reklama
Vesmír č. 2
Vesmír č. 2
Toto číslo vychází
9. 2. 2012
Novinky
• Únorový Vesmír
v novinových stáncích ČR i SR od 8. 2. 2012.
• Dárky, promoce, narozeniny, svátky...
předplatné je dárek na celý rok!
• Biologické čtvrtky ve Viničné
program na nejbližší semestr
reklama

Vesmír 7 / 2008

Vyšlo 10. 07. 2008

Proč takový nos?

str. 422 | Pavel Hošek
Pro poněkud podivné vzezření madagaskarských stromových hádků rodu Langaha dosud chybělo vysvětlení. Malgaši pro to mají pěknou vyprávěnku. Podle ní se langahy napnou jako strunky a vrhají se kolmo dolů, kde projektilovitě tvarovaná hlava probodává nic netušící kořist. To je sice hezký...

Před zrcadlem

str. 423 | Ivan M. Havel
Jeden kolega filosof mi položil prostou otázku: „Co se zrcadlí v zrcadle, když se nikdo nedívá?“ Protože to byl filosof, zamyslel jsem se. Kdybych se šel podívat, porušil bych předpoklad otázky. Takže teoreticky: přece to závisí na tom, kam bychom postavili myšleného pozorovatele. Ale...
Diskuse: 1

Odkud přišli předci uctívačů předků

str. 425 | Lubor Mojdl
Jako austronésista nemohu než souhlasit s názory na příbuzenství Malgašů s obyvateli jižního Kalimantanu. Při pohledu na mapu ovšem člověka jímá závrať a podvědomě cítí, že výklad potřebuje nějaká doplnění. Co mohlo být podnětem pro takovou migraci? Pluli předkové Malgašů do...

Je genetické inženýrství hříšné?

str. 426 | Stanislav Vaněk
16. veřejná beseda Třetí dimenze • Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita MK v Praze, Vesmír • Městská knihovna v Praze • 21. května 2008 • hosté: profesor RNDr. František Krahulec, CSc. (Botanický ústav AV ČR, v. v. i.), profesor RNDr. František Sehnal, CSc. (Biologické centrum AV ČR, v....
Diskuse: 2

Vietnamská válka, artemisin a léčba malárie

str. 427 | Vratislav Schreiber
V době vietnamské války trpěly vietnamské oddíly malárií, a protože chinin už přestával účinkovat, požádal vietnamský Ho Či Min v roce 1971 čínského Čou En-laje o pomoc. V Číně už po staletí znali (pod různými názvy) léčivé účinky jednoroční byliny pelyňku ročního (Artemisia...

Jsou chlapci lepší v matematice?

str. 427 | Jiří Patočka
Všeobecně takové přesvědčení panuje a vysvětluje se tím, že chlapci mají lepší prostorovou představivost a abstraktní myšlení, zatímco dívky jsou lepší ve verbálních praktikách. Zmíněný mýtus je velice rozšířen, avšak žádná dostatečně průkazná genderová studie, která by tento...

Zločinci, třeste se!

str. 427 | Zdeněk Šesták
Na celém světě přibývá zločinů, a proto se výzkumu technik pro odhalování ničemů věnuje stále větší pozornost. Vědci na Univerzitě v Leicestru vyvinuli „neviditelnou“ tekutinu chránící vzácné předměty. Osoba, která se k předmětům přiblíží, je touto zdravotně nezávadnou...

Na snižování emisí jen Alpy nestačí

str. 427 | Vladimír Labuda
Rakousko a Švýcarsko mají obdobné podmínky pro rozvoj energetiky. Zatímco však naši jižní sousedé v současné době kryjí celkovou spotřebu elektřiny nejméně z desetiny dovozem a místo snižování emisí skleníkových plynů jich do ovzduší vypouštějí rok od roku více, ve švýcarské...

Z akademické obce

str. 428
Prorektor Technické univerzity v Liberci profesor Oldřich Jirsák je v užší nominaci kandidátů, které navrhuje Senát ČR na státní vyznamenání. Profesora Jirsáka, jehož vědecký tým vyvinul jako první na světě stroj na průmyslovou výrobu nanovláken, navrhla vyznamenat Technická univerzita v...

Tomistoma a gaviál jsou přece jenom příbuzní!

str. 428 | Jan Robovský
Tomistoma a gaviál jsou zvláštní asijští krokodýlové, kteří se vyznačují především dlouhými a štíhlými čelistmi, uzpůsobenými k lovu ryb. Na základě studia jejich morfologie převládl názor, že si nejsou příbuzní, tudíž že se jejich podobný vzhled vyvinul nezávisle. Zatímco gaviál...

Aby nás z počítače nebolely ruce

str. 428 | Karel Nešpor
Bolesti rukou při práci s počítačem nemívají jen „počítačoví veteráni“, ale i děti. Na bolesti zápěstí si stěžuje 30 % žáků, a jak se ukazuje, souvisí to s hraním počítačových her. Šetrnější pro zápěstí je poloha klávesnice naplocho na podložce, tedy s nezdviženou...

Pozor na invaze!

str. 428 | Jiří Jakl
Tak se jmenuje dokumentárně-osvětová soutěž spojující ochranáře, vysoké školy, úřady (kraje, města, ministerstva ŽP) či třeba amatérské filmaře. Určena je středoškolským studentům i široké veřejnosti. Středoškoláci, zdokumentujte problém invazních druhů a přibližte ho článkem v...

Rakouští středoškoláci se učí o Temelínu

str. 429 | Vladimír Labuda
Dvousvazková učebnice Faszination Physik (Okouzlení fyzikou nebo také Okouzlující fyzika) gymnaziálního fyzikáře ze solnohradského Halleinu Bruna Putze získala ministerské doporučení k využití v rakouských školách. Významnou část doprovodného CD-ROM tvoří prezentace věnovaná Temelínu, na...
Diskuse: 1

Evropská přírodovědná olympiáda

str. 429 | Jana Ševcová
Multidisciplinární olympiáda EUSO (European Union Science Olympiad) zahrnuje disciplíny biologické, chemické i fyzikální. Soutěží tříčlenné týmy středoškolských studentů, jejichž věk nepřesáhl 17 let. Letošní 6. ročník se konal 11. až 18. května v kyperské Nikósii. Tématem tohoto...

Zeiss aneb S vědou do konkurenčního boje

str. 430 | Jaroslav Folta
Mylná je představa, že v době, kdy do Evropy dorazila průmyslová revoluce, toho zakladatelská generace průmyslníků vlastně nemusela příliš mnoho umět a jen její houževnatost, cílevědomá pracovitost a štěstí, jež přeje odvážnému, jí umožnily prorazit mezi konkurencí… Tak dosáhli...

Zobrazování malých objektů v jiném světle

str. 436 | Jan Jakůbek
Transmisní radiografie Principem metody je sledování změn ve vlastnostech svazku pronikavého záření, které prochází zkoumaným vzorkem. V klasickém uspořádání je vzorek prosvěcován svazkem ionizujícího záření. Změněné vlastnosti prošlého svazku jsou registrovány zobrazovacím detektorem....

Spory kolem genového inženýrství 3

str. 439 | Vladimír Vondrejs
Lidé ovlivňují genetickou skladbu populací výběrem pěstovaných rostlin a domácích živočichů asi deset tisíc let. Umělé oplodňování se u vybraných rostlin používalo již asi před třemi tisíci lety. Počátky záměrného křížení rostlin i živočichů spadají do 18. století n. l., rozmach...

Nemocné zelené opice

str. 440 | Jaroslav Petr
Jména rHD1 a rHD2 připomínají označení robotů z filmové ságy Hvězdné války. Jejich nositelé však nejsou výsledkem hollywoodských filmových triků. Transgenní makaky rHD1 a rHD2 získal metodami genového inženýrství tým Antonyho Chana z Yerkesova federálního centra pro výzkum primátů v...

Monumentalita rostlinných spermatozoidů

str. 441 | Jiří Kubásek
O pohyblivých buňkách vyšších rostlin toho většina lidí mnoho neví. Na rozdíl od spermií lidských, jejichž obrázky a snímky jsou notorické, rostlinné spermatozoidy – antropocentrizmem nezasažené – bereme v lepším případě jako existující. Jejich velmi složitá stavba ostře...

Budeme číst myšlenky v mozku?

str. 442 | Oldřich Vinař
Funkční magnetickou rezonancí (fMRI) může me zobrazit děje odehrávající se v mozku při různých činnostech. S dosti velkou spolehlivostí nám fMRI může odpovědět na otázku, zda někdo mluví pravdu, nebo lže (Vesmír 86, 139, 2007/3). Tato zobrazovací metoda nyní umožnila...

Nové poznatky o alexitymii

str. 443 | Radkin Honzák
Uplynulo již 36 let od doby, kdy P. E. Sifneos vnesl do psychiatrického slovníku termín alexitymie, popisující prožívání a chování pacientů trpících psychosomatickými poruchami. 1) Podle jeho pozorování nejsou alexitymičtí jedinci schopni popsat a rozlišit své emoce (trpí „emoční...

Skrytá látka a skrytá energie ve vesmíru

str. 444 | Michael Turner
Jana Olivová: Teprve zhruba před desetiletím kosmologové zjistili, že ve vesmíru je něco, co může naprosto změnit jejich dřívější názory na vznik vesmíru, jeho dosavadní i budoucí vývoj. Mám tím na mysli existenci skryté látky a skryté energie. Nyní se zdá, že vědci znají přesně...

Tajemství mayské modři

str. 447 | Jiří Patočka
Mayové používali na zdobení svých nástěnných maleb a keramiky zvláštní blankytnou modř, která po celá léta fascinovala vědce svými jasnými barvami a svou stálostí. Modrá barviva jsou obvykle nestálá, ale tajemný mayský pigment zůstává stále sytý, a to i navzdory klimatickým podmínkám...

Mayské rituální jeskyně

str. 448 | Stanislav Chládek
Země zaujímala ústřední postavení ve středoamerických náboženstvích, tedy i v náboženství mayském. Její aspekty – především hory, jeskyně a vodní toky – byly nesmírně důležité pro posvátnou geografii. Hory byly koncepčně spojeny s jeskyněmi, neboť Mayové považovali všechny...

Proč je mrtvé dřevo tak důležité?

str. 460 | Jakub Horák
Odumírající a mrtvé stromy, stojící či padlé, jsou nepostradatelnou součástí řady ekosystémů. I když bývá někdy zpochybňována jejich estetická hodnota, nikdo nepochybuje o tom, že v přírodních procesech mají nezastupitelnou úlohu. Kdo žije v mrtvém dřevě V ekosystémech plní mrtvé...

Přírodní archiv řeky Moravy

str. 466 | Tomáš Matys Grygar, Jaroslav Kadlec
Voda, substance nezbytná pro existenci života na Zemi, se vyskytuje na povrchu naší planety v různých podobách. Jednou z nich je proudící voda v řekách a potocích. Představuje sice méně než půl procenta veškerých vodních zásob na Zemi, ale energie skrytá ve vodních tocích rozhodujícím...

Když se vlk nažere a kozu sežere

str. 471 | Jan Dušek, David Fischer, Vít Zavadil
Úřední aparát a správní řízení Současný úřední aparát jednoznačně dává přednost ochraně jedinců před ochranou jejich biotopů, a navíc si všímá pouze druhů, které měly to „štěstí“ a byly zařazeny mezi zvláště chráněné. To má však dva zásadní nedostatky: jednak v...

Mladí muži starších žen

str. 474 | Tomáš Novák
V ČSSR byl průměrný věk nevěst necelých 21 let, tedy (spolu s Bulharskem a NDR) nejnižší v Evropě. Průměrný věk dvojice vstupující do prvního manželství býval 23 let. Dnes je u nás situace podobná jako v západoevropských zemích, nejvíce mužů se žení zhruba ve 30, nejvíce žen se vdává...

Chováme se jako rostliny?

str. 475 | Jitka Klimešová
Vlastně bych měla začít otázkou: Chovají se vůbec rostliny? Mohla by vzniknout etologie rostlin? Etologie rostlin založená na pozorování (očima a ušima) vzniknout nemůže, protože chování jako pohyb a komunikace jako vysílání a přijímání zvukových a optických signálů mezi rostlinami...

Červené zbarvení indikuje míru jedovatosti slunéček

str. 476 | Oldřich Nedvěd
U mnoha obratlovců prozrazuje množství barviv melaninu a karotenu kondici jedince, což využívají při vnitrodruhové signalizaci. U hmyzu je zbarvení častěji mimodruhovou signalizací, třeba výstražné červenočerné vzory (slunéček, ploštic aj.) varují predátory před jedovatostí...

Štěnice se vracejí

str. 477 | Jiří Ledvinka, Václav Rupeš, Jana Vlčková
Štěnice domácí (Cimex lectularius) se ve všech vyspělých státech světa znovu stává významným zdravotním problémem. Například v kanadském Torontu zdravotnické orgány od hadují, že v letech 2001–2004 její výskyt vzrostl dvacetinásobně. Podobné zvýšení bylo zaznamenáno v australském...

Parazitičtí „červi“ útočí na mozek

str. 484 | Petr Horák
Parazitičtí helminti (červi) je název skupiny mnohobuněčných parazitů, kteří mají z fylogenetického hlediska jen málo společného, neboť k nim obvykle řadíme jak některé zástupce taxonu Lophotrochozoa (motolice, tasemnice, monogenea, vrtejše), tak příslušníky skupiny Ecdysozoa (hlístice,...

Nejasnosti kolem lachtanů ušatých

str. 487 | Jan Robovský
Lachtan ušatý 1) (Eumetopias jubatus), žijící v severním Tichém oceánu, nám mizí před očima. Zatímco v šedesátých letech žil v celkovém množství kolem 250 000 jedinců, dnes ho je jen 45 000. Aby se mu však mohlo pomoci, bylo by třeba znát příčinu početního propadu. Na nedostatek zájmu...

Filologie versus lingvistika

str. 488 | Luděk Hřebíček
Kvantitativní lingvistika O jazyce lze psát jakkoliv, každý jej má v uších a v puse, každý může přemýšlet o čemkoliv a třeba vystřelit do vzduchu: „Jazyk je oheň.“ Napadeným viníkem tu ale není ani citovaný autor, ani redakce. Viníkem je do značné míry sama věda o jazyce. V...

Živý svět v ohrožení a naše odpovědnost

str. 491 | Vojen Ložek
K řadě publikací o klimatických změnách, dnes tolik diskutovaných, přibyla loni další – tentokrát z pera zoologa a ekologa Tima Flanneryho. Autor je profesorem na Univerzitě jižní Austrálie v Adelaide, poradcem pro ekologii australského parlamentu a poradcem australského premiéra pro...

Několik generací botaniků

str. 492 | Stanislav Komárek
Memoárová literatura nepatří mezi pozdními díly českých biologů k vzácnostem – připomeňme před časem vydané deníky Bohumila Němce. Vzpomínky profesora Emila Hadače (na sebe i jiné), velice pečlivě redigované Jiřím Hadincem, patří ke knihám, které ihned zaujmou každého, kdo se...

Skanzen moderní architektury

str. 494 | Vendula Hnídková
Nejen britská architektka Alison Smith son měla v nuzných letech poválečné obnovy zájem o inovativní tvorbu dvojice Ray a Charlese Eamsových, která se k ní dostávala jako intelektuální strava prostřednictvím časopisů přiložených do potravinových balíčků od příbuzné z USA. Obchodní licenci...