reklama
Vesmír č. 2
Vesmír č. 2
Toto číslo vychází
9. 2. 2012
Novinky
• Únorový Vesmír
v novinových stáncích ČR i SR od 8. 2. 2012.
• Dárky, promoce, narozeniny, svátky...
předplatné je dárek na celý rok!
• Biologické čtvrtky ve Viničné
program na nejbližší semestr
reklama

Vesmír 4 / 2009

Vyšlo 09. 04. 2009

Hodně je někdy více

str. 211 | Ivan M. Havel
Martin Rees, královský astronom Velké Británie, 1) v závěru jedné ze svých knih konstatuje: „Na území vědy leží tři významné hraniční oblasti: velmi velké, velmi malé a velmi komplexní.“ 2) Kladu si otázku, zda by nebylo vhodné přidat ještě oblast čtvrtou, kterou v nouzi o...

Čtyři oříšky pro darwinovské besedníky

str. 210 | Stanislav Vaněk
Dne 17. srpna 1834 vystoupil Charles Darwin se svým průvodcem na vrcholek Cerro Campana, nejvyšší bod dnešního chilského stejnojmenného národního parku, ležícího asi 50 km severozápadně od Santiaga. O výstupu si poznamenal: „Tu a tam čněly i palmy… Ve srovnání s ostatními palmami...

Las Médulas zlatá pokladnice římské říše

str. 232 | Petr Morávek
Ruina montium, tak nazval Gaius Plinius Secundus (23–79 n. l.) metodu těžby v římských zlatých dolech Las Médulas v severozápadním Španělsku. Od roku 1997 je tato oblast – doklad lidské kreativity uplatněné v hornictví, jedinečných technologických systémů použitých dávnou civilizací...

Zelený fluorescenční protein

str. 228 | Jan Černý
Během 20. století se díky mnoha revolučním metodickým objevům v biologii a chemii podařilo odpovědět na podstatné otázky fungování organismů. Čeho se ale po dlouhou dobu nedostávalo, byl způsob, který by umožňoval v živých buňkách (a ještě lépe v celých mnohobuněčných organismech)...

Placebo

str. 225 | Miloslav Kršiak
Placebo (z latinského placere – líbit se) je látka nebo léčebná procedura, kterou pacient považuje za lék či léčbu, jež však ve skutečnosti vlastní farmakologický nebo biologický léčebný účinek nemá. V tomto smyslu je pojem placeba většinou znám i vzdělaným laikům. V poslední době...

Naši sklípkánci

str. 238 | Milan Řezáč
Většina sklípkánků rodu Atypus obývá husté lesy jihovýchodní Asie, jeden je znám z USA. V Evropě se vyskytují tři vzhledově velice podobné druhy, sklípkánek hnědý (Atypus affinis), sklípkánek pontický (A. muralis) a sklípkánek černý (A. piceus). Všichni obývají jednoduché svislé nory,...

Geologický příběh se šťastným koncem: kvartér existuje!

str. 243 | Václav Cílek
Je řada věcí, o jejichž existenci nepochybujeme až do chvíle, kdy si přečteme závazné stanovisko nějaké komise. V případě geologie je jím Mezinárodní stratigrafická komise, která má na starosti detailní členění geologických období a stanovení jejich hranic doložitelným odkryvem v...

Abnormální počty chromozomů a rakovina

str. 265 | Zuzana Storchová
Většina eukaryotických organismů má diploidní genom, to znamená, že obsahují genetickou informaci ve dvou sadách chromozomů. Přesto se vyskytují poměrně často buňky i celé organismy, které jsou polyploidní – mají tři, čtyři i více identických sad chromozomů (viz obrázek 1 v rámečku...

Cesta do pekel globálního povědomí

str. 267 | Petr Pokorný
Psát o globálním oteplování se momentálně nesluší. Buďto riskujeme, že budeme až k pláči triviální (v případě, že se oteplování rozhodneme obhajovat), nebo si budeme říkat o nařčení z hysterické touhy po sebezviditelnění (to zase v případě opačném). Jako paleoekolog (což neznamená...

Workholici a jejich ženy

str. 269 | Radkin Honzák
Plurál v nadpisu je zvolen s ohledem na to, že workholik může mít (a také často mívá) žen více, protože bývá souběžně i sexholikem, ale toto pravidlo platí pouze statisticky, nikoli univerzálně. Neprávem zapomínaná definice jedné kardiologické společnosti popisuje workholika jako člověka,...

Dvojité výročí kybernetiky

str. 270 | Milan Mareš
V loňském roce proběhla bez většího ohlasu dvě výročí. Pravda, obě byla „šedesátková“, tedy sice kulatá, ale ne tak moc – když se však sešla dvě, dá se jim zmínka věnovat. Obě se týkají kybernetiky, oboru, o kterém se dnes mluví méně než před desetiletími, ale to...

Daniel Carleton Gajdusek

str. 224 | Jaroslav Petr
Ve věku pětaosmdesáti let zemřel 12. prosince 2008 v norském Trømsö laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 1976 Daniel Carleton Gajdusek. Muž, kterého jeho bývalý spolupracovník Frank McFarlane Burnet charakterizoval jako „génia s citovou vyzrálostí patnáctiletého...

Poliovirus stále odolává

str. 222 | Vladimír Vondrejs
V březnu 1948 se Thomas Weller (15. 6. 1915 v Ann Arbor v Michiganu – 23. 8. 2008 v Needhamu v Massachusetts) pokoušel v laboratoři Johna Enderse v bostonské dětské nemocnici kultivovat virus planých neštovic, a to v osmi kultivačních nádobách s lidskými embryonálními svalovými a kožními...

Hrátky s enzymem rubisco

str. 221 | Jiří Kubásek
Enzym rubisco, který stojí na počátku fotosyntetického příjmu oxidu uhličitého rostlinami, se pomalu dostává do obecného povědomí. Hlavním důvodem je nejspíše skutečnost, že byl „nominován“ na nejrozšířenější bílkovinu na Zemi (Vesmír 83, 130, 2004/3). Protože je velký,...

Pes, člověk a oxytocin

str. 220 | Radkin Honzák
Neotenie je stav, kdy živočich dosáhne pohlavní dospělosti, a přitom u něj přetrvávají juvenilní znaky. V přírodě je nejčastěji uváděn čolek horský (Triturus alpestris), u kterého větší část populace přežívá v larválním stadiu. 1) V narativním světě naší současnosti je...

Ropuší jedy

str. 223 | Jiří Patočka, Josef Frynta
Žáby (Anura) se řadí mezi pasivně jedovaté živočichy. Jejich jed je produkován exokrinními jedovými žlázami, které jsou rozmístěny nepravidelně v kůži celého těla, zejména však na hřbetě a horní části hlavy. Hlenovité sekrety těchto žláz chrání žáby před mikrobiálními a...
Diskuse: 1

Divoký osel z Gudžarátu

str. 248 | Pavla Kučerová
Vidět ladný cval divokých zvířat z čeledi koňovitých ve volné přírodě patří k nezapomenutelným zážitkům. Uvědomíme-li si, že vlastně našlapují na špičku posledního, třetího prstu (zakončeného kopytem), žasneme ještě více. Mezi koňovitými rozlišujeme tři základní skupiny...

Elektronový svazek v moderní výrobě

str. 252 | Ivan Vlček, Martin Zobač
Elektronová tryska Katodové paprsky, jak se dříve elektronovému svazku říkalo, byly objeveny v 19. století. Praktického využití se dočkaly zejména v éře elektronek. K vytvoření elektronového svazku slouží elektronová tryska, někdy též označovaná jako elektronové dělo. Potřebujeme-li svazek...

Jak nakoupit elektronový mikroskop

str. 262 | Ivan Raška
Panuje všeobecný souhlas s tím, že kvalitní přístrojové vybavení, tedy i mikroskopické, je pro dosažení konkurenceschopnosti vědeckých výstupů podmínkou nutnou, ovšem nikoli postačující. Moderní mikroskopy se neskládají jen z „holého“ mikroskopu, ale také z řady doplňků,...

Důchodce aneb O podstatě člověka

str. 272 | František Štícha
Zpráva z tisku: „Devětašedesátiletá důchodkyně J. H. nedala při jízdě na kole přednost taktéž cyklistce, jedenáctileté M. Š. z Rychnova nad Kněžnou.“ Když se člověk narodí, jest nejprve zván novorozeně. Poté slove člověk dítě, později žena nebo muž. Jsouce dětmi, stáváme...

Pohlavní výběr samců slunéček

str. 249 | Oldřich Nedvěd
Slunéčka jsou známa velkou pohlavní aktivitou – páří se několikrát denně, často celé hodiny. Přesto i samičky slunéček vědí, že všeho moc škodí, a opakovanému páření se alespoň trochu brání. Utíkají, setřásají samečka ze zad, a pokud to nepomůže, záměrně spadnou i se...

AFO 44 (2009) – Vidět a vědět!

str. 271 | Stanislav Vaněk
Tradiční olomoucký festival populárněvědeckých filmů opět přichází s pestrou nabídkou (www.afo.cz). Kromě české a zahraniční soutěže je bloků, sekcí, panelů a doprovodných akcí tolik, že se nenajde nikdo, kdo by stihl vše – leda by dokázal být současně na několika místech. Jako...

Jak fungují jednotlivé části mozku?

str. 273 | Jana Vacíková
Od prvního vydání knihy uplynulo deset let. Od vydání druhého, rozšířeného, osm. Neuropatolog František Koukolík se snažil, aby kniha poskytla představu, jak a z čeho je mozek postaven i jak funguje jednak ve zdraví, jednak při některých onemocněních. Jde o přehlednou rešerši soudobého...

Logické a filosofické hlavolamy nad knihou Raymonda Smullyana

str. 274 | Kateřina Trlifajová
Takovými a podobnými hádankami zahrnuje čtenáře „král logiků“ či „Lewis Carroll“ naší doby Raymond Smullyan, který se letos dožívá 90 let. Americký matematik, logik, pianista, kouzelník, spisovatel a filosof. Kromě šesti odborných monografií z oblasti logiky zabývajících...

Knížata a pěšáci

str. 276 | Anton Markoš
Protože jsem první knihu – Brockmanovu Třetí kulturu – překládal, použiju ji jako kontrastní pozadí, na němž pak zazáří zajímavé fasety knihy druhé. Srovnejme nejdříve práci obou sestavovatelů. John Brockman se zaměřil na špičkové vědce anglosaského světa, kteří navíc cítí...

Vila Kacura

str. 278 | Vendula Hnídková
V době, kdy se Evropa začala propadat do strastiplného martyria třicetileté války, započal japonský princ Tošihito budovat rozsáhlý rezidenční komplex označovaný zpravidla jako vila Kacura. Palácový soubor císařské rodiny, který se nachází na dosah od historického Kjóta, však není pouhým...

Darwinův rok

str. 219 | Jan Zrzavý, Marek Vácha, Jaroslav Petr
Do hodinové relace nikdo nesměstná dílo Darwina a těch, kteří na něj navázali nebo z něj těžili. Z besedy, jež se tentokrát nesla v souhlasném duchu, uvedu jen její začátek, a připomenu, že není ani doslovný, ani autorizovaný. Robert Tamchyna: S čím významným, novým či zajímavým jste se...

Znechuceni lejnem?

str. 215 | Ivan H. Tuf
Odér lejna většinu živočichů odpuzuje. Z těch několika výjimek jsou zřejmě nejznámější hovniválové – brouci podčeledi Scarabeinae (z čeledi vrubounovití) – s více než 5000 druhy. Drtivá většina druhů se živí lejny obratlovců (respektive bakteriemi porůstajícími lejna),...

Proč ve městech nevysazovat nepůvodní dřeviny?

str. 218 | Petr Heneberg
Výsadba nepůvodních rostlin je problémem snad každého českého města. Nejviditelnějším příkladem jsou nepůvodní dřeviny, kdy dokonce i na vesnických návsích často najdeme vysazené vzrostlé stříbrné smrky (Picea pungens), v zahrádkách bývají běžným jevem porosty zeravů západních...

Měli by antidepresiva brát lidé, nebo „červi“?

str. 218 | Jiří Patočka
Michael Petrascheck a jeho kolegové z Hutchinsonova výzkumného centra pro rakovinu v Seattlu zjistili, že antidepresiva prokazatelně prodlužují délku života hlístice háďátka obecného (Caenorhabditis elegans). Z 88 tisíc testovaných látek to byla právě antidepresiva, která těmto tvorům významně...

Slon před zrcadlem

str. 217 | Jiří Patočka
Donedávna byla schopnost identifikovat se v zrcadle považována za výlučnou schopnost lidí a primátů. Pak, v roce 2001, Diana Reissová na Kolumbově univerzitě v New Yorku ve svých pokusech s delfíny (Tursiops truncatus) ukázala, že i tato zvířata jsou schopna rozpoznat v zrcadle své vlastní obrazy, a...

Námluvy inií

str. 217 | Jan Robovský
Dnes už bezpečně víme, že kytovci jsou nejbližšími příbuznými hrochů, a tedy vnitřní skupinou sudokopytníků. Na základě toho si nově uvědomujeme, které znaky jsou pro ně opravdu unikátní. Kytovci jsou vlastně jediní čistě masožraví sudokopytníci (!), ale třeba nárazy hlavou mezi samci...

…aby sousedovi chcípla koza!

str. 216 | Vratislav Schreiber
Není to zřejmě jen české úsloví. Šest japonských vědců s jedním Angličanem z Cambridge (Science 323, 937–939, 2009) publikovalo článek s titulkem „Když váš zisk je moje bolest a vaše bolest je mým ziskem: nervové koreláty závisti a Schadenfreude“. Ten už v titulu naznačuje,...

Biopaliva ničí biodiverzitu

str. 216 | Jiří Reif
Lidská civilizace je energeticky náročná a své stále rostoucí požadavky nyní uspokojuje zejména těžbou ropy a dalších fosilních paliv. Jejich zásoby jsou však omezené a z definice neobnovitelné, krom toho jejich spalování přispívá k zesílení skleníkového efektu, a tím i ke globálním...

Nečekané příbuzenstvo tygra turanského

str. 215 | Jan Robovský
Tygr turanský (Panthera tigris virgata) představoval po tygru ussurijském nejhuňatější formu tygra. Vyznačoval se dlouhou srstí na lících, krku, a především břiše, ale také třeba kratšíma ušima. Šlo o vůbec nejzápadněji rozšířeného tygra, neboť se vyskytoval od východního Kazachstánu...

Islámský kreacionismus – proč ne?

str. 218 | Vratislav Schreiber
Opakovaně se dočítáme, jak v islámských zemích převažuje kreacionismus (Vesmír 86, 54, 2007/1). Nejde jen o ten 850stránkový „Atlas stvoření“, který pod pseudonymem Harun Yahya napsal islámský učitel Adnan Oktar a vydal jej v Turecku. Nyní to dokazuje Salman Hameed na Kazachstánu,...

Cedry a „cedry“

str. 213 | Jiří Hrubý
Velké díky redakci i autorovi za článeček o cedrech. Jsem překladatel v botanice snad aspoň polovzdělaný, takže jsem věděl, že cedry jsou stromy starosvětské a rostou od Maroka po Himálaj. Zrovna ale překládám, jak si texaští kovbojové na oheň přiložili kus cedru, a zachoval jsem se přesně...

Vidění věcí, sebepoznání a (ne)souměřitelnost

str. 213 | Ivo T. Budil, Jan Svoboda
Jsem čtenářem Vesmíru od poválečných dob a jeho přírodovědecké zaměření mi bylo a je blízké. Z toho důvodu bych chtěl komentovat letošní číslo 6. Je uvedeno článkem doc. Ivana Havla o představách, které mohou v divákovi vzbudit obrazy, a pokusem klasifikovat je podle fenomenologických...

Z akademické obce

str. 216 | redakce
Západočeská univerzita Vrátí se studentovi vysoké školy investice, kterou spolu s rodinou učinil? A jak na tom bude stát jako investor? V průměru je odpověď na uvedené otázky velice jednoduchá. Vysokoškolské vzdělávání je v České republice jednou z nejlépe zhodnocovaných investic, a to jak...