Vesmír 5 / 2007

Vesmír: Řekněme, že věda je metoda jak rozvíjet systematické poznání. Vědci jsou však také normální občané, kteří nemohou zapřít své hodnoty, názory a politická přesvědčení. Energetika není pouze vědecký a technický problém, ani jejich seberozsáhlejší seznam. Otázkám, které se...

Jak se zdá, pralidé vydávali zvuky daleko dřív, než začali vyrývat do skal nějaké značky. Stejně tak prajazyky umožňovaly dřív mluvit než psát. Takže v době, kdy vznikala první písmena, byl již jazyk dlouho mezi námi (námi lidmi) a existovala již bohatá kultura mluveného slova. Jenom se...

Hlavní cenu v této soutěži získali studenti píseckého gymnázia Jan Měšťan a Jan Kotek. Spolu se svým učitelem Markem Tyle si prohlédnou Velmi veliký teleskop na Evropské jižní observatorvatoři Paranal v Chile. Bližší podrobnosti o soutěži vyhlašované společně ESO a Evropskou asociací pro...

V dubnovém čísle Vesmíru je recenze, spíše snad anotace nebo informace profesora Schreibera k Encyklopedii UNIVERZUM (Knižní klub, 2006). Dílo je hodnoceno velmi kladně. S panem profesorem Schreiberem lze v mnohém souhlasit, ale moje zkušenost s přiloženým DVD je velmi tristní. Při hledání...

Čintamani a ptáci, název známé Čapkovy povídky z druhé kapsy, je označení obrazového motivu na starém perském koberci. Unikátní koberec spatří v prodejně koberců lékař, zaujatý sběratel koberců. Přestože koberec slouží jen jako pelíšek staré fence, není na prodej. Sběratel ho chce...

Dnešní savci si s použitím jedu pohrávají jen vzácně, buď formou jedové ostruhy (jakou má ptakopysk), nebo formou podčelistních jedových žláz (těmi jsou vybaveni někteří hmyzožravci, např. karibští štětinatci, naši vodní rejsci nebo severoamerický rejsek rodu Blarina). Co se týká...

Nukleozomy lze přirovnat k cívečkám, na nichž jsou navinuty krátké úseky DNA (asi po 200 nukleotidech), a řetězec cíveček je pak stočen do šroubovice. Dříve se předpokládalo, že nukleozomy plní jen strukturní funkci – pomáhají sbalit dlouhé vlákno DNA do hutnější podoby, která...

R. T.: Pane docente Langře, v nejlepším slova smyslu vás označím za doyena kosmologů tady na pódiu. Dovolte mi tedy, abych se vás zeptal: „Jaké otázky byly v kosmologii formulovány na počátku šedesátých let, v době, kdy jste se začal zabývat kosmologií?“ J. L.: V podstatě stejné,...

Se světluškou se za vyhřáté letní noci setkal alespoň jednou asi každý. Pohybující se zeleně svítící bod prozrazuje samečka. Samičky jsou méně nápadné, protože svítí ze země. Světlušky rodu Photinus obývají severoamerický kontinent a rozdělení rolí mezi létající samečky a usazené...

Nejde o pojem z učebnice politické ekonomie, ale o název závažného onemocnění, které postihuje osoby nucené sedět dlouho ve stísněném prostoru bez možnosti pohybu dolních končetin. Nazváno tak bylo proto, že postihuje především cestující, kteří na dlouhé vzdálenosti létají turistickou...

Skupina 14 000 vědců a 500 organizací požádala Evropskou komisi pro vědu, tedy jejího komisaře Janeze Potočnika, aby byla radikálně změněna publikační politika vědeckých studií. Za současného stavu vydavatelé vyžadují od autorů poplatek („page charge“), přitom časopis vydávají...

Už dávno je známo, že se u zvířat chovaných za silně sníženého množství potravy prodlužuje doba dožití. Nedávno Sergiy Libert z Baylorovy lékařské fakulty v Houstonu a jeho kolegové prokázali, že se drozofily (octomilky) krmené kvasnicemi s 5 % glukózy dožijí vyššího věku, než když...

Studium kooperativního chování spermií odstartoval článek H. Moora a spol. r. 2002. 1) Spojení spermií po ejakulaci do shluků či „vláčků“ prohlásili za důkaz kooperativního chování – spermie pak dosahují významně vyšších rychlostí než spermie jednotlivé. Příbuznost dvou...

Diskuse o významu mikrocefalinového komplexu genů (MCPH) a genu ASPM v evoluci lidského mozku přináší řadu kontroverzních témat. Některé mutace těchto genů vedou k nedostatečnému vývoji mozku (mikrocefalii), který pak může dosahovat velikosti srovnatelné s lidoopy. Ti, jak známo, mají mozek...

Už dvakrát jsem psal o rozdílných závěrech týkajících se přetrvávání chloroplastové DNA v dospělých listech rostlin (viz Vesmír 84, 316, 2005/6 a 85, 321, 2006/6). Arnold J. Bendich a jeho kolegové z Washingtonovy univerzity v Seattlu zjistili, že se z chloroplastů dospělých, fotosynteticky...

Martina Mašková: Všechny živé organizmy dokážou měřit čas. Vědí – řečeno s nadsázkou – kolik je hodin. K čemu to potřebují? David C. Klein: K tomu, aby přizpůsobily svůj životní režim rytmu v přírodě, který působí na všechny formy života. Díky tomu jsou například...

Slovo inovace je nyní stejně populární a nosné jako spojení vědomostní společnost či znalostní ekonomika. Jsou to zaklínadla tak silná, že otevírají vrátka k fondům národním i evropským. Zvýšený důraz na to, aby se vytvářely podmínky pro uplatnění výsledků výzkumu v praxi, je...

Způsob, jímž jednotlivé organizmy vnímají čas, se podrobně studuje již dlouho. Nejdůležitějším poznatkem, od nějž se zkoumání odvíjí, je skutečnost, že vyšší organizmy mají své vlastní „vnitřní hodiny“, a tedy se neomezují na pouhé pasivní reakce na světlo, tmu či...

Opioidy se k lékařským účelům používají už od starověku. Jejich běžné uplatnění zahájila izolace morfinu z opia na počátku 19. století. Druhý boom nastal s rozvojem moderní farmakoterapie v druhé polovině 20. století. Moderní medicínu, a zejména léčbu bolesti, si bez opioidů již...

Účinky magnetických a elektromagnetických polí na biologické systémy se intenzivně zkoumají. Není se čemu divit – prostředí umělého technického světa, v němž žijeme, jich produkuje čím dál víc. Je proto paradoxní, že smyslová fyziologie a biofyzika toho vědí pořád tak málo o...

Arktická oblast a vývoj její neživé i živé přírody jsou ukazateli rychlosti a intenzity globálních změn probíhajících na naší planetě. Proto se ekologickému výzkumu Arktidy věnuje velká pozornost. V několika posledních letech probíhal velký mezinárodní projekt, jehož cílem bylo vypracovat...

Na podzim roku 1797 se v lednickém zámeckém parku začaly kopat základy. Jáma byla hluboká přes tři metry a zabírala plochu asi 180 m2. Do jejího dna se velkým bucharem zatlouklo na 500 olšových pilot, dlouhých pět a půl metru a zakončených okovaným hrotem. Vznikl jakýsi „kartáč“,...

Co je bioindikační skupina či druh Jako bioindikátor označujeme organizmus, který je vázán na určité abiotické či biotické podmínky prostředí, takže jeho výskyt a stav tyto podmínky i jejich změny dokládá. Jsou to organizmy, které upozorňují na dlouhodobý stav prostředí a reagují na změny...

květnu už můžeme nalézt řadu jedlých druhů hub včetně některých hojnějších hřibů, jako je hřib dubový nebo hřib kovář (přičemž hřib dubový je téměř vždy červivý); ovšem měsíc máj ještě pravým časem růstu hřibů není, to až později. Z vřeckovýtrusných hub v květnu...

Nový Zéland je znám svými přírodními krásami. Mezi hlavní lákadla patří majestátní hory a mořské fjordy, panenské lesy, projevy geotermální aktivity a maorská kultura. Botanici a zoologové přijíždějí pozorovat endemickou faunu a flóru. Bohužel se najdou i tací, kteří ji nejen pozorují,...

Je to už nějaký čas, co jsem ve Vesmíru psal o nádherných momentkách z dávné historie života, které nám v posledních deseti letech vydala čínská formace Jehol (Vesmír 82, 633, 2003/11). Mezi mnoha primitivními savci, různě hotovými ptáky a jinými opeřenými teropody jsem několikrát zmínil...

V rámci ekonomicko-právního poradenství vydal ÚHÚL dvě brožurky pro potřeby drobných vlastníků lesa do výměry 50 ha nebo těch vlastníků zemědělské půdy, kteří zvažují její zalesnění. Tyto publikace slouží jako pomůcka vlastníku lesa v základní právní orientaci při hospodaření v...

Objev rezonance na heliu Po skončení studií nastoupil do skupiny atomové fyziky ve výzkumných laboratořích firmy Westinghouse, kde se začal zabývat studiem účinných průřezů srážek elektronů s atomy. Jeho cílem bylo zlepšit experimentální metody pro přesná určení velikosti účinných...

V posledních letech vyvolává větrná energetika diskuse také u nás – jak mezi odborníky, tak na veřejnosti. Její expanzivní rozvoj je jasně viditelný v severních oblastech Německa, ale i každý, kdo jede z Bratislavy či z Brna do Vídně, je překvapen lesy nových stožárů sdružených do...

Nestává se často, aby v češtině vyšla kniha, která si nárokuje změnit myšlení v zajímavém a důležitém oboru, jakým evoluční biologie bezpochyby je. Obvykle bývá úspěch, máme-li vůbec v naší mateřštině slušnou moderní učebnici oboru. V evoluční biologii je najednou k dispozici...

V úvodu recenze (Vesmír 86, 320, 2007/5) autoři vcelku dobře popsali teorii evoluční plasticity. Dopustili se zde pouze dvou chyb. První chyba je vlastně spíše formální – teorie zamrzlé plasticity nevznikla „spojením teorie her uvedené do evoluční biologie J. Maynardem Smithem s teorií...

Geometrie má za sebou několik tisíc let bádání, a mladá biologie by se tedy od ní mohla leccos naučit. Ve své Čtvrté rozpravě s geometrií Petr Vopěnka líčí podivuhodnou historii objevu neeukleidovských geometrií. Od starověku do začátku 19. století byla Eukleidova geometrie jedinou uznávanou...

Tento titulek není defekt, nemá jej na svědomí ani šotek, ani nepozornost pisatelova, spíše naše euro-čeština. Ta byla, jak jsme si již řekli minule, ohrožena „dílem nepovolaných“ (brněnský bohemista S. Romportl), kteří by poukázali na to, že nám stačí jedno i, a že tedy mezi bít...

Na jižním okraji Prahy postupně vzniká od počátku tohoto tisíciletí nový kancelářský areál, nazvaný The Park. V místě, kde bylo ještě nedávno „území nikoho“, mezi dálnicí D1 a Roztylskou ulicí u stanice metra Chodov, vzniká příjemné prostředí, které je krokem ke kultivaci...