Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Hrdlo láhve

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 589, 1994/10

„Bottle neck“ je v populační genetice terminus technicus pro stav, kdy populace prochází prudkým snížením počtu jedinců („hrdlem láhve“) a v důsledku toho se v ní mění frekvence alel, která už zůstane změněna i po jejím následném početním vzrůstu. Jinými slovy, překonání krize či bariéry působí kvalitativní změnu toho, kdo ji překonal. Zcela obdobná situace nastává i u jednotlivce při pronikání do společenských struktur či jejich vyšších pater (není-li právě náhodou období obcházení revolučních gard). Jako při excitaci atomů je tu nutno nejprve překonat energetickou bariéru, často značné velikosti. Četné biblické obrazy tu platí jako vystřižené – o strmé a trnité pěšině a úzké brance, mnoha povolaných a málo vyvolených, o těch, kterým bude vzato i to málo, co mají, a bude přidáno oněm, kteří mají hodně. Pokud se jedinci souhrou okolností i osobních dispozic podaří proti všemu očekávání hrdlem láhve proniknout a překonat houfy Scyll a Charybd ležících na přímé trajektorii, vše se náhle změní, nastává zde doslova přeměna jeho nejvnitřnější podstaty.

Předně se dotyčný jedinec začíná těšit obecné ochraně a úctě – dílem jako hrdina vracející se z bitvy, dílem jako ten, jehož osud z nepochopitelných důvodů ušetřil (tento stav budí od nepaměti pověrečný respekt – od osvobozování utržených šibeničníků ve středověku po případ hýčkaného a hájeného kuřete, které v xaverovském masokombinátě z dopuštění osudu živo prošlo celou zpracovatelskou linku).

Dalším charakteristickým doprovodným příznakem pak je prudké snížení nároků na něho kladených. Zatímco v subalterní pozici si jakýkoliv lapsus dovolit nelze, ve vyšších však poměrně snadno a vždy zůstává otevřena možnost, že náhodou utroušená poznámka skrývá nějaký hlubší smysl, posluchačem nepochopený. Jak známo, je-li mezi kanonizované texty zařazen omylem třeba recept na svíčkovou, není vcelku pochyb, že v něm budoucí interpreti naleznou všechnu moudrost všehomíra. Potíž je pouze ve zvládnutí techniky, jak ho láhevním ústím, kolem nějž je permanentní tlačenice, dovedně protáhnout.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...