Vietnam z více pohledů

Český rozhlas, Akademie věd ČR a časopis Vesmír uspořádaly 16. října 2013 besedu o Vietnamu.

Hosty byly vietnamistky Mgr. Mária Strašáková, Ph.D. (Katedra asijských studií Metropolitní univerzity Praha a Ústav Dálného východu Filozofické fakulty UK v Praze) a Mgr. Lada Homutová (Ústav politologie Filozofické fakulty UK v Praze) a Ing. Trịnh Hải An z občanského sdružení Văn Lang. Moderovala Tamara Urválková z Tvůrčí skupiny popularizace vědy a techniky Českého rozhlasu.

Co víme o Vietnamu, jeho historii, lidech, zvycích? Média zpravidla podporují jen xenofobii. Z historie si nejspíš vzpomeneme na americkou válku (1964–1973)…

To vám bylo něco, žít v právě osvobozené Hanoji, když člověku bylo svěžích dvacet čtyři dvacet pět let. Devět předchozích let se nevycházelo do ulic, nebylo světlo, elektřina ani možnost zajít si na trh plný lidí a večer do divadla či do kina… My jsme byli skutečně šťastni, její staří obyvatelé však ne. Ti se jen těžce přizpůsobovali novému systému…¹⁾

Úvodem Tamara Urválková vyzvala hosty, aby krátce přiblížili svůj vztah k Vietnamu. Mária Strašáková prožila ve Vietnamu rané dětství (1982–1986) a později se rozhodla poznat zemi blíže. Lada Homutová zažila dvojí kulturní šok – při příjezdu do Vietnamu a po půlroce při návratu zpět. Trịnh Hải An se narodil na severu Vietnamu, po válce se odstěhoval na jih a v 19 letech odešel do Prahy. Větší část života prožil v České republice, ale dětství ve Vietnamu.

Mária Strašáková zavítala do historie. Vietnam byl vzhledem ke své poloze vždy spojnicí mezi kulturou čínskou a indickou, nejvíce však Vietnam utvářel čínský vliv, byl jedinou zemí v Indočíně, která patřila do „sinosféry“. Čína byla vždy vnímána jako agresor, dějiny Vietnamu jsou dějinami povstání a boje za osvobození. Do roku 1855 Čína vpadla do Vietnamu asi patnáctkrát a Vietnam byl pod její tisíciletou nadvládou (111 př. n. l. až 939 n. l.). Ale Čína sloužila i jako model vhodný k následování. Z Číny přišla do Vietnamu mnohá náboženství, čínská vzdělanost, systém státních zkoušek, systém státní správy, klasická čínština byla písmem vietnamského dvora až do příchodu Francouzů. V současné době je Čína nejvýznamnější obchodní partner Vietnamu.

Francie kolonizovala Vietnam od druhé poloviny 19. století. Francouzi usilovali o odtržení od čínského vlivu, reformovali školství a od doby francouzské koloniální nadvlády Vietnamci píšou upravenou latinkou (chữ quỗc ngữ, do té doby se používala čínština a ještě složitější tzv. jižní znaky).²⁾ S Evropany přišlo i evropské myšlení, literatura, překládá se například celý Molière, Dáma s kaméliemi, Bídníci… Po setkání se západním myšlením začali Vietnamci přehodnocovat vlastní tradici a kulturu. Francouzský vliv zanechal mnohé i pro politická hnutí. Většina politiků, kteří se postavili do čela Vietnamu (Ho Či Min – Hồ Chí Minh, 1890–1969; Phạm Văn Ðồng, 1906–2000; Trường Chinh, 1907–1988; nyní zesnulý generál Võ Nguyên Giáp, 1911–2013), buď ve Francii byla, nebo vystudovala na francouzských školách a poznali tam myšlenky nacionálního cítění i další ideologie.

Spartlyho a Paracelské ostrovy v Jihočínském moři

Čína, Vietnam, Brunej, Filipíny, Indonésie, Japonsko a Malajsie si nárokují území v Jihočínském moři, vyjmenovala účastníky sporu Lada Homutová. Ve čtyřicátých letech minulého století vydala Čína oficiální mapu, kde si celé území vyznačila a nárokovala. Území je důležité kvůli bohatým přírodním zdrojům, hlavně ropě a zemnímu plynu, a Jihočínské moře je velice důležitým dopravním uzlem. Rozhovory mezi Vietnamem a Čínou jsou složité, Vietnam často pořádá konference na toto téma a dokumenty vietnamských císařů ze 17. a 18. století dokládá trvající suverenitu nad těmito ostrovy. Dalším významným aktérem konfliktu jsou Spojené státy, protože Jihočínské moře představuje nejkratší námořní cestu do Perského zálivu. V roce 2010 společně s Vietnamem vnesly toto téma na jednání ASEAN (Association of South East Asian Nations). Společný zájem v této oblasti slouží i ke sbližování USA a Vietnamu.

Spojené státy a Vietnam

Polovina obyvatel Vietnamu se narodila po válce (po r. 1973) a dnes řeší jiné problémy, vysvětluje Mária Strašáková. Válečný konflikt začíná být do jisté míry zapomenut a ztratil na palčivosti. Traumatem je však stále. Řada problémů zůstává nevyřešena, například dlouhodobé účinky mutagenního dioxinu, který rozprašovala americká letadla jako defoliant Agent Orange (otřesná svědectví dokládá Muzeum pozůstatků války v Ho Či Minově Městě). Dnes je však důležitá ekonomika, vietnamský růst se pohybuje okolo 2–4 % ročně a pro Spojené státy je Vietnam zajímavým partnerem i díky obrovskému pracovnímu trhu a mladé pracovní síle. Pro Vietnam jsou USA klíčovým exportním trhem např. pro oděvy a obuv. Pro obě země je důležité strategické přibližování vzhledem k Číně. Vietnam usiluje o strategické partnerství se Spojenými státy, dodala Lada Homutová. Hraje v tom velkou roli Jihočínské moře. V roce 2010 a 2012 měl Vietnam v Jihočínském moři společná vojenská cvičení se Spojenými státy.

Politické uspořádání

Je třeba začít tím, co vietnamský režim formovalo, připomíná Lada Homutová. Komunistický režim byl součástí boje za nezávislost, jsou v něm silné prvky nacionalismu. Podle W. J. Duikera byl komunismus pro Ho Či Mina prostředkem pro získání nezávislosti.³⁾ Vietnam je specifický tím, že se něčemu vyhnul a přebíral jen něco. Ze Sovětského svazu přijal instituce, které v zemi fungovaly po dlouhou dobu, ale nastavil je tak, aby se zabránilo kultu osobnosti. Pro Vietnam je také typické chabé ekonomické plánování, což určuje do velké míry i dnešní vývoj. Makroekonomicky je Vietnam značně nestabilní, státní sektor potřebuje restrukturalizovat, a na to bude potřeba značných prostředků.

Musíme rozlišovat mezi režimem formálním a žitým. Formálně se Vietnam označuje za komunistickou zemi (v zemi je povolena jediná strana – komunistická), ale z komunistické ideologie tam mnoho prvků nevidíme, v podstatě jde o kapitalistickou zemi…

Dodnes je ve vietnamském trestním zákoníku paragraf o propagandě proti vládě, říká Trịnh Hải An. Pro lehčí případy je to odnětí svobody od 3 do 12 let, pro závažnější od 15 do 20 let. V ústavě je zakotvena vedoucí úloha komunistické strany. To vše stále platí. Všechny procesy s disidenty jsou neveřejné.

Vietnamská pracovitost

Pracovitost souvisí s tradiční společností, vysvětluje Trịnh Hải An. Společnost je převážně zemědělská, počasí bývá nepříznivé a při neúrodě nastávají velké problémy. Proto se musí počítat s tím, že další sezona nic nepřinese a je třeba pracovat do zásoby. Tradičně v jednom domě žije několik generací, zpravidla tři. Rodiče se o děti starají do dospělosti a děti mají povinnost postarat se o rodiče ve stáří. Stát se nikdy o sociální zabezpečení nestaral, vždy se spoléhalo jen na rodinné příslušníky.

Zahraniční vietnamská komunita

Česko je třetí na světě s největším podílem obyvatelstva vietnamského původu vzhledem k celkové populaci, připomněla Tamara Urválková. Mimo Vietnam žije ve světě zhruba čtyři a půl milionu Vietnamců (celá populace čítá asi 90 milionů), shrnul Trịnh Hải An. Největší komunita je v Americe, a to více než 2 miliony. V Česku žije podle různých zdrojů zhruba 60 tisíc Vietnamců. Česká vietnamská komunita se liší od jiných zemí, kam mnozí z politických důvodů emigrovali po válce. Do Čech přišli Vietnamci za prací. Mária Strašáková charakterizovala migrační vlny. První Vietnamci začali přijíždět do Československa už v padesátých letech minulého století, první skupinka zde byla ještě dříve. Souviselo to s navázáním ekonomické a politické spolupráce v rámci východního bloku. Od té doby Vietnamci přijíždějí do České republiky buď za studiem, nebo za prací. Migraci řídily oba státy a předpokládalo se, že se Vietnamci vrátí domů, nepočítalo se s integrací do české společnosti. To se změnilo po roce 1989, Československo zrušilo všechny smlouvy s Vietnamem a byl zastaven řízený proud příchozích. Migrace se změnila na ekonomickou, ale důvodem bylo mnohdy slučování rodin. Většina těchto lidí začala podnikat na živnostenský list. Od roku 2000, ale především v letech 2006–2007 se trend změnil a přišlo sem zhruba 20 tisíc Vietnamců za prací do továren. S příchodem ekonomické krize se tito lidé stali velmi zranitelní. Za možnost pracovat v České republice zaplatili 7–15 tisíc amerických dolarů, rodiny se zadlužily. Mezi prvními propuštěnými byli právě Vietnamci. Vrátit se s dluhy nemohli, ztratili by tvář, do jisté míry je ve Vietnamu v ohrožení i jejich rodina…

Záznam: www.rozhlas.cz/leonardo/prednasky/_zprava/treti-dimenze-plus-vietnam-tremi-pohledy-historie-lide-hospodarstvi--1270267.