Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Čas létajících ryb

 |  5. 12. 1999
 |  Vesmír 78, 696, 1999/12

Na ostrůvku Botel-Tobago nedaleko tchajwanských břehů žijí rybáři kmene Yami. Svůj život, a hlavně svou práci řídí podle vlastního kalendáře, který je založen na fázích Měsíce. Kalendář se však rozchází s tropickým rokem, a oni jej proto musí čas od času opravit. Vždy v březnu – přesný čas závisí právě na chybě v lunárním kalendáři – vyjedou v noci se zářícími světly na moře. Objeví-li se létající ryby, rybářská sezona může začít. Pokud ale šupinatci nad vodu nevzlétnou, znamená to, že se kalendář řízený pohybem Měsíce na obloze příliš odchýlil od slunečního cyklu. Rybaření se odkládá až do doby příští lunace a do kalendáře se vloží „přestupný měsíc“. Takový rok má pak měsíců třináct místo obvyklých dvanácti. Pravda. Pro kosmický věk samého konce 20. století poněkud nepřesný způsob měření času. Yamiům však nejspíše postačuje a vyhovuje (i v kosmickém věku).

Již více než rok přicházejí do redakce Vesmíru reakce na blížící se konec tisíciletí. Od krátkých dopisů polemizujících, zda jednadvacáté století začne teď v lednu nebo až napřesrok, po sáhodlouhé elaboráty s grafy, výpočty a historickými studiemi. Dovídám se z nich, kdy vlastně začne nové tisíciletí, nové století, kdy léta dvacátá, kdy že přesně ukřižovali toho Krista, který to všechno způsobil atp.

Některé z těch dopisů mi trošičku připomněly Gulliverovy (či vlastně Swiftovy) špičkovce a poukovce. Ti první jednoznačně dokázali, že uvařené vajíčko je rozhodně lepší loupat od špičky k tupému konci. Bylo to jejich svaté přesvědčení, za nímž si stáli. Byli ochotni nasadit i svůj život, jít bojovat, vést válku. Poukovci byli neméně chrabří a neméně spravedlivě rozhořčení pro neméně závažnou věc. Každému je přeci nad slunce jasné, že vejce se loupe od tupého konce. Kdo to neví, je barbar a tupec. A takové je třeba pronásledovat a hubit. Ano, likvidovat a věšet... !! Pardon, nechal jsem se trochu unést. Je to někde uvnitř, ve mně.

Ti nešťastní lidičkové z příběhu si nevzpoměli nebo nechtěli vzpomenout, že vejce jsou na světě z docela jiných důvodů a lze je připravit i konzumovat na stovky způsobů. Každý z nich má něco do sebe a stále bude existovat nějaký, který jsme nikdy nezkusili.

A tak se to má i s tím nešťastným kalendářem. Jako bychom pozapomněli, proč jsme si ho vytvořili. Jde nám přeci o to vědět, kdy se co zajímavého událo, kdy bude mít babička narozeniny nebo třeba kdy konečně zmizne ze sněmovny ten který poslanec. Ta čísla jsou tam nedůležitá. Jsou jen pomůckou. Můžeme za ně dosadit čísla docela jiná (viz tabulku) a bude to fungovat úplně stejně. Kde se bere ta divná touha mít všechno jednotně nalinkované a uniformní? Proč jenom chceme, aby se všichni řídili podle našich pravidel? A ty, co to odmítají, kritizujeme, zesměšňujeme. V přiostřených sporech bychom byli ochotni sáhnout k násilí. Ano, nepřítele je třeba potírat a vyhlazovat... !

Pardon, už zase. Je to někde v nás... V každém případě přeji vám všem za celou redakci, aby ten nový rok (ať už jím začíná či končí cokoliv) byl ve všech ohledech co možná nejlepší.

A pocestujete-li někdy na Tchaj-wan, nepoučujte Yamie, že ryby nejsou tím nejpřesnějším časoměřičem. Jeďte s nimi raději na moře, poslouchejte svištění větru v peřejích, mžourejte do tmy a čekejte, až vzlétnou první hejna z vln.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kalendáře a měření času

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...