i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Zadrátováno

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 330, 2016/6

Pod kůži zažrané „pravdy“ bezmyšlenkovitě tradované po celá desetiletí nám brání vidět pestrý svět okolo. Uvítám od čtenářů poukazy na další podobné obraty.

Jako vstupní obra z do této části ať nám poslouží dva komentáře,1) které shrnují pokrok, potíže a perspektivy soudobých výpočetních technologií. Začněme od populárního Mooreova pravidla: „Rychlost procesorů (a od ní se odvíjející celková výpočetní mohutnost počítačů) se zdvojuje zhruba každé dva roky.“2) Jinými slovy, počet tranzistorů – a tím i hustota – na (běžně dostupných) centrálních procesorových jednotkách (CPU) se každé dva roky zdvojnásobí. Od sedmdesátých let minulého století, kdy byl předpoklad vysloven, je trend patrný; Markov cituje optimistické výpočty teoretiků, kteří nevidí důvod, proč by to nemělo stejnou rychlostí pokračovat dalších 150 či dokonce 600 let. On sám však přichází s odhadem mnohem nižším – jen 10–20 let – a rozdíl vysvětluje technickými potížemi spojenými s výrobou integrovaných obvodů, jejich materiálním provedením a hlavně „zadrátováním“.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...