
Vyšlo 05. 02. 2000
str. 63 | Ivan M. Havel
V tomto čísle končí čtyřdílný seriál Ladislava Kováče „Potreba syntézy prírodných a kultúrnych vied“. 1) Normálně sice neradi uveřejňujeme dlouhé příspěvky a články na několik pokračování, ale Kováčova úvaha je natolik myšlenkově závažná a relevantní...
str. 64 | Ondřej Frýbort
Velice se mi líbil článek „Robotí kopaná“, ale jedna věc mi tam chyběla, a to zmínka o českém týmu nebo alespoň o vývoji naší robotiky
Odpověď autora: ...To, co chybělo Vám, chybělo i mně. V původní verzi článku zmínka byla. Redakce Vesmíru můj článek zkrátila a mj....
str. 64 | Jaroslav Drobník
Velmi jsem byl potěšen úvahami L. Kováče v posledních číslech. Dal bych jemu i dalším k přemýšlení následující návrh: Domnívám se, že logika autorových vývodů by měla vést k revizi východiska – rovnice Franka Drakea. Za faktorem fc (can) by měl následovat další faktor fw (will)...
str. 64 | Karel Spitzer
[...]Omylem převzatým již z původního článku (Science 279, 1023, 1998) je absolutizace defoliačního efektu výhradně bekyně velkohlavé (gipsy moth, Lymantria dispar), tedy nikoli píďalky, v síti ekologických vztahů biomu severoamerických doubrav. Tento efekt je „evolučně“ velmi...
str. 64 | Milan Albich
[...] Především se domnívám, že je to barbarství; fejeton pana Suchého je kouzelný, jenže pan Altamíra si pomalovával vlastní kvartýr, což naštěstí – vzhledem k dalšímu vývoji civilizace a dějin umění – udělal uvnitř bytu. Nevím, co by udělal, kdyby mu to soused pomaloval...
str. 65 | Luboslav Stárka
1 O úmyslu Ministerstva zdravotnictví zrušit Endokrinologický ústav mne telefonicky vyrozuměl doc. Š. Svačina loni v polovině července, tedy dva měsíce předtím, než mi to samo ministerstvo sdělilo ústy 1. náměstka pana ministra. (Pro lepší porozumění je třeba uvést, že pan náměstek byl...
str. 66 | Petr Jarolím
V příspěvku „Poznámky k organizaci české klinické lékařské vědy“ děkan 1. LF UK doc. Štěpán Svačina obhajuje začleňování výzkumných ústavů (mimo jiné Ústavu hematologie a krevní transfuze – ÚHKT) do fakultních nemocnic (konkrétně do Všeobecné fakultní nemocnice...

str. 67 | Jiří Wilhelm
Před několika lety jsem se ve Vesmíru (Vesmír 73, 552, 1994/10 a Vesmír 73, 671, 1994/12) zabýval mechanizmy stárnutí. Přitom se rozproudila diskuse o tom, zda nesmrtelnost je možná a žádoucí. Omámení morálními rozměry tohoto problému by nám ale nemělo zastřít skutečnost, že...

str. 69 | Pavel Hlavička
K dlouhověkosti želv jen několik poznámek pro ilustraci. Obvykle se tvrdí, že menší druhy se dožívají okolo jednoho sta a velké až přes dvě stě let, ale doložitelné jsou pouze některé případy. Např. Grzimek uvádí podrobně sledovanou historii jedné želvy z jižní Evropy (z popisu není...
str. 71 | Jaromír Plešek
S novými sloučeninami je to podobné jako s novorozenětem. Nevíme, co z něj časem vyroste, zda dobrodinec nebo ničema, ale vždy věříme spíše v to první... Před více než sto lety, roku 1894, připravili M. Apel a B. Tollens látku se strašlivým jménem anhydro-ennea-heptit (AEH, viz text v...

str. 73 | Vladimír Karas, Jan Wild
Když ve hvězdě vyhasnou jaderné reakce, které byly po miliardy let zdrojem její energie, začne se hvězda vlastní gravitací prudce smršťovat. Jak takový dramatický kolaps skončí, to záleží na řadě okolností, především však na hmotnosti. Jedním z možných výsledků je neutronová hvězda,...

str. 76 | Ivan Boháček
Na rekreační matematiku se mnozí matematikové dívají s hlubokým opovržením. Existuje však člověk, který – alespoň v anglicky mluvících zemích – vydobyl rekreační matematice uznání. Je jím dnes již 85letý Martin Gardner, který po čtvrt století – od prosince roku 1956 do roku...
str. 77 | Jan Zrzavý
Jak známo, neopakovatelnost lidské bytosti není dána jenom geny, které zdědila po rodičích, nýbrž i memy, které chytla během života. Toto rozdělení není zcela jednoznačné – mnohé memy získáváme skoro kompletně od svých vlastních předků (čištění zubů) a mnohými geny jsme...

str. 80 | Zdeněk Veselovský
Na žádost redakce jsem doplnil článek J. Zrzavého fotografiemi šimpanzů. V důsledku obrozenských snah v minulém století je v naší vlasti pojem kultura dosti pokroucen a zúžen, za kulturu se tradičně považuje jen umění. Bohužel nejen ministerstvo kultury, ale i zástupy našich "vzdělanců"...
str. 83 | Václav Hořejší
S určením kvality aplikovaného výzkumu by neměly být potíže – pozná se prostě podle toho, jestli se z něj nakonec zrodí nějaký komerčně úspěšný nový výrobek či technologie. Klasickými příklady jsou třeba gelové kontaktní čočky, nová léčiva nebo bakterie požírající...
Diskuse: 2

str. 85 | Kateřina Hamanová, Vojtěch Hruban
V minulých částech jsme se zabývali příbuzenskými svazky u člověka. Od mytologie a historie přes problematiku malých, uzavřeně žijících komunit jsme se dostali až k současnosti a dozvěděli jsme se, jak je to s příbuzenskými sňatky druhého stupně (mezi bratrancem a sestřenicí)...

str. 88 | Jiří Mrkvička, Marcel Skála
Starořecký filozof Thales Milétský považoval vodu za základ všeho jsoucna. Z doby přibližně 500 let př. n. l. pochází jeho citát: Podstatou všech věcí je voda, z vody vše pochází, do vody se vše vrací. Podnětem k vyslovení této moudrosti bylo poznání, že voda je základní podmínkou...
str. 89
Hledáte-li na Síti nějaké informace o vodě, není to vůbec jednoduché. Oblíbené prohledávače po zadání výrazu voda (water, H2O ap.) vychrlí tisíce a tisíce odkazů na www stránky různých vodáren, vodovodů, kanalizací, čističek odpadních vod a mnoha dalších nepříliš půvabných...
str. 92 | Tomáš Grim
“Myslíte, že tohle chování je adaptivní? Já nevím. Co když se to těm zvířátkům jenom tak líbí?“
Asi nebudu mířit úplně mimo, když budu hádat, že většina z nás (ať už jsme nebo nejsme biologové) se s takovou otázkou setkala. Pokud ji vysloví nebiolog, není na tom nic...

str. 94 | Petr Horáček
V loňském květnovém čísle Petr Horáček v článku Čistší ovzduší doma uváděl, že v průběhu posledních osmi let se významně snížily emise oxidu siřičitého tuhých látek a oxidů dusíku - situace v ČR je podobná jako v ostatních státech OECD. Pozastavuje se nad tím, že se o takovém...
str. 94 | Miloš Tichý
V reakci P. Horáčka jsou dvě pozoruhodná tvrzení. Zaprvé: Musím se však ohradit proti nařčení z „mazání medu kolem huby“. Kolega Tichý nebyl schopen zpochybnit jediné číslo, které jsem uvedl! Zadruhé: Jedním ze základních nástrojů udržitelného rozvoje je „setting prices...
str. 95 | Václav Cílek
Geodiverzita je substrátová a morfologická rozmanitost určitého území (substrát je horninový podklad). Pokud máme v barvitém Českém masivu území jako Český kras nebo Křivoklátsko, kde se setkáváme s mozaikou hornin různého složení a tvrdosti (vápence se střídají s nevápnitými břidlicemi...
str. 97 | Vojen Ložek
Úbytek rostlinných a živočišných druhů, likvidace celých společenstev, kalamity kulturních porostů a všeobecné ochuzování přírodního prostředí vyvolaly zájem o zachování rozmanitosti (diverzity). Za nejohroženější se považovala pestrost živých složek (biodiverzita). 1) Neživá...

str. 102 | Stanislav Vaněk
„Musí být zachráněn, i kdyby na vejcích měla sedět sama Hillary,“ hodnotil kdosi sveřepost a náročnost programů na záchranu amerického orla bělohlavého. Návrat orla mořského do dávno opuštěných jihočeských hnízdišť byl méně okázalý a první dáma nemusela ztrácet svůj...
str. 103 | Josef Chalupský
Když chtěl někdo najít údaje ze vzdálenější zoologické historie, sahal nejspíše ke knize Viniklářově „Vývoj české přírodovědy 1869–1929“ (Přírodovědecký klub, Praha 1931) a později již jen k časopiseckým článkům, případně sborníkům univerzitních fakult (např....
str. 105 | Ladislav Kováč
V 3. časti sme sa zaoberali disproporciami v rozvoji vied. Hoci je veda protikladná mýtom, z mýtov povstala a hypotézy, ktoré sa vo vede testujú, sú mýtmi vždy viac-menej kontaminované. Nie prevratné hypotézy, ale nové metodológie otvárajú nové oblasti bádania. Prístoje vymedzujú priestor nášho...
str. 109
Déšť je, když to mrak už nemohl vydržet.
Mořská voda obsahuje různé látky. Nejvíc je v ní rozpuštěno slané vody.
Když prší, tak vlastně neprší, ale jde o koloběh vody v přírodě.
Záplavy bývají nejčastěji na jaře, kdy prší, taje sníh a je na ně čas.
Mlha je déšť, který se...
str. 110 | Ivo Budil
Kometa má měsíček Oznamují to vědci z proslulé americké Laboratoře tryskového pohonu v Pasadeně a objev je spojen se jménem astronoma Zdeňka Sekaniny. Ten emigroval do Ameriky a stal se z něho světoznámý odborník právě na komety. Co Z. Sekanina ve světě komet objevil? Napřed vymyslel...

str. 113 | Sheldon L. Glashow, Richard Wilson
Řízení rizik není nová myšlenka: horníci kdysi používali kanárky v klecích k zjišťování metanu. Moderní technika učinila představitelnými katastrofy celosvětového rozsahu – pohromy tak strašné, že požadujeme principiální důkaz, že k nim nemůže dojít. Selhání jaderných...

str. 114 | Pavel Hošek
Schopnost vnímat ultrazvuk je u motýlů (Lepidoptera) běžná. Vyskytuje se dokonce nezávisle u zástupců několika motýlích čeledí. Sluchový orgán bývá umístěn na nejrozmanitějších částech těla na nohou, tykadlech, hrudních článcích ap. Nyní však byl objeven zcela nový typ senzorických...
str. 114 | Ivan Boháček
Methylchlorid CH3Cl je nejrozšířenější halogenový uhlovodík v atmosféře. Globální vstup tohoto chloridu je odhadován na 3,5 teragramů ročně, poločas života v atmosféře 1,5 roku. Za dva hlavní zdroje CH3Cl byly považovány oceánické emise a spalování biomasy. Poslední měření však...
str. 115 | Vratislav Schreiber
Antrax (sněť slezinná, uhlák) byl asi příčinou rozsáhlých epidemií v Egyptě za časů Mojžíšových a nepochybně se vyskytoval také ve starém Římě. Spory antraxu dlouho přežívají v půdě, mohou přežívat v kůži a kožešinách – je to nemoc přežvýkavců, ale je snadno...
str. 115 | Pavla Loucká
Zaměstnanci společných česko-německých podniků většinou nemají problémy s cizojazyčnou konverzací, kamenem úrazu však bývá odlišné pojetí vztahu ke kolegům, ba i k práci samé. Češi okázale ctí služební hierarchii, Němci dávají přednost pocitu sounáležitosti všech účastníků...

str. 115 | Stanislav Mihulka
Náš druh je s hady asi nějak osudově spojen. Máme z nich archetypální hrůzu a samozřejmě vždy fandíme Rikki-Tikki-Tavimu, ale přesto v nás jejich podivný zjev budí neutuchající zvědavost. Dokládá to i pokračující studium hadí evoluce. Mezi novými poznatky má stěžejní postavení...

str. 116 | Zdeněk Šesták
Také mořské mikroorganizmy mají své viry, některé napadají fytoplankton, jiné bakterie. Díky transmisní elektronové nebo epifluorescenční mikroskopii lze tyto viry najít, ale příprava vzorků i pozorování jsou zdlouhavé. Proto vědci v mořských laboratořích ve francouzském Roscoffu...
str. 116 | Radka Storchová
Všichni asi znáte poučku: „Mitochondrie se dědí výhradně po matce“. Tento fakt býval vysvětlován tím, že samčí mitochondrie zůstávají po oplození uvězněny ve spermii a do cytoplazmy vajíčka vůbec nevstupují. Ukázalo se však, že věc se má trochu jinak. Úspěšná spermie, po...
str. 116 | Pavla Loucká
Nevíme, kde se v textu mají psát čárky, protože teorie nám připadá jednak nudná (mechanicky uplatňovat nějaké zásady je otrava), jednak samoúčelná (vždyť tomu každý rozumí i bez čárek). Ukažme si, že uplatnění teorie někdy může být napínavou hrou, která se neřídí jen obecnými...
str. 117 | Stanislav Mihulka
Jak je známo, ptáci se zrovna nemohou chlubit nápadnými pářicími orgány, najdou se však i výjimky. Samci několika málo druhů ptáků skutečně mají něco jako penis. Mezi nimi je opět výjimkou tkalčík (Bubalornis spp.), který se pyšní falešným penisem (či faloidním orgánem). Tento orgán je...
str. 117 | Vratislav Schreiber
V době, kdy bohaté národy Severu zápolí s přebytkem potravin (státy subvencují jejich ceny, aby se vůbec mohly vyvézt, začínají se zalesňovat pole, aby se na nich potrava nerodila), jinde umírají děti hladem. V jižním Súdánu provedla organizace „Lékaři bez hranic“ průzkum...
str. 117 | Martin Petrásek
Nejnovější vyhodnocení výsledků Mars Global Surveyor (viz Vesmír 78, 175, 1999/3) ukazují, že se Mars od příletu sondy před dvěma lety velmi změnil. Přeměnu má na svědomí aktivní klima planety. Za dva roky sonda zaznamenala mnoho dějů: přesouvání písečných dun, obrovské prachové bouře,...
str. 117
Lombroso a genialnost. Trefně ironisuje Przeklad lekarski thesy tohoto všegeneralisujícího psychopata italského, jak následuje: Lombroso tvrdí, jak známo, že genialnost jest jen projevem částečného porušení duševního (monomanie) a nejednoho velducha strhl na toto měřítko svoje. Nejnovější...
str. 118 | Jiří Fiala
Na některé věci jsme si tak zvykli, že je pokládáme za samozřejmé. Jenže argument „To je přece samozřejmé“’ je velmi iracionální, neboť se používá jako ekvivalent „Tak tomu je, je to pravda“. A jestliže se pak na otázku „Proč je to samozřejmé?“ odpoví...