Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Parazitizmus a reprodukční systém ptáků

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 596, 1994/10

Evoluční význam parazitizmu je podle mnoha evolučních biologů v dnešní době stále ještě nedoceněný. Parazitizmus přitom představuje významný selekční tlak na organizmy, jehož výsledek se může projevit v sociální struktuře populace, ve způsobu výběru partnera, a má dokonce význam i při mezidruhové izolaci. Andrew F. Read z univerzity v Oxfordu došel k velice zajímavému poznatku. Na základě rozsáhlého materiálu zahrnujícího mnoho druhů ptáků z řádu pěvců zjistil, že u polygynních druhů je mnohem nižší procento jedinců napadených krevními parazity, než u druhů monogamních. Stupeň parazitovanosti přitom nesouvisí ani s příbuzenskými vztahy mezi druhy, ani se způsobem hnízdění, s migračním chováním, s velikostí či s jinou zjistitelnou biologickou charakteristikou, ale právě jen s typem reprodukčního systému. Tento jev lze vysvětlit několika způsoby, z nichž žádný není zcela uspokojivý. Nejjednodušší (a také zřejmě nejméně pravděpodobná) vysvětlení vycházejí z představy, že u druhů, které jsou náchylnější k parazitaci, jsou samice oslabeny parazity natolik, že jim ve výchově mláďat musí pomáhat i samci (samy by to zkrátka nezvládly), což by ovšem nemohli v případě polygynie. Ostatní vysvětlení jsou založena na tom, že u polygynních druhů jsou mnohem větší rozdíly v reprodukční úspěšnosti samců, poněvadž rozmnožování se účastní pouze malá část samců v populaci (poměr počtu samců a samic je téměř vždy 1:1). Samice tedy mají větší možnosti vybírat si jako partnery ty samce, kteří jsou vůči parazitům rezistentní, a tato geneticky určená rezistence se tak mnohem snadněji rozšíří po celé populaci. Samice si samce vybírají buď na základě druhotných pohlavních znaků (dlouhá pera na ocase či jiné ozdoby), které podle některých hypotéz slouží právě především jako ukazatel stupně parazitovanosti samce, nebo podle celkové zdatnosti (ta se projeví při obhajobě teritoria či při soubojích mezi samci), která též souvisí se zdravím samce. Nelze ovšem rozhodnout, co je prvotní – zda u některých druhů vznikla polygynie jako obranná strategie proti šíření parazitů, či zda vznikla z jiného důvodu a výsledný vztah je pouze druhotný.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...