Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Je záchrana rysa pardálového na dobré cestě?

 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 144, 2009/3

Rys pardálový (Lynx pardinus) se vyskytuje na Pyrenejském poloostrově v počtu necelých 200 jedinců, z nichž pouhou polovinu tvoří dospělí schopní reprodukce. Pokles stavů jeho hlavní kořisti, králíků, i občasné srážky s auty, nelegální zástřely, úhyny v pastích na králíky a otravy z jedovatých návnad určených liškám jeho budoucnost moc růžově nevykreslují. Před pár lety byla situace mnohem horší, protože se je nikomu nedařilo odchovat v zajetí. Od roku 2004 byl naštěstí jejich chov v lidské péči zahájen a dnes vše nasvědčuje tomu, že to byl velice správný krok. V listopadu minulého roku bylo v lidské péči chováno už 52 rysů pardálových, z čehož 28 zvířat pocházelo z přírody (často šlo o zraněná zvířata nebo osiřelá mláďata, což kritiky chovu „v zajetí“ stejně neuchlácholí) a už 24 mláďat se narodilo mimo přírodu. Cíle projektu jsou jasné: namnožit rysa, pomocí odchovaných jedinců posilovat divoké mikropopulace a souběžně zkoumat reprodukční fyziologie, epidemiologické i genetické stránky obou populací – jak ve volné přírodě, tak v lidské péči. V současné době se zdá, že by se ochrana této atraktivní kočkovité šelmy mohla díky poučení z jiných podobných projektů časem stát učebnicovým příkladem spolupráce vědců, ochranářů a vhodné propagace záměrů. Je výborné, že se tento projekt stává také věcí portugalské a španělské národní cti, například i za propagace hercem Antoniem Banderasem či místními fotbalovými kluby. 1) (Cat News 49, 25, 2008; International Zoo Yearbook 42, 190–198, 2008; www.lynxexsitu.es/)

Poznámky

1) Pokud se snad někomu vybaví HC Bílí tygři Liberec coby propagace chovu bílých tygrů, pak se to samozřejmě nedá srovnávat. Bílí tygři nemají žádnou ochranářskou hodnotu (jsou jen nezvyklou barevnou odchylkou, a navíc jsou to kříženci indického a ussurijského poddruhu). Prostě jsou jen vzhledově atraktivní.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...