Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Malá galerie vědeckého obrazu

na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze
 |  6. 9. 2012
 |  Vesmír 91, 470, 2012/9

…je to mnohdy právě věda a technika, která nám odhaluje nové pohledy na náš „okoukaný“ svět a nabízí tak výtvarníkům netradiční prostředky k novému vyjádření myšlenek a dojmů.

Jan Schlemmer

„Hledání krásy jistě není hlavním úkolem exaktních věd. Přesto přináší poznávání přírody i estetické prožitky. Zdá se, že příroda je udělána nejen tak, že může být lidmi poznávána, ale zároveň i tak, že jim poskytuje libé pocity z nacházení krásy. Radost z poznání tak jde ruku v ruce s prožitkem krásy. Krása je skryta v elegantní struktuře stavby přírody, v jejích symetriích, harmonii a účelnosti. Estetická hodnota byla třeba Einsteinovi kritériem při posuzování pravdivosti možných teoretických modelů.

Nové vědecké poznatky vědci sdělují světu v článcích a přednáškách; estetický prožitek si však nechávají většinou pro sebe. Jako by se styděli o něm mluvit, aby to nevypadalo, že se nechávají rozptylovat nepodstatnými věcmi. Nové nápady a neotřelé pohledy však obvykle nemohou vzniknout rigorózním rozvíjením stávajících poznatků, a jedním ze zdrojů inspirace pro nové nápady může být třeba krásno a snaha najít elegantní, jednoduché, symetrické atd. teorie pro popis přírody. Zobrazení přírodních krás také pomáhá propagaci vědy a získávání nových adeptů pro poslání badatele.“

Výše uvedenými myšlenkami byl roku 2004 motivován vznik Malé galerie vědeckého obrazu na chodbě budovy děkanátu Matematicko-fyzikální fakulty UK, hned vedle knihovny. Od té doby zde bylo uspořádáno více než 40 výstav (přibližně 6 ročně), které měly studentům a ostatním kolemjdoucím představit „krásnou“ stránku vědeckého poznání, historii vědy nebo také umělecká díla inspirovaná či umožněná vědeckými metodami. Věříme, že tyto výstavy mohou být inspirací pro studenty, oživením pracovního prostředí pro zaměstnance i příspěvkem k rozptýlení falešných představ o nezáživnosti matematiky, fyziky a dalších věd v očích veřejnosti.

Doufáme, že se nám bude nadále dařit hledat a objevovat nová zajímavá témata a autory (náměty od široké veřejnosti jsou vítány). Možností pro budoucí rozvoj je hodně; vše však zatím závisí na časových možnostech kurátora galerie. Především by bylo hezké zvýšit „impakt“ výstav tím, že by se dostaly k očím širší veřejnosti. Některé projekty již byly zapůjčeny a představeny na jiných místech v Praze (v Heyrovského ústavu či na prezídiu Akademie). Ideálem by bylo vytvoření jakéhosi „konsorcia“ výstavních prostor, kde by se výstavy systematicky „recyklovaly“. Jednotlivým projektům by se pak mohla věnovat větší péče a vyplatilo by se investovat do kvalitní adjustace obrazů. Snad se tento sen podaří jednou realizovat.

Obrázky

ZÁKLADNÍ DATA O MALÉ GALERII VĚDECKÉHO OBRAZU MFF UK

Zahájení činnosti: 6. prosince 2004 (vernisáž výstavy matematické grafiky Jaromíra Blažka).

Počet výstav: průměrně 6 výstav ročně; v roce 2013 proběhne 50. výstava (informace o všech výstavách jsou na webové stránce galerie).

Někteří vystavující autoři: Jaromír Blažek (2004), Martina Balzarová (2010), Miloslav Druckmüller (2010), Pavel Kantorek (2005), Štěpán I. Kovář (2006), Josef Reischig (2005), Roman Sejkot (2007), Pavel Scheufler (2009 a 2011), Viktor Sýkora (2008), Vladimír Vondrejs (2007), Pavla Vrbová (2007 a 2009), František Weyda (2006) a další.

Nejnáročnější vlastní projekty: Laserový portrét – výstava k 50 letům laseru (2010), 150 let Jednoty českých matematiků a fyziků (2012).

Technické parametry: Rozměr – stěna o šířce 9 m; univerzální závěsný systém a nastavitelné osvětlení.

Adresa: Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ke Karlovu 3, Praha 2, budova děkanátu 1. patro.

Otevírací doba budovy: pracovní dny 6–20 hodin.

Webové stránky: http://www.mff.cuni.cz/verejnost/mgalerie.

Kurátor: Jan Valenta, Katedra chemické fyziky a optiky, MFF UK, Praha 2, e-mail: jan.valenta@mff.cuni.cz.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...