Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Rejnok hladký (Dipturus batis) v ohrožení

 |  8. 10. 2010
 |  Vesmír 89, 582, 2010/10

Rejnok hladký (ze skupiny Rajiformes) obývá především vody východního Atlantiku od Madeiry až po Island a Norsko. I přes tento velký areál rozšíření je v evropských vodách velmi vzácný a možná již úplně vymizel z Irského moře. Jde o mořský druh žijící v hloubce mezi 200 a 600 m. Nejvíce ohrožen je rybolovem, a to jak přímým, tak nepřímým, kdy uvízne v tralovacích sítích. V polovině 20. století tvořili rejnoci velkou část komerčního rybolovu Velké Británie. Po intenzivním vylovování v Evropě drasticky klesla populace rejnoka hladkého. Podle klasifikace IUCN je rejnok hladký od roku 2006 veden jako kriticky ohrožený druh. Existuje britský záchranný program, který nejen sleduje výskyt druhu, ale také omezuje rybářský tlak na rejnoka. Hlavním cílem je stabilizovat klíčové populace a umožnit rejnokům migrovat do míst, kde se již tolik nevyskytují.

Bohužel se nedávno výzkumem ukázalo, že ve skutečnosti jde o dva zcela odlišné druhy rejnoků Dipturus flossadaDipturus intermedia. Podle genetických analýz si dokonce nejsou ani nejblíže příbuzní, druh D. oxyrinchus stojí na evolučním stromě mezi nimi. Každý z těchto druhů dosahuje jiných velikostí, má jiný věk dospělosti, ploutve, zuby a barvu očí. Druhy byly zpočátku klasifikovány odlišně, ale v roce 1926 byly spojeny do jednoho druhu Dipturus batis. Tato více než 80 let stará chyba nyní může za to, že ohroženější Dipturus intermedia bude možná prvním mořským živočichem vyhynulým kvůli nadměrnému komerčnímu rybolovu. Chycení jedinci menšího a odolnějšího druhu D. flossada maskovali po léta velký úbytek většího a náchylnějšího druhu, který je zároveň největším druhem z této skupiny rejnoků na světě. D. flossada dosahuje dospělosti při velikosti kolem 120 cm (což je asi 10 let věku), zatímco D. intermedia až po dosažení 200 cm.

Evropská unie nově vytvořila nařízení o povinném navrácení těchto rejnoků zpět do moře poté, co byly zachyceni v rybářských sítích, ovšem nařízení se vztahuje pouze na Severní moře, v ostatních oblastech zůstávají rejnoci bez ochrany.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martina Balzarová

Mgr. Martina Balzarová (*1987) je studentkou zoologie na Přírodovědecké fakultě jiho-české univerzity v Českých Budějovicích. Zaměřuje se převážně na ekologii a etologii mořských bezobratlých živočichů. Má profesionální kvalifikaci PADI Divemaster a specializaci na podvodní fotografování a natáčení. Za své podvodní fotografie byla několirát oceněna u nás i na zahraničních festivalech. Jako vůbec první Čech získala r. 2005 na prestižním festivalu v Antibes ve Francii cenu společnosti Our world – underwater scholarship pro fotografy do 25 let. O rok později ji obhájila. Pravidelně své články a fotografie publikuje v mnoha českých periodikách. Od roku 2007 pořádá autorské výstavy. Putovní výstava velkoplošných fotografií Tváře moře má úspěch v mnoha městech republiky a byla uvedena i v rámci festivalu v Antibes. Pořádá besedy a přednášky o mořském světě a zemích, které navštívila (Vietnam, Papua – Nová Guinea, Mexiko, Indonésie). Další informace najdete na webových stránkách www.balzarova.cz.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...