Aktuální číslo:

Policejní perzekuce Prokopa Chocholouška

Pan redaktor se nezdá být obzvlášť důvěryhodný

| 3. 11. 2016

| Vesmír 95, 656, 2016/11

| Seriál: Cenzura, 10. díl (Předchozí – Následující)

Z dějin české literatury známe několik případů, kdy policejní dohled zásadním způsobem ovlivnil život a dílo určitého spisovatele. Nejproslulejším konfinovaným autorem se stal Karel Havlíček Borovský, jehož nejslavnější díla vznikla v jihotyrolském Brixenu. Konfinace byla osudem i jeho současníka Prokopa Chocholouška (1819–1864).

Prokop Chocholoušek vstoupil do české literatury jako spolupracovník Josefa Kajetána Tyla a jako novinář se za revoluce 1848 angažoval v radikálně demokratickém tisku. Právě na Chocholouškově příkladu lze ukázat, jakou podobu policejní perzekuce v době neoabsolutismu měly a jak mohly sankce uplatněné nikoli vůči textům, ale vůči osobě spisovatele, ovlivnit jeho literární dílo.

Touha po původní české historické beletrii aktivizovala již ve čtyřicátých letech 19. století autory sdružující se kolem Květů redigovaných Tylem. Právě Prokop Chocholoušek se díky svým historickým románům stal rychle vzešlou „hvězdou“. Čtenáře zaujal již svou česky psanou prvotinou Vanda z roku 1841, inspirovanou dávnými dějinami Polabských Slovanů, proslulým se stal rozsáhlým románem Templáři v Čechách z roku 1843.

Nyní vidíte 10 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup

Jsem návštěvník

Chci si přečíst celé číslo

Přihlásit →

Odemknout článek (20 Kč) →

Odemknout číslo 2016/11 (70 Kč) →

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

RUBRIKA: Hlavní články

O autorovi

Magdalena Pokorná

Doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc., (*1961) působí v Historickém ústavu AV ČR, v. v. i., zaměřuje se na české dějiny 19. století se soustředěním na období tzv. Bachova absolutismu. Tento text vychází ze studie ‚Patří do řad literárního proletariátu‘. Literární působení a policejní perzekuce Prokopa Chocholouška v letech 1848–1861 publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015). Tato monografie získala cenu NČLF a Hlávkova nadání r. 2016.

články autora