Vesmír č. 3
Vesmír č. 3
Toto číslo vychází
11. 3. 2010
Novinky
• Březnový Vesmír
je k dostání v novinových stáncích ČR i SR od 11. 3. 2010.
• časopis Vesmír
Knihkupectví, v nichž dostanete nejnovější Vesmír i starší čísla.
• Vesmír spolupracuje s Českým rozhlasem Leonardo.
Pořad Vstupte! a veřejné diskuse Třetí dimenze v Městské knihovně.
• POTŘEBUJETE ubytovat v Praze?
• Biologické čtvrtky ve Viničné
program na nejbližší semestr

Vesmír 1 / 2010

Vyšlo 14. 01. 2010

Ona a On

str. 3 | Ivan M. Havel
Mám pocit, že když o něčem řekneme, že to žije, je to mírně (ale zajímavě) jiné, než když řekneme, že je to živé. To adjektivum jako by naznačovalo, že existuje jakási obecná vlastnost „býti živé“, kterou nějaké věci mají a jiné nemají. Nebo i jinak: existuje nějaký způsob bytí,...

Zbyteční tatínkové

str. 54 | Jaroslav Petr
Nepohlavní rozmnožování – skandál evoluce Pohlavní rozmnožování, při němž potomci vznikají oplozením matčina vajíčka otcovou spermií, se stalo během evoluce pozemského života hitem. Uchýlila se k němu drtivá většina živočichů, i když si tím na první pohled notně zkomplikovali...

Horká chvilka „horké“ hypotézy

str. 53 | Josef Lhotský
Otázka, jak vypadal poslední společný předek všeho živého, trápí teoretiky (a v éře molekulární biologie i praktiky) vědy odedávna. Přesněji „odedarwina“. Co to ale vlastně znamená, poslední společný předek všeho živého? Intuitivní definice nám říká, že jde, řečeno s Richardem...

Stereotypy v představách o islámu a muslimech

str. 60 | Bronislav Ostřanský
Úskalí objektivity Jedno z klíčových úskalí při vnímání islámu spočívá v tom, že pod „nálepku“ islámu bývají často zasouvány jevy, jež mají kořeny více v kulturních poměrech jistého regionu než v náboženství samotném. Typický příklad v tomto směru představuje ženská...

Děloha na leasing a proč jsem proti

str. 14 | Radkin Honzák
Situace neplodného páru, který přes veškerou pomoc současné medicíny nemůže počít vlastní dítě, je tragická. Heroické techniky nabízejí zdánlivě jednoduché řešení: náhradní (surrogátní) matku, která dítě (jež může být počato mnoha různými způsoby) ve své děloze donosí,...
Diskuse: 1

Modelování a předpověď krize

str. 34 | Ivo Vondrák
Pro testování spolupráce moderních technologií, modelovacích nástrojů a výstupů vhodných k předvádění byly vybrány povodně. Včasná předpověď povodně a simulace jejích následků umožňuje předejít ztrátám na životě i na majetku. Systém byl pak ještě doplněn o sledování a...

Vím, jak zním?

str. 16 | Ivo Überall, František Vyskočil
Úvaha o zkreslení je v podstatě správná. Připomeňme si, že základem hlasových tónů je proud vzduchu, který vypouštíme z plic. Plíce fungují jako měchy, jež tlačí vzduch průdušnicí do hrtanu, který máme uprostřed hrdla. V hrtanu jsou proti sobě dva tenké vazy, nazývané hlasivky, jež jsou...
Diskuse: 1

Tyčinky, pestíky a evoluce

str. 50 | Helena Štorchová
Rozmnožování hraje klíčovou úlohu v životě každého druhu. Drtivá většina eukaryot se množí pohlavně. Nový jedinec se vyvíjí z jediné buňky (zygoty), vzniklé splynutím dvou rodičovských pohlavních buněk. Od každého z rodičů získává potomek polovinu dědičné informace, není tedy...

Krokusy a šafrány

str. 17 | Jiří Sádlo
Žádná „jedině správná“ jména nemá smysl prosazovat Můj skromný návrh zní: Z rodu Crocus říkejme těm okrasným krokusy (ale klidně i šafrány, i to se někdy užívá, zejména pro náš šafrán Heufelův). Obojí je v pohodě, jak kdo chce, máme na vybranou. A tomu užitnému druhu...

Daně a smrt

str. 13 | Petr Houdek
S příchodem roku 2000 v newyorských nemocnicích rapidně narostl počet zemřelých, bylo jich o 50,8 % více než v předchozím týdnu. Za nejlepší objasnění fenoménu byla přijata zvláštní domněnka – lidé se natolik těšili na příchod nového věku, že zůstali naživu o několik dní déle, aby...

Rivalita pravého a levého nosu

str. 12 | Dagmar Kohoutová, Jan Havlíček
Většina našich smyslových orgánů je párová. Máme nejenom dvě oči a dvě uši, ale i pravou a levou část nosu a v nich dva čichové orgány. A jak to tak bývá, ne vždy je v páru dokonalá shoda, a tak i v případě našich smyslových orgánů může vzniknout vzájemná rivalita. Vysvětleme si...

Jedovatí ptáci

str. 18 | Antonín Krása
Šest druhů pištců rodu Pitohui (pištcovití, Pachycephalidae) z příbuzenstva lejsčíků (Petroicidae) a modropláštníků (Maluridae) jsou endemiti Nové Guineje a přilehlých ostrůvků na západ od hlavního ostrova. Velikostí se podobají našemu kosovi, ale mají silnější zobák i nohy a jsou vesměs...
Diskuse: 1

O dynamice mozku

str. 28 | Nora Ibrahimová
Není neuron jako neuron Není neuron jako neuron, a kdybychom chtěli, našli bychom v mozku desítky různých druhů neuronů. Za základní dva druhy můžeme považovat projekční a lokální neuron, které se od sebe liší podobně jako dálnice a okresní silnice. Projekční neuron spojuje na dálku různé...

Jak útočí africká včela

str. 35 | Václav Cílek
Na podzim 2009 odjela do Sudánu do oblasti šestého nilského kataraktu asi 80 km severně od Chartúmu čtyřčlenná geoarcheologická expedice organizovaná Českým egyptologickým ústavem FF UK a Geologickým ústavem AV ČR, v. v. i. Hlavním cílem byl odběr souvislých profilů nilských sedimentů a...

Jak a proč se učí mimikry?

str. 38 | Tomáš Grim
Péče o cizí potomstvo je ukázkový evoluční hřích. V přírodě i lidské společnosti se však děje jak na úrovni vnitrodruhové, tak mezidruhové. Postarší dámy „adoptující“ roztomilé mopslíky jsou si jistě vědomy toho, že se nestarají o své vlastní potomstvo (ač sofistikovanost psích...

Nejnověji o půdách v srdci Evropy

str. 48 | Zdeněk Vašků
V první části atlasu najdeme obecné stati o půdě, problematiku funkcí půd, vyčleňování oblastí ohrožených půd, mapování půd a informační systémy o půdě (J. Kozák). V druhé části je popis moderních digitálních technik mapování půd, včetně zjednodušeného matematického modelu půdy...

Kreslič a kreslíř? Corda a Mánes

str. 66 | Lada Hubatová-Vacková
Před dvěma sty lety, v roce 1809, se v Reichenbergu (Liberci) narodil August Carl Joseph Corda. Ten se později, finančně podporován mecenáši z řad vzdělaných aristokratů, stal slavným středoevropským přírodovědcem; soustředil se především na zkoumání hub, řas, mechů, játrovek aj. V roce 1835...

Muchomůrka červená, jedovatá krasavice našich lesů

str. 2 | Jiří Patočka, Josef Frynta
Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je jedovatá houba z čeledi štítovkovitých. Patří k nejznámějším, ale také nejhezčím jedovatým houbám. Existuje dostatek důkazů o tom, že byla již v dávné minulosti využívána jako droga k navození halucinací. Je ztotožňována se sómou (božským...

Vzestup a pád Hadí dynastie

str. 20 | Stanislav Chládek
Ještě v polovině minulého století přežívala představa o mírumilovném a harmonickém charakteru mayské civilizace. Monumentální stavby, nástěnné malby a kodexová keramika však jasně ukazují scény svědčící o militarismu, násilí, mučení a obětování zajatců z četných válečných...

ESO – ALMA centrum v Ondřejově

str. 30 | Marian Karlický
Projekt ALMA V chilských Andách, v poušti na náhorní plošině Chajnantor, která se rozprostírá v nadmořské výšce nad 5000 m, se buduje nejvýkonnější rádiový interferometr světa, ALMA (akronym z anglického Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Tento přístroj se bude skládat z 66 vysoce...

Až na hranice (životopisu)

str. 63 | František Houdek
Životopisy odjakživa patřily k nadprůměrně vyhledávaným literárním žánrům. Což v přiměřeném zeslabení (celebrita showbyznysu zpravidla píše pro každého troubu, ne tak vědec), řekl bych, platí i pro biografie badatelů. V jejich životopisu lze totiž očekávat „všechno“ – popularizaci...

Bioarcheologie, nový obor na pomezí přírodních a historických věd

str. 64 | Vojen Ložek
Vzkvétající rodina multidisciplinárních oborů se opět rozrostla o nové odvětví – bioarcheologii – jež se objevuje v titulu sborníku vydaného Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR. Co se týče odborné náplně, bude nejlépe přidržet se...

Ochrana přírody

str. 11 | Lukáš Čížek, Karel Kerouš, Jan Farkač
Robert Tamchyna: Co je ochrana přírody a jak se u nás provádí? Připomněl bych slova doc. Martina Konvičky z Přírodovědecké fakulty JU: „Přírodu nechráníme málo, ale špatně!“ Karel Kerouš: Ochrana přírody je jednak věcí legislativní, jednak věcí výkonu státní správy. Zatímco v...

A proč máš, tukane, tak velký zobák?

str. 10 | Jan Robovský
Tukani mají v poměru k tělu úctyhodně velký zobák, efektivně odlehčený vnitřní sítí kostních trámečků, aby ptáci nepřepadávali dopředu. Co se týče funkce tukaního zobáku, bylo navrženo již několik vysvětlení – třeba lákání samiček (Darwin), efektivnější zpracování plodů, či...

Elektrické baterii je 210 let

str. 7 | Jiří Patočka
V roce 1780 pitval italský profesor anatomie Luigi Galvani mrtvou žábu ležící na pozinkovaném pitevním stole. Při každém dotyku skalpelu s žabím tělem sebou žába škubla. Po opakovaných pokusech Galvani usoudil, že v žabích svalech je elektřina, a proto se zaškubou pokaždé, když se dotknou...

Tracheální žábry potápníků

str. 8 | Oldřich Nedvěd
Každý, kdo četl Ferdu Mravence, ví, že potápníci nedýchají žábrami kyslík rozpuštěný ve vodě, ale přímo vzdušný kyslík, který berou ze vzduchové bubliny pod krovkami. Pokud budete sledovat potápníky v teplé tůňce, uvidíte je každou chvíli vystoupat k hladině, kde se samozřejmě...

Budeme skladovat vodík v kuřecím peří?

str. 9 | Jiří Patočka
V současné době představuje skladování vodíku největší technologickou překážku jeho širšího využití jako paliva v mobilních aplikacích. Vývoj bezpečného, cenově dostupného a energeticky efektivního způsobu uskladnění vodíku je klíčový pro budoucnost vodíkových technologií a...

CD8-lymfocyty na hraně mezi dělením a syntézou

str. 9 | Petr Heneberg
CD8-lymfocyty představují jeden ze základních typů T-lymfocytů, nazvaných podle toho, že vznikají v brzlíku (thymu). Náš organismus je využívá v boji s virovými a nádorovými onemocněními. Mimo jiné regulují opětné propuknutí skrytě probíhajících virových infekcí. Po kontaktu s buňkou...

Přechodné zmenšení třetihorní půdní fauny

str. 11 | Oldřich Nedvěd
Paleoklimatologové zkoumají paleocenní a eocenní teplotní maximum (PETM) – rychlé globální oteplení, kdy se podle nalézaného poměru stabilních izotopů nakrátko, zato výrazně zvýšila teplota a silně snížily srážky. Ve starších třetihorách se pozemské klima oteplovalo postupně, ale na...

Kdo se bojí, ubývá

str. 10 | Jiří Reif
Tak je to konečně jasné. Ornitologové si dlouho lámali hlavu, proč se početnost některých druhů ptáků během posledních několika desetiletí vytrvale snižuje, zatímco populace jiných druhů neustále rostou. Nejčastěji se hovoří o směsi vícero příčin, kdy některé druhy hubí příliš...

Potřebujeme nová antibiotika

str. 11 | Vratislav Schreiber
Jedním z velkých problémů moderní medicíny je narůstající rezistence mikrobů na antibiotika. Máme patogenní mikroby (například Mycobacterium tuberculosis), ale i mnohé jiné, které po těch několika desetiletích, kdy je lidé potlačují antibiotiky, začaly být všelijak rezistentní: proti jednomu...

Orcela – mekongský „kanárek“?

str. 8 | Jan Robovský
Orcela je zvláštní asijský kytovec (viz Vesmír 85, 69, 2006/2). Nejnovější odhady její početnosti v řece Mekong ukázaly, že už to zde má spočítané, pokud se nestane nějaký zázrak… V Mekongu zbývá podle všeho kolem 70 orcel, což je příliš málo, uvážíme-li, že od roku 2003 jich bylo...

I čejka stepní je vděčná za rozpad Sovětského svazu

str. 7 | Simona Poláková
V posledních sto letech ubývá mnoho euroasijských stepních druhů, jako je například moták stepní (Circus macrourus) nebo ouhorlík černokřídlý (Glareola nordmanni). Příčinou je kultivace stepí, která vede k tomu, že vegetace je mnohem vyšší, než když se jimi potulovala stáda pasoucích se...

Může jedna buňka myslet?

str. 7 | Vratislav Schreiber
Převažuje názor, že tak složité pochody, jako je vědomí, učení a paměť, jsou založeny u vyšších živočichů na interakci shluků nervových buněk (ganglií), mozku a jiných částí nervového systému. Buněčný biolog Dennis Bray po studiu jednobuněčných organismů –...

Z akademické obce

str. 8 | redakce
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem — Teen Age University při UJEP (TAU) přivítala ve středu 23. 9. své první studenty. Stalo se tak při slavnostní imatrikulaci, při níž čtyři desítky dětí ve věku 8–12 let složily imatrikulační slib a staly se tak prvními studenty historicky první...

Aleš Hauzner: Román a skutečnost

str. 39
Lopatka si první všiml vlastnosti, která jako by se od jeho zjištění, ač si je kritika ke své škodě nepřisvojila, začala (stále častěji) prosazovat tam, kde se jedna románová odrůda, a to nikoli tzv. lidový, konzumní román, nýbrž výtvor simulující literární aspirace, zaměřovala cele na...

Lýkovec jedovatý

str. 5 | Svatopluk Bílý
Je pravda, že lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) je pro většinu živočichů prudce jedovatý. Existují ovšem některé druhy monofágního hmyzu, které se na tento lýkovec specializují a využívají jej jako svoji živnou rostlinu. Z těch, které žijí i na našem území, je to jeden druh brouka z...

Impakt faktor

str. 6 | Tomáš Grygar
V dopise Ing. Vladimíra Veverky mě vyděsila věta „honba za citovaností a impakt faktory je dnes bojem o koryta“. Jde o pokračování nekonečného příběhu (viz Vesmír 86, 605, 2007/10; 86, 749, 2007/12). Jsem vědecký pracovník provádějící základní výzkum a názory Ing. Veverky mi připadají...

Nakupujte u odborníků

str. 6 | Anton Markoš, redakce
Na nedávném Evropském biochemickém kongresu nám do materiálů přibalili zmagnetizovanou Mendělejevovu tabulku jako pozornost od firmy American Elements. Vypadá hezky až na to, že v ní chybí celá jedna řada s prvky Fr, Ra, Ac. Chtěl jsem je na to upozornit a hle, na hlavní stránce...

Memento stých narozenin Ivana Málka

str. 5 | Jaroslav Drobník
Akademie věd pořádala 15. a 16. října seminář k stému výročí narození Ivana Málka. Ponechme historikům, mikrobiologům a pamětníkům jeho činnost vědeckou a organizační. Mám však pocit, že toto výročí otevřelo dveře do komnaty, která je žalostně prázdná: situace ve vědě, a zejména...

Ad GIS, Vesmír 2009/10

str. 5 | redakce
Děkuji za říjnové číslo, obsáhle informující o GIS. Jen škoda, že v něm chybělo poněkud netradiční užití v morfologii, nejen zubní (viz www.nature.com/nature/journal/v445/n7123/full/nature05433.html). Poznámka redakce: V zmiňovaném článku (Nature 445, 78–81, 2007; doi: 10.1038/nature05433)...

Biologická olympiáda

str. 59
Genetika a evoluce, rozmnožování organismů, smrt jako součást života, člověk a ostatní organismy, parazitismus, mutualismus, mnohobuněčnost… namátkou jen některá z témat, jimiž se zabývají řešitelé Biologické olympiády (BiO). Předmětová soutěž ve znalostech z přírodopisu a z biologie...