
Vyšlo 06. 12. 2007

str. 746 | Jan Robovský
O kriticky ohroženém asijském turu kuprejovi a diskusi kolem oprávněnosti jeho ochrany již byla řeč (viz Vesmír 86, 72, 2007/2). Nová molekulární studie, v níž byl kuprej označen za křížence zebu a bantenga, pak byla podrobena kritice hned v několika pracích, v nichž shodně zaznělo, že přes...

str. 747 | Ivan M. Havel
Traduje se, že Newton objevil svůj nejslavnější, gravitační zákon, když mu, sedícímu pod jabloní, spadlo jablko do klína. Jsou dohady, že si v tu chvíli uvědomil, že jablko se při pádu muselo zrychlit, protože v okamžiku, kdy se utrhlo, mělo ještě rychlost nula. A že tedy existuje síla,...
str. 749 | Viktor Žárský
Za několik málo let se bude mladá generace udiveně ptát, jak je možné, že akademická obec (univerzitní především, ale také neuniverzitní) systematicky nepromýšlela problémy kontinuity a diskontinuity totalitního období na univerzitách s obdobím po listopadu 1989. Zdá se, že aspoň téma...
str. 749 | Vladislav Chrastný, Michael Komárek, Aleš Vaněk
K příspěvku paní RNDr. Zdeňky Petákové k diskusi o účelnosti hodnocení vědecké práce pomocí impakt faktoru bychom rádi řekli pár slov. Předně, často slýchaný názor, že scientometrická hodnocení vědecké práce jsou bezúčelná, zaznívá z řad těch, kdo v rámci zavedeného systému...
str. 751 | Vratislav Schreiber
V Číně a ve Vietnamu se u prasat šíří „prasečí reprodukční a respirační syndrom“ (PRRS). Nazývá se též nemoc modrých uší, protože při poruše dýchání je nedostatek oxyhemoglobinu a prasata mají stejný syndrom modrání jako dusící se lidé. („Modré děti“ jsou ty,...
str. 751 | Jan Robovský
Ačkoli nikdo nepochyboval o tom, že se prase zakrslé (Sus salvanius) od jiných prasat dost liší (třeba přítomností jen tří párů struků, kratičkým ocasem, a především malou velikostí), časem se ujednotil názor, že tyto odlišnosti jsou způsobeny právě celkovou miniaturizací zvířete...
str. 751 | Jiří Patočka
Scott Rogers ze Státní univerzity v ohijském Bowling Green přišel v roce 2004 s hypotézou, že mikroorganizmy, jako jsou plísně, bakterie a viry, přežívají po staletí ve věčně zmrzlé půdě nebo v ledovcích. Když led roztaje, uvolňují se do životního prostředí, infikují ptactvo a způsobují...
str. 751 | Zdeněk Šesták
Množství tradičních plastů, jako jsou polyetyléntereftalát (PET), polystyrén a polypropylén, masově používané například jako obaly v potravinářství, každým dnem roste. Jen část z nich se recykluje, většina končí na skládkách, kde zůstává navěky. Cesty k nápravě tohoto nepříznivého...
Diskuse: 1
str. 752
Na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol jmenoval 5. listopadu 2007 prezident republiky 87 profesorů, mezi jinými také tyto autory Vesmíru: Břetislava Vachalu, Jaroslava Flegra, Františka Krahulce, Zbyňka Ročka.
Všem jmenovaným profesorům blahopřejeme.
Redakce Vesmíru
„Chtěl bych...
str. 752 | Jiří Patočka
Tamiflu je pravděpodobně nejznámější antivirově účinné léčivo. Za svou popularitu vděčí ptačí chřipce (viz Vesmír 85, 385, 2006/7). Ta byla známa v Itálii již před více než sto lety, ale podtyp viru přenosný i na člověka (H5N1) se objevil až r. 1997 v Hongkongu. Počátkem nového...

str. 752 | Jana Kubáňová
Toto DVD navazuje na dvojdisk Odhalení – 70 dní s gorilami. Základem je pět ucelených filmů: Co gorily dokážou, Smutný příběh Kamby, Kijivu podruhé mámou!, Jak se Moje mění svět a Pomáháme gorilám v Africe. Nechybí zde nic důležitého, co se stalo za poslední rok v pražském pavilonu...

str. 753 | Jan Robovský
Na stáda až patnáctimetrového plejtvákovce šedého, který oproti jiným kosticovcům získává potravu filtrováním mořských sedimentů, bychom mohli narazit pouze v severní části Tichého oceánu. Prohrabáváním mořského dna plejtvákovci šedí nejen umožňují obživu spoustě mořských ptáků,...
str. 753 | Jiří Patočka
Veš muňka (Pthirus pubis), známá spíše pod lidovým názvem „filcka“, je drobný parazitující hmyz z řádu vší (Anoplura). Žije v ochlupení zevního genitálu, méně často ve vousech, podpaží, obočí či řasách, nikoliv však ve vlasech. Onemocnění, které způsobuje, se nazývá...
str. 754 | Tomáš Grim
Pavím ocasům, pestrobarevnému peří, hlasitému ptačímu zpěvu a jiným bizarním vizuálním i akustickým signálům, které lákají predátory a přivádějí tak svého původce občas do záhuby, se už dávno nedivíme. V evoluci vyhrávají nikoli ti, kdo se dožijí v dokonalé fyzické zdatnosti...

str. 755 | Stanislav Vaněk
Devátou veřejnou besedu Třetí dimenze pořádaly Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita MK v Praze a Vesmír 17. října 2007 v Městské knihovně v Praze. Vysílal ji Český rozhlas Leonardo a záznam je k stažení na www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=30....
Hosty byli RNDr. Jakub Hruška z...

str. 756 | Stanislav Vaněk
Vesmír: V základních učebnicích biologie se můžeme dočíst, že J. Sachs již koncem 19. století u rostlin předpokládal tvorbu orgánotvorných substancí. Koncem dvacátých let minulého století se badatelé zaměřili na růstové látky, kterým se začalo říkat rostlinné hormony –...

str. 758 | Jiří Bezdíček
Ve volné přírodě se při páření uplatňují jen ti samci, kteří nejlépe obstojí v konkurenci s ostatními. Většinou se potom páří s větším počtem samic, a přinášejí tak do populace více potomstva. Podobně probíhá šlechtění hospodářských zvířat, které díky inseminaci umožňuje...

str. 759 | Petr Cígler
Velkou výzvou pro genovou terapii je hledání způsobu, jímž by se do cílové buňky dala dopravit genetická informace, která zajistí tvorbu proteinů potřebných k léčbě choroby. Badatelé z Purdueovy univerzity v Indianě přišli na to, že by užitečným dopravním prostředkem mohly být bakterie...

str. 760 | Václav Cílek
Zhruba před 55 miliony let, na rozhraní paleocénu a eocénu (tedy v nejstarších třetihorách), došlo k náhlému zvýšení průměrné globální teploty, které trvalo zhruba 170 tisíc let. Této klimatické události říkáme „paleocén-eocenní termální maximum“ a zajímá nás, protože...

str. 761 | Jan Havlíček, Kateřina Klapilová
Otázka, jakých vlastností si ceníme u potenciálního partnera, není mezi blízkými přáteli úplně neobvyklým předmětem hovoru. Občas nás potom překvapí, když nám někdo z našich přátel představí svého vyvoleného, který příliš neodpovídá obrazu, o němž jsme slýchávali. Nedávno...

str. 763 | Oldřich Lapčík
Značný rozruch vyvolala před patnácti lety studie dánských autorů, kteří dospěli k závěru, že počet spermií u mužů soustavně klesá. Chmurná vidina možnosti brzkého vyhynutí lidstva, následně přetřásaná v mnoha médiích, vyplynula ze srovnání čísel, jež v uplynulých pěti...

str. 764 | Oldřich Nedvěd
Slunéčko Harmonia axyridis pochází z východní Asie. Pro své nadprůměrné schopnosti likvidovat mšice (velkou žravost, polyfágii) a jiné biologické vlastnosti, zejména vysokou plodnost (2000 vajíček za život), se stalo oblíbeným přirozeným nepřítelem škůdců, který bývá vysazován v rámci...

str. 766 | Pavel Voráček
Před téměř třemi lety jsem si ve švédském populárně-vědeckém – leč velmi seriózním – časopisu Výzkum a pokrok (Forskning och Framsteg; 1/2002) přečetl poutavý článek o Namibské poušti, ve kterém se jeho autor, emeritní profesor zoologie Uppsalské univerzity Staffan Ulfstrand...

str. 772 | Vladimír Wagner
Silná interakce se od známější gravitační nebo elektromagnetické interakce liší dvěma podivnostmi: průběhem intenzity interakce v závislosti na vzdálenosti a „uvězněním“ kvarků do hadronů. Silná interakce má navíc také velmi krátký dosah. Zatímco síla elektromagnetické či gravitační...

str. 778 | Štěpán Křístek, Milan Žárník
Obrázky obrázek 2 a obrázek 3 ukazují modely současného a potenciálního přirozeného rozšíření smrku ztepilého. Rámcem modelování jsou čtvercové krajinné segmenty o velikosti 4 km2. Model aktuálního rozšíření smrku ztepilého je vytvořen z velmi podrobných dat lesních hospodářských...

str. 780 | Jaroslav Petr
Během projektu Odhalení jsme mohli dobře sledovat vývin gorilích mláďat. 1) Detailní pozorování jsou však popsána i z divočiny, například z konžského Národního parku Nouabale-Ndoki. 2) Nejmladší mláďata jsou při příjmu potravy i transportu zcela odkázána na matku. V době kojení se...

str. 781 | Karel Mach, Stanislav Vaněk
Sarkastická novinářská poučka radí: „Pouze špatná zpráva je dobrá zpráva.“ Nejsnáze se píše o tom, co strašného se událo, co bylo zničeno, jaká katastrofa se blíží. Následky exploatace Podkrušnohoří známe docela dobře. 1) Méně pozornosti se věnuje nápravám škod, byť tato...

str. 784 | Stanislav Hejduk
Jsou travní porosty pro obyvatele střední Evropy důležité? Dejme tomu, že na svahu nad domem máte louku a teprve nad ní kukuřičné pole. Kdybyste místo louky měli kukuřici přímo nad domem, po přívalových deštích by vám voda se splavenou zeminou způsobila velkou škodu. Navíc by vám pak voda...

str. 788 | František Kotlaba
Ani poslední měsíc v roce nenechává „skalní“ houbaře bez nadějí na nějaký ten „úlovek“. Nemrzne-li a chybí-li sněhová pokrývka – to v posledních letech bývá – můžeme hlavně v nižších teplejších oblastech ještě najít některé jedlé druhy hub, a to jak...

str. 802 | Petr Hadrava, Alena Hadravová
Mechanismus z Antikythéry byl součástí nákladu, který převážela bohatě naložená obchodní loď kolem roku 80 př. n. l. podél jižního pobřeží Řecka. Loď, která vezla zboží z ostrovů Rhodos a Kós a mířila patrně do Říma, však u ostrova Antikythéry ztroskotala a celý její náklad,...
str. 806 | Alexandr Hrabálek
Téměř každému, kdo přichází do styku s absolventy středních škol (především gymnázií), je zřejmé, že výuka chemie a biologie je zde pravděpodobně v dlouhodobé krizi. Mám ovšem pocit (jsem nejen vysokoškolský učitel, ale také rodič), že v krizi je spíše celý systém než pouze výuka...
str. 808 | Václav Cílek
Kdy se oddělila ložiska nerostů a rud? Rád bych se zeptal, ve kterém čase vývoje Země se vytvořila oddělená ložiska různých nerostů a rud. Předpokládám, že při vzniku sluneční soustavy byla hmota, ze které vznikly planety, homogenní směsí chemických prvků. David Vilímek,...
str. 810 | Vojtěch Novotný
Výzkumné ústavy a univerzity bojují o prostor v populárním zpravodajství o vědě stejně jako popové zpěvačky o titulní stránky bulvárních novin. Odborný článek v prominentním časopise, například Nature, se tak stává podnětem ke spuštění dokonale seřízené mediální mašinérie.
S...

str. 811 | redakce
Robert Tamchyna: Proč je popularizace vědy tak důležitá?
Ivo Budil: Když mám na tuto otázku odpovědět, vybaví se mi výrok zakladatele kybernetiky Norberta Wienera, který řekl, že „společenství trvá jen tak dlouho, dokud trvá vzájemná komunikace“, a že tedy věda může v pohodě...

str. 812 | Ilja Hurník
Poruba, než ji spolkla Ostrava, byla malá slezská obec, ale ne ledajaká. Na jedné seanci místního spiritického kroužku se zjevil duch, představil se jako bratr Girolamo a poručil: „Založte Sokola!“ Porubští poslechli, postavili sokolovnu, jednu z prvních ve Slezsku. Tam se každý den hnali...
str. 814 | Jan Sokol
Minule jsme proti sobě postavili jazykový systém čili kompetenci a jeho konkrétní použití ve výpovědi čili řeč. Zatímco jazyk rozlišuje, odděluje a tvoří tak řád, řeč si s ním dokáže poradit, jak právě potřebuje. K tomu ještě jeden příklad, větu, kterou jsem zaslechl na ulici. Řidič...

str. 815 | Jaromír Ulrych
Vydání této knihy v prestižní edici Kolumbus považuji za dobrý počin. Je patrné, že F. Fediuk má cit pro témata čtenářsky neotřelá, k nimž má co říci v souvislosti s vlastní vědeckou aktivitou. Patří k nim zejména nově prezentovaná témata vzniku „přírodního porcelánu“...

str. 816 | Vratislav Schreiber
Toto není jednoduchá kniha. Profesor fyziologie Jiří Křeček se zasloužil o vývoj svého oboru zejména objevnými pracemi o vývojových fázích savců. Zaváděl u nás pojem kritické periody vývoje, ve kterých je určován další vývoj jedince. Tuto svou zásluhu v knize kupodivu nijak nezdůrazňuje....

str. 817 | Jan Tomsa
Po více než deseti letech od vydání „Souhvězdí“ Antonína Rükla (Aventinum, Praha 1996) dostává český čtenář do ruky nový atlas noční oblohy.
Autoři se dosti obšírně zabývají i tělesy sluneční soustavy, což publikaci posouvá od atlasu noční oblohy někam k učebnici pro...

str. 817 | Ivan Boháček
Nedovedu si představit čtenáře, kterého by se při listování obrazovým atlasem oblohy nezmocnilo nadšení. Velkoformátové snímky (353 × 413 mm) pořízené jak pozemskými, tak kosmickými teleskopy v dokonalém provedení. Obdiv a údiv není dán jen snímky, ale především tím, jak dalece se naše...

str. 818 | Vendula Hnídková
Jako jeden z klíčových momentů architektury na počátku 21. století se projevuje touha po chtěném budování výrazných objektů, nepřehlédnutelných v městské krajině, tzv. landmarks nebo ikonických budov. Česká veřejnost byla s daným aktuálním jevem konfrontována formou mnoha extravagantních...