Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Osídlení Madagaskaru

Ad Vesmír 92, 686, 20013/12
 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 129, 2014/3

Článek Pavla Dudy je zajímavý, ale do nekonečné diskuse o osídlení Madagaskaru nepřináší bohužel příliš nového. Téměř vše napsal již P. Hošek (Vesmír 87, 380, 2008/6) a doplnil autor tohoto příspěvku (Vesmír 87, 425, 2008/7).

Otázka „kolik bylo migrací“ a odkud vycházely (pokud jich bylo více), není dodnes spolehlivě vyřešena. Jazykový charakter malgaštiny se vzpírá autorem deklarovanému závěru, že „zakladatelská populace“ (podle zdrojů P. Dudy kolem r. 830 n. l.) čítala asi 30 žen a neznámý počet mužů. V principu je to možné, ale migrace musela být nezbytně následována dalšími, a to nejen z Bornea. Jazykovědci (například Ch. Randriamasimanana1)) nacházejí v malgaštině (vedle téměř jistých maanyanských kořenů) mnoho prvků z jazyků filipínských (o těch se zmiňuje již R. Brandstetter na přelomu 19. a 20. století), ze sumatránské batačtiny a dokonce i slova příbuzná jazykům polynéským a mikronéským. Nikdo sice nepředpokládá přímou migraci z Tichomoří (i když i tyto teorie zazněly), jde spíš o slova starého austronéského substrátu zachovaná v několika jazycích. O jednu migraci tedy zcela jistě nešlo. Ovšem předpokládat migraci už v 10.–6. století př. n. l. (V. Liščák a další) se zdá málo pravděpodobné. Pozdějších (kolika?) migrací se prý zúčastnili i předkové Acežanů, Javanců a Malajců ze severní Sumatry. Údajná poslední migrace z Indonésie a Malajska prý proběhla v 16.–17. století, a to z Melaky a Acehu.

Pokud jde o výpůjčky ze sanskrtu, je jich v malgaštině málo na to, aby se uvažovalo o masové migraci v době, kdy byla sanskrtem Nusantara doslova „zamořena“. Právě naopak, řada austronésistů (Arakin a další) se o vlivu sanskrtu ani nezmiňuje a jednotlivé výrazy přičítají spíše některé recentní migraci nebo vlivu obchodních styků.

Mnoha indonésistům se tedy z jazykového hlediska spíše vrací názor, že základní migrace proběhla mnohem dříve a že prvky indických jazyků (nejen sanskrtu) a arabštiny byly na ostrov zaneseny později. Názor o malém zakladatelské počtu žen a mužů tak připomíná spíše Dobrovského výrok o původu Čechů – „několik chorvatských dívek a mladých mužů“ – než reálnou historickou situaci. Představa, že by ztroskotavší obchodní loď z Indonésie přivezla na ostrov jednorázově tolik rozmanitých jazykových prvků z Bornea a Filipín se zdá velmi nepravděpodobná.

Poznámky

1) Randriamasimanana Ch.: The Malayo-Polynesian Origins of Malagasy. p. 26–43. In: Kirk – Sidwell. From Neanderthal to Easter Island. Association for the History of Language, Melbourne 1999.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Lubor Mojdl

Ing. Lubor Mojdl (*1944) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou. Pracoval v několika pivovarech, kromě jiného i v Etiopii. Od roku 1990 se věnuje technické a poradenské činnosti v nápojovém průmyslu. Zajímá se o obecnou a srovnávací lingvistiku, slavistiku, austronesistika aj. E-mail: lubor.mojdl@volny.cz

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...