V poznání je síla
Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu.
Kniha Přísloví 24,5
Výrok Francise Bacona Scientia potestas est bývá interpretován různě. 1) Jeden extrém vyjádřil císař František Josef I. ve svých pokynech studijní komisi: „Mladí lidé se nemusí učit nic, co potom budou pro dobro státu potřebovat buď zřídka, nebo vůbec ne, neboť studium na univerzitě slouží podstatně vzdělání státního úředníka, nikoli pouze výchově učence.“ 2) Tohoto pojetí se mnohé školy drží bez ohledu na to, zda se nazývají univerzitou či nikoli.
Druhý extrém bychom mohli charakterizovat jako touhu po ztracené jednotě vědění.
Ať už se však přikloníme k tomu, abychom chápali potestas jako moc, nebo jako sílu, někteří lidé v tomto výroku cítí ozvěnu kurzů „vědeckého komunizmu“, tedy hlavně sílu či moc arogantní a ne takovou, která nám dává možnost.
Karl Jaspers připomněl, že k vědě a vědění patří také vědomí toho, co nevíme: „Věda, to je skutečnost vědění toho, co víme a co nevíme; protivědecké myšlení je věděním dogmatickým. Věda je věděním z nějakého důvodu; protivědecké je přijímání a priori. Věda je věděním, které si uvědomuje těsné meze vědění; protivědecké znamená chovat se, jako bychom mohli vědět všechno. Věda, to je neustálá kritika všech výsledků, vlastních stejně jako cizích, zpochybnění pokroku; protivědecké je obávat se, že nás vlastní pochybnosti paralyzují. Věda, to je metodický postup vedoucí krok za krokem k rozhodnutím v oblasti vědění; protivědecké je chtít vědět všechny teorie a všechny možnosti, které si lze představit.“ 2)
Diskuse o tom, co patří do „zlaté pokladnice“ lidského vědění (a co by tedy měli znát všichni), nikdy neutichla. A týká se celé akademické obce.
Poznámky
Citát
Obrázek na obálce: Blesk může být také jednou z poruch ovlivňujících stabilitu elektrizační sítě. K článku K. Másla a P. Švejnara na s. 30.
Dědeček je mohutný starý pán s brunátnou tváří, šedivými vlasy a veselýma očima. Byl dlouhá léta ředitelem městské elektrárny, starostou společenstva elektrotechniků, předsedou zemského svazu elektráren, členem správní rady elektrických podniků a vůbec členem všech korporací, v jejichž jméně se vyskytovala taková slova jako elektrický, elektrotechnický, elektřina a podobně. […]
Dědečkův dům se otřásal v základech. Seděl jsem v hlubokém křesle a díval jsem se, jak se obývací pokoj střídavě naplňuje fialovým světlem a zase tone v zsinalém šeru. Po okenních tabulích tekly proudy deště. Teta Kateřina se po každém zablesknutí pokřižovala, podívala se starostlivě k oknu a zase mluvila dál.
Povídala, že by to člověk nevěřil, že v těch letech ještě někdo nemá rozum. Vždyť je to o život. Nemůže to dobře skončit. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Takovému starému člověku stačí, aby se nachladil, a jede. Copak to někdy někdo slyšel? […]
Venku zaburácel hrom a teta Kateřina vykřikla. Potom pravila, že komu není rady, tomu není pomoci. Ona ho varovala, ale kdepak, je jako malé dítě. Žádala, aby jí někdo řekl, jaký to má smysl. Celé dny sedí doma, ale jak začne takové dopuštění, tak zrovna musí jít ven.
Všechno to povídání se týkalo dědečka. On totiž má bouřku vášnivě rád, a jak začne venku třískat hrom, nikdo ho doma neudrží. Vezme si gumový plášť, klopený klobouk do deště a v juchtových botách brouzdá venku tak dlouho, až ten ohňostroj skončí. Doktor Vlach říká, že to je odbornický komplex a že se dědeček chodí dívat, jak dělá elektřinu konkurence.
O autorovi
redakce
Redakce Vesmíru, Na Florenci 3, 111 21 Praha 1; telefon: +420 222 828 393; e-mail: redakce@vesmir.cz
Objednávky časopisu: firma SEND Předplatné, P. O. Box 141, 140 21 Praha 4, tel. 225 985 225, mobilní telefon: 777 333 370 nebo 605 202 115 (telefonické objednávky ve všední dny od 8 do 18 hodin), e-mail: send@send.cz
Doporučujeme
Divocí kopytníci pečují o krajinu
Relativistický čas – čas našeho světa
