JPL-Caltech nasbíraná třemi různými teleskopy včetně jejich observatoře v různých úsecích rádiového spektra mezi lety 1968 a 2012, čímž získali dostatečné množství pozorování pro případné vyloučení přítomnosti i terestrických planet u pulsaru PSR B0329+54 do poměrně velkých vzdáleností. Tento pulsar byl už od sedmdesátých do devadesátých let předmětem pozorování, která naznačovala existenci planet.

Současná data ukazují na existenci planety o hmotnosti přibližně dvou Zemí na oběžné dráze s velkou poloosou kolem 10 AU, zhruba ve vzdálenosti Slunce–Saturn, a oběžnou dobou necelých 28 let. Autoři ovšem zdůrazňují, že její potvrzení bude vyžadovat ještě mnoho pozorování, jelikož data zatím zahrnují pouze necelé dva oběhy. PSR B0329+54 není na rozdíl od předešlých pulsarů, u nichž byly objeveny planety, milisekundový pulsar. Rotuje pomaleji, jen jednou za 0,7 sekundy, a je možné, že se v jeho pulsech projevují kvaziperiodické variace. To není u podobných pulsarů výjimkou a může to připomínat výchylky pulsů vlivem gravitačního působení planety. Na stranu druhou – právě podobné oscilace mohou naopak přítomnost planety maskovat.

Budoucí průzkumy nám jednak prozradí, jestli nalezená planeta skutečně existuje, jednak snad ukážou, zda jsou pulsarové planety skutečně tak vzácné, jak se zatím jeví, nebo se nám zatím pro méně hmotné planety s delšími oběžnými dobami zkrátka nedostává dat. Jedná se o extrémně zajímavá tělesa, o kterých až na hmotnost, oběžné parametry a v jednom případě možnou spodní hranici hustoty vůbec nic nevíme. Jaké je jejich složení a struktura, jak interagují s prostředím kolem pulsaru, jakým způsobem vznikly? V nejbližší budoucnosti na ně bohužel můžeme těžko očekávat odpovědi, ale objevy většího množství těchto těles by nám mohly alespoň napovědět.

Starovoit E. D., Rodin A. E., arXiv:1710.01153

Umělecká představa tří planet obíhajících kolem pulsaru.Ilustrace NASA, JPl-Caltech