Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Až kukačka zakuká aneb Vánoční ornitologie

(Panu prof. Iljovi Hurníkovi)
 |  4. 12. 2008
 |  Vesmír 87, 825, 2008/12

Z vánočních koled na nás odevšad kuká kukačka obecná, lidově žežulka, nářečně zezulka. Ve staré češtině to byla žežhule. Kukačka s žežulkou jsou totožné nejen zoologicky, ale i etymologicky. Rozdíl je jen v tom, jak kdy komu hlas tohoto ptáka zněl, našim předkům gegu, dnešním Čechům kuku (podobně Němcům kuckuck, Maďarům kakuk atd.). O to ale nejde.

Slyšel už někdy někdo v Čechách na Vánoce kukat kukačku? Pokud slyšel, pak byla nejspíš dřevěná a seděla v hodinách. A přesto v českých koledách kukají kukačky o sto šest: Zezulka z lesa vylítla, kuku!, u samých jesliček sedla, kuku! Pána svého vychvaluje, kuku, kuku, kuku!… Bude žežulička vyrážet Ježíška, u hlavičky jeho sedávat, líbezně mu kukávat, ku kuku, ku kuku, zdráv budiž Ježíšku… Kuku, kuku, chaso zhůru… Aj ta žežulinka, jak se tam ozývá… Dalších citací se zdržím, bez ohledu na věrohodnost obsahu jsou to překrásné koledy.

Stručně si všimněme, co v prosincově tichém lese vyvádí podle koled ostatní ptactvo: A ptáčkové jsou k jesličkám přiletovali, předivnými svými hlasy ho vítali, cr cr cr cr, fi fi fi fi, tak jemu zpívali. A kteří konkrétně se zúčastňují koncertu? Co to ten slavíček dnes tluče… Aj, ta křepelinka… Co to ten hloubek dnes houká, že se to tak kolem rozlíhá? V jiné koledě dva strnadle (strnadové) v povětří sa nesú a v mnoha koledách se dokonce ozývá hrdliččin hlas, patřící v domácích poměrech už tradičně do borového háje zavánějícího v Máji. Což ostatně lidé věděli odedávna, jak naznačují lidová jména vstavačů (zezulka, kukačka), tedy bylin kvetoucích v době nejhalasnějšího jarního kukání.

Čím to, že koledy trošinku „lžou“? Odpověď hledejme opět v koledách. Ptáčkové libým hlasem zpívají, pastýři o půlnoci troubějí, nikdy to nedělali, by v noci troubívali. A totéž, co je zde řečeno o pastýřích, platí i o ptácích. Nikdy to nedělali! Koledy prostě zvěčňují představu něčeho velmi divného: Když je zima, mráz, slyším divný hlas, ptáci o půlnoci zpívají, pastuškové vytrubují. Jen výjimečně narazíme na realistické konstatování (v koledě Byla cesta ušlapaná): Není ptáčka, není křepeličky, samé zimy, samé mrazy, ssamé meteličky.

Ornitologické nesrovnalosti v koledách nejsou ovšem žádným objevem, kdysi dávno o nich věděl každý, jinak by nevzniklo lidové rčení Až kukačka na Vánoce zakuká. Dnes už říkáme jenom Až naprší a uschne. (Texty koled jsou převzaty ze sbírky Jana Seidla Zpěvy betlemské, L. Mazač, Praha 1943)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...