Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Příběh Arnošta Kolmana

 |  13. 10. 2005
 |  Vesmír 84, 565, 2005/10

Shodou okolností jsem při pročítání Vesmírů narazil na glosu Fyzika a Arnošt Kolman (Vesmír 73, 351, 1994/6) několik týdnů poté, co vyšly česky Kolmanovy vzpomínky (Zaslepená generace. Paměti starého bolševika, Host, Brno 2005). Je to zajímavé čtení, tím spíše že působení Arnošta Kolmana u nás v letech 1945–1948 (profesor Karlovy univerzity a vedoucí Agitpropu ÚV KSČ) a 1957–1963 (řádný člen ČSAV, ředitel Filozofického ústavu ČSAV a předseda vědeckého kolegia pro filozofii) zanechalo nezanedbatelnou stopu v českém marxizmu i filozofii. Rektor Mnichovské univerzity Nikolaus Lobkowicz o Kolmanovi tenkrát napsal: Kolman byl nejvhodnější muž, kterého si komunisté na pražské universitě vůbec mohli přát. Na jedné straně přesvědčený marxista-leninista; na druhé straně však otevřený světu a dosti vzdělaný, aby dokázal imponovat pražským akademickým kruhům… Kolman si velice brzy získal jejich obdiv. Přece jen věděl víc, než se v té době očekávalo od sovětského filozofa; najmě jeho hluboké znalosti matematiky, fyzikálních přírodních věd a v neposlední řadě i logistiky zřejmě na pražské universitě, orientované positivisticky, zanechaly dobrý dojem… Arnošt Kolman byl uznávaným vědcem a filozofem – konzultace v internetových stránkách skýtá stovky různých zajímavých článků i údajů v mnoha řečech. Zvláště často je zmiňován jeho pionýrský boj za rehabilitaci kybernetiky koncem padesátých let v SSSR. Zatím nebyla zpracována Kolmanova úloha v letech 1958–1963 ve Filozofickém ústavu – za zmínku však jistě stojí skutečnost, že když Novotný požádal v roce 1962 stranickou organizaci tohoto ústavu, aby názory akademika Kolmana odsoudila, postavila se tato organizace jednomyslně za svého ředitele. (Pozn. red.: O Kolmanovi viz též Vesmír 73, 93, 1994/2; 75, 584, 1996/10, 77, 626, 1998/11 ad.)

V zmíněném článku z r. 1994 je však jedna hrubá nepřesnost: tři a půl roku ve vězení v Lubjance nebyly žádným sanatoriem a není pravda, že Kolman mohl psát, a dokonce publikovat. Jednou na otázku svého vyšetřovatele Putinceva řekl, že se v hlavě zabývá abstraktními problémy algebry. Vyšetřovatel mu uložil, aby dal své výsledky na papír a nechal je recenzovat odborníkem (byl to známý algebraik a profesor Moskevské univerzity Kuroš), který Kolmanovy úvahy ohodnotil jako zajímavé a objevné. Bylo to však pouze při této příležitosti, kdy Kolman během svého pobytu v cele na Lubjance měl k dispozici papír a tužku.

Víc se ale lze dočíst v právě vyšlých pamětech, o kterých řekl jeden z jejich recenzentů (P. Kosatík): Napsat podobnou knížku jako román by nešlo, nikdo by jí nevěřil. Něco takového se mohlo jenom stát.

Ke stažení

O autorovi

František Janouch

Prof. RNDr. František Janouch, CSc., (*1931) vystudoval Fyzikální fakultu Leningradské univerzity, potom byl aspirantem na Lomonosově universitě v Moskvě kde obhájil kandidátskou disertaci. Byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v ÚJV v Řeži a docentem na MFF UK v Praze. V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání. Po mnoha mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do Stockholmu, kde mu byla nabídnuta profesura Královské akademie věd. V zápětí po odjezdu byl zbaven čs. občanství.Je rovněž předsedou Správní Rady Nadace Charty 77, kterou v roce 1978 ve Stockholmu založil. V roce 1992 působil jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Československa a vedoucí čs. delegace na Helsinské následné konferenci. V letech 1996-2000 zastupoval EU v Kyjevě jako evropský zástupce ředitele projektu Science and Technology Center in Ukraine.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...