
Vyšlo 13. 03. 2008

str. 138 | Ivan Boháček
Největší výzva, s níž se Evropská unie musí vyrovnat, je udržitelné zásobování energií. Pokud jde o cíle, je Evropská unie velkorysá: Přišla s vizí „Tři krát dvacet plus deset“. Chtěla by do roku 2020
snížit emise CO2 o 20% ve srovnání s emisemi roku 1990;
snížit spotřebu...
str. 139 | Ivan M. Havel
Ve dnech, kdy toto píšu, proběhla tiskem zpráva, že Juliana Zieglerová, moderátorka jedné německé televize, byla propuštěna poté, co jí během vysílání sjelo z jazyka: „Arbeit macht frei!“ 1) Česká verze „Práce osvobozuje!“ nás asi tolik nerozháže, ale to německé heslo...
str. 141 | Jiří Kubásek
Tento článek je velmi spekulativní stejně jako anglicky psaná práce, kterou stručně shrnuje. To je naprosto v pořádku – ve vědě se spekulovat musí, pokud se má něco opravdu nového objevit. Hypotézy, které nebyly dostatečně skandální, aby se jimi dříve nikdo nezabýval, už byly většinou...
str. 141 | Hana Librová
- Miloslav Lapka: Krajina jako petosféra – pokus o odpověď Haně Librové
Článek výborně vystihuje jednu z dimenzí změn, ke kterým dochází v evropské krajině. Na brněnské katedře environmentálních www.vesmir.cz/adm/index.php3?page=cl_edit&CID=7613
Vesmír Administrace -studií Fakulty...
str. 141 | Miloslav Lapka
- Hana Librová: Krajina jako petosféra
Slova profesorky Hany Librové mě samozřejmě velmi potěšila. Chtěl bych reagovat na samotný konec jejího ohlasu, vystihující fakt, který byl zkracováním textu mou vinou opomenut, nehledě na to, že text je psán s určitou lehkou nadsázkou pro vysvětlení pojmu...
str. 142 | Filip Smolík
Jaroslav Petr opakuje své mylné tvrzení, že časopis Intelligence nemá impakt faktor. Zároveň ilustruje, jak k tomuto omylu došel: nezaznamenal existenci jedné ze dvou hlavních částí citované databáze JCR. Nechtěl jsem ve své původní odezvě zacházet do detailů, doufaje, že si věc může každý...
str. 143 | Oldřich Nedvěd
Ne že by byly tak rozzuřené. Prostě vidí červenou barvu. A to je u hmyzu neobvyklé. Většina hmyzu vidí sice barevně, jenže jinak než my. Vidí měkké ultrafialové záření, ale červená je pro ně černá. Jen někteří motýli (viz glosu Jaké barvy mají rádi motýli a slunéčka, Vesmír 84, ...
str. 143 | Jiří Patočka
Mlok Bolitoglossa dofleini, jehož domovem jsou koruny palem v Guatemale a Hondurasu, se může pochlubit něčím, co bylo až dosud výsadou coloradské říční ropuchy Bufo alvarius. Svůj jazyk, kterým loví kořist, dokáže „vystřelit“ takovou rychlostí a silou, že jeho okamžitý výkon...
str. 143 | Jan Robovský
Rozvoj výzkumu kytovců nám už umožnil zčásti porozumět jejich zajímavé zvukové komunikaci. Kytovci sice všelijak pískají, mručí, hvízdají, sténají a klikají (viz článek Zuzany Seidlové: Zvuky z hlubin oceánu, Vesmír 85, 678, 2006/11), ale zdaleka ne všichni. V poslední době se čím dál...
str. 143 | Magdalena Košťáková
Vidloroh (Antilocapra americana) patří k typickým zvířatům Severní Ameriky. Při útěku dosahuje rychlosti až 90 km za hodinu a rychlostí 65 km za hodinu uběhne vzdálenost 8 kilometrů. To z něj činí nejrychlejšího savce amerického kontinentu a jednoho z nejrychlejších savců vůbec.
Počet...
str. 144
AV ČR Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka AV ČR z rukou předsedy AV ČR prof. RNDr. Václava Pačesa, DrSc., obdrželi 29. ledna 2008 ve Vile Lanna v Praze botanik doc. Ing. Jan Krekule, DrSc., popularizátor kosmonautiky Mgr. Antonín Vítek, CSc., a ředitel Českého rozhlasu Leonardo Mgr. Miroslav Bobek jako...
str. 144 | Pavla Loucká
Vstupní strana „Vokabuláře webového“ (vokabular.ujc.cas.cz) nás vítá ilustrací z Krumlovského sborníku, napsaného staročesky někdy kolem r. 1420. Víme, že vokabulář (vocabularium) je středověký slovník, ale v daném případě jde o hnízdo hned několika kvalitních slovníků. Jsou...
str. 144 | Ivan Hrdý
Používání pesticidů je provázeno nepříznivými vedlejšími účinky na životní prostředí, ať již jde o porušení rovnováhy ve vztahu mezi škůdci a jejich antagonisty, či o hromadění reziduí v potravním řetězci a v půdě. Významným důsledkem nadměrného používání pesticidů je...
str. 145 | Vratislav Schreiber
Renato Baserga z Univerzity Thomase Jeffersona ve Filadelfii (Science 318, 1066, 2007) má námitky proti pojmenování evropské organizace pro studium psího genomu „LUPA“, tedy vlčice. Jak věděl už Titus Li vius, nebyli Romulus a Remus (zakladatelé Říma) odkojeni vlčicí, leč byli syny bohaté...
str. 145 | Jan Robovský
Fakt, že peří není výlučnou vlastností ptáků, protože bylo přítomno také u řady dinosaurů, zazněl už ve Vesmíru mnohokrát (viz např. Vesmír 82, 633, 2003/11). Podstatné však je, že opeření nebylo rozšířeno u všech dinosaurů, ale jen u linie teropodů, z níž právě pocházejí...
str. 146 | Radkin Honzák
Studium hipokampální neurogene ze v dospělosti přineslo během po sledního desetiletí mnoho nových poznatků. Jak ukazují nejnovější práce, původní předpoklad, že nové neurony vznikají pouze v hipokampu a v bulbus olfactorius, neplatí tak docela. Existuje stále více důkazů, že neurogeneze...

str. 146 | Olaf Breidbach, Uwe Hoßfeld, Lenka Ovčáčková
Sbírka korespondence Ernsta Haeckela čítá 39 220 dopisů (v sedmi jazycích) a zahrnuje jak dopisy posílané Haeckelovi, tak jeho odpovědi. Je součástí archivu Muzea Ernsta Haeckela, které se nachází přímo v Haeckelově bývalém domě a dnes spadá pod Ústav dějin medicíny, přírodních věd a...

str. 147 | Stanislav Vaněk
Dvanáctou besedu Třetí dimenze pořádaly Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita MK v Praze a časopis Vesmír v Městské knihovně v Praze 16. ledna 2008 a vysílal ji Český rozhlas Leonardo. Hosty byli profesor RNDr. Jaroslav Flegr, CSc., z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, profesor RNDr. Jan...
str. 147 | Stanislav Vaněk
„Největší filmový festival v regionu překvapí diváky nekonvenčním přístupem, nadhledem a atraktivním programem… Academia film Olomouc není uzavřená univerzitní akce, ale festival všech, kdo chtějí sdílet poznání skrze poutavé i rozporuplné filmové snímky,“ říká ředitel...

str. 148 | Theodor Hänsch
Martina Mašková: Jak byste podstatu práce s lasery, za niž jste v roce 2005 získal Nobelovu cenu, vysvětlil dítěti?
Theodor Hänsch: Pokud to někdo dokáže (úsměv), cenu bych mu asi musel přenechat. Ale zjednodušeně vzato, našli jsme nový způsob jak určit barvu světla. Světlo je...

str. 150 | Jaroslav Veis
Větu „Avoid boring people“ by bylo možné v učebnicích anglické gramatiky uvádět jako příklad toho, že bez znalosti kontextu mají některé gramatické konstrukce dvojí význam. Když tedy James D. Watson dal svým memoárům tento dvojznačný titul, 1) nepochybně tak činil vědomě,...
str. 151 | Ondřej Šráček
Arzen v podzemní vodě je považován za velký problém v mnoha zemích světa, např. v Bangladéši, Indické republice, Tchaj-wanu, Argentině nebo Číně (viz např. Vesmír 85, 75, 2006/2; 83, 490, 2004/9; 77, 323, 1998/6). Je prokázáno, že konzumace vody s arzenem vede k řadě zdravotních...
str. 152 | Radka Storchová
Pářit se s jedinci cizího druhu je obecně považováno za velmi nevýhodné, neboť většinou vede k narození špatně adaptovaných, neživotaschopných nebo neplodných potomků. Pokud k mezidruhovému křížení v přírodě dojde, považujeme to spíše za nešťastný omyl či zoufalý počin samic, které...
str. 153 | Petr Heneberg
Zatímco u většiny eukaryot včetně člověka má genom lineární podobu, prokaryota se vyznačují genomem kružnicovým. Neplatí to bez výjimky, například Borrelia burgdorferi (původce lymské boreliózy) má genom v lineární formě. Nicméně Escherichia coli, v molekulární biologii asi nejvíce...
str. 153 | Jaroslav Petr
Významný britský biolog John Bertrand Gurdon složil maturitu z biologie „hned napodruhé“ a dodnes má nad stolem pověšený posudek svého tehdejšího profesora, kde se praví: „Výuka Johna Gurdona biologii je mrhání časem – jak pro Gurdona, tak pro jeho učitele.“
Navzdory...

str. 154 | Radek Mikuláš
Mlži vrtající do dřeva, známí ničitelé vodních staveb a středověkých flotil, patří k čeledím Pholadidae (skulaři) a Teredinidae (šášně). Zatímco skulaři obvykle vytvářejí kapkovité či kyjovité dutiny kolmé k povrchu dřeva, šášně vyvrtávají dlouhé chodbičky víceméně...

str. 156 | Leona Koptíková
Zemní pyramidy patří mezi zajímavé geomorfologické tvary reliéfu. Obvykle vznikají v málo zpevněných nebo nezpevněných sedimentech – v různých písčitých či štěrkových uloženinách, ve velmi hrubozrnných materiálech z ledovcových morén a řek, ale také ve velmi jemnozrnných jílech,...

str. 162 | Pavel Hošek
Drobný stromek s krkolomným jménem Takhtajania perrieri má za sebou pohnutou historii. Vlastně hned dvojí historii – tu pradávnou, geografickou, jednu z nejdelších mezi kvetoucími rostlinami (viz rámeček 1 ), a pak také historii svého objevování lidmi, v níž nechybějí šťastné nálezy, desítky...

str. 168 | Rostislav Mach
Po politických a ekonomických změnách roku 1989 byli vědečtí pracovníci konfrontováni s ekonomickými předpoklady své činnosti. Začali psát grantové žádosti a netrpělivě čekali na výsledky grantové soutěže. Už daleko méně bylo zvykem se zamýšlet nad možnými ekonomickými dopady vědecké...

str. 172 | Miroslav Zeidler
Živý svět je obecně bohatý na uhlíkaté látky. Pro rostliny je uhlík nepostradatelný, potřebují ho k budování těla i k zdárnému průběhu fyziologických procesů. Představu o zásobení rostlinných pletiv uhlíkem poskytuje obsah nestrukturních sacharidů 1) v rostlinném těle. Koncentrace tohoto...

str. 175 | Stanislav Vaněk
Co s dosloužilým plynojemem? O jednom takovém – v kladenské Poldovce – jsem kdysi zaslechl, že se měl stát supermegashopcentrem s přistávací plošinou pro helikoptéry na střeše. Jestli to byly hospodské řeči, či plány na papíře, nevím. Odvál je čas spolu s Poldovkou i megalomanskými...

str. 184 | Petr Kulhánek
Magnetické pole ve vodivé tekutině Magnetické pole je ve vesmíru zpravidla vázáno na plazma, které se chová jako vodivá tekutina. Měnit se může jen dvojím způsobem, samovolnou difuzí a tím, že je unášeno plazmatem. Samovolná difuze je způsobena konečným odporem plazmatu. Magnetické silokřivky...

str. 189 | Vladislav Klener
Ať už jsou motivace zájemců o otázky účinku malých dávek ionizujícího záření jakékoliv, je zřejmé, že přibližně od r. 2005 se k tomuto tématu objevují nové vědecké dokumenty. Vedle několika souhrnných publikací jsou nyní k dispozici zprávy expertních těles. 1) Z dokumentů je však...
str. 193 | Petr Květina, Pavel Samohýl
[…] V první části „Čím jsme si byli jisti, ale už nejsme?“ nechápu autorovo váhání nad důvodem pro přijetí zemědělství. Naprosto naivní je představa rozhodování dilematu „loveckosběračství“, nebo zemědělství. Poměrně všeobecně je přijímána představa, že...
str. 194 | Radek Mikuláš
Diskuse zahájená loni v říjnu dopisem Z. Petákové (s. 605) myslím stojí za pokračování. Vím, že polemika o tomto dopisu proběhla i na některých vědeckých pracovištích. Možná dokonce běží v posledních letech trvale, i když s kolísavou intenzitou. Kromě „běžné“ obhajoby či...

str. 196 | Jan Černý
Nobelova cena za fyziologii a medicínu byla roku 2007 udělena Mariovi R. Capecchimu, Martinu J. Evansovi a Oliveru Smithiesovi za objevy, které před dvaceti lety vytvořily podmínky pro vznik genetického zaměřování (gene targeting). Průlomem na tomto poli bylo propojení výzkumu rekombinace DNA u savců se...
str. 198 | Jiří Marvan
K primátům Pražské lingvistické školy let dvacátých a třicátých, k níž se hlásili přední lingvisté z řady evropských zemí, patřil i objev a přesná definice jazykového areálu (lingvo-areálu), v němž se sbližují jazyky původně „nepříbuzné“. Nepříbuzné z hlediska...

str. 199 | Jaromír Ulrych
Kniha začíná jako pohádka… Začalo to před 28 miliony let: V blízkosti dnešní obce Baruth v Německu si začalo vřelé magma hledat cestu z hlubin Země k jejímu povrchu.
Můžete si říci, že jde o obvyklý scénář vulkanizmu, ale tento příběh se udál v Horní Lužici, vzdálené ani ne 10...

str. 200 | Petr Vysoký
Zahlédne-li potenciální čtenář ve výloze knihkupectví publikaci s tímto titulem, jeho první dojem je, že se kniha bude zabývat nějakými lingvistickými problémy v souvislosti s matematikou a dalšími zmíněnými disciplínami. Pokud ale vezme knihu do ruky, s překvapením zjistí, že je to kniha o...

str. 201 | Jaroslav Spížek
Kniha Antibiotický paradox je nepochybně jednou z nejlepších, které byly o antibiotikách napsány. Je to knížka populárněvědecká, vyšla v edici Galileo. Odborných knih s tematikou antibiotik bylo napsáno mnohem více, ale vesměs šlo o knihy určené lékařským mikrobiologům. (Nejlepší z nich je...

str. 202 | Jana Tichá
Architektura může být velice nenápadná. Někdy stačí drobný zásah, jem né gesto, které vytvoří prostor pro možnost proměny. Takového dru hu je i dostavba Viničního altánu v pražských Havlíčkových sadech, kte rým ovšem nikdo z místních neřekne jinak než Gröbovka. Rozsáhlý park na...