
Vyšlo 01. 01. 2003
str. 3 | Ivan M. Havel
Nebyli bychom lidi, kdybychom se tu a tam neocitli ve složité situaci, kterou jen obtížně zvládáme. Příjemné to není, nejraději bychom všechno měli jednoduché a snadné. Jen co jsem to napsal, už nesouhlasím. Kdyby všechno bylo jednoduché a všechno snadné, kde bychom byli? Nudný by to byl svět,...
str. 4 | Igor Tureček
[…] Pravděpodobně jste se nechali ovlivnit kuřáckou protipropagandou kuřáckých firem. Vámi uvedený výzkum není tak důležitý jako jeho čtenáři. Účelem uvedeného výzkumu je zviklat výzkumy, které dokazují, že kouření škodí zdraví. Před mnoha lety se tato anonymní protipropaganda...
str. 4 | Jaroslav Flegr, Jan Havlíček
V článku o rizikových faktorech schizofrenie nezmínila autorka při výčtu infekčních agens prvoka Toxoplasma gondii. Některé studie z poslední doby ukazují jednak na souvislost mezi chovem kočky 1) (v některých zemích hlavní rizikový faktor infekce toxoplazmózy) a zvýšeným výskytem...
str. 5 | Jaroslav Flegr, Jan Macháček, Pavel Pokorný, David Storch, Ivan H. Tuf, Jan Zrzavý
Již delší dobu nadávám na nedostatečné jazykové a kulturní vzdělání našich biologů, zvláště pak sociobiologů, ale nikomu z nich se to bohužel dosud nedoneslo. Ba co víc, nikde mezi nimi ani v jejich okolí se zřejmě dosud nenašel nikdo, kdo by zároveň uměl anglicky, hrál šachy a četl...
str. 6
Český granát. […] Způsob dolování jest dvojí, a to dolování v otevřených jamách a podmolech. Otevřené jámy jsou pohodlnější a zdravější. Nejprve se odkopá z jistého dílu pole ornice či „rum“, až se přijde na granátový náplav. Náplav tento nazývají...

str. 7 | Cyril Höschl
„Česká nobelovka“ – cena Praemium Bohemiae – byla předána 4. prosince 2002 na zámku Sychrově. Prvním laureátem této ceny se stal endokrinolog, člen redakční rady Vesmíru prof. MUDr. Vratislav Schreiber. (O ceně a o Bohuslavu Janu Horáčkovi, zakladateli Nadace Českému ráji,...
str. 8 | Jan Černý
V eukaryotické buňce se nalézá spousta různých zomů. Známe již endozomy, fagozomy, lyzozomy, peroxyzomy, glyoxyzomy nebo peroxyzomy. Jsou to různé typy váčků oddělených membránou od okolní cytoplazmy. Spolu s mitochondriemi, plastidy, endoplazmatickým retikulem a Golgiho systémem zajišťují...

str. 9 | Václav Cílek
Domnívali jsme se, že mořské proudy plynou jako řeky, dnes víme, že se rovněž pohybují jako obrovské rotující buňky o průměru až 300 km a hloubce 5 km.
Termohalinní výměník Jedním z důvodů, proč můžeme žít skoro ve všech koutech Země, je obrovská výměna tepla mezi rovníkem a póly....

str. 11 | Pavel Pudlák
Loni v srpnu byl vyřešen problém, který – řečeno s trochou nadsázky – zajímal už slavného J. C. F. Gausse a jehož kořeny sahají ještě hlouběji do historie. Indičtí matematici Manindra Agrawal, Neeraj Kayal a Nitin Saxena nalezli polynomiální algoritmus pro určení, zda je dané...

str. 13 | Helena Fulková, Jiří Paleček
Nedávné rozhodnutí britské vlády, které umožňuje využívat lidská embrya přebývající po umělém oplození, vyvolalo jak pozitivní, tak negativní ohlasy. Příznivci tohoto rozhodnutí spatřují v nadbytečných lidských embryích zdroj embryonálních kmenových buněk, a tím i možnost léčení...
str. 17 | Vladimír Bejček, Karel Šťastný
Celá staletí se obyvatelé Sokotry učili předcházet neúměrnému využívání vegetace, která je pro ně nesmírně důležitá, bez ní by nepřežili oni sami ani jejich dobytek. Snad proto je dnes Sokotra jedním z mála suchých tropických ostrovů, jehož příroda je poměrně málo dotčena moderním...

str. 23 | Ivan Hrdý
Na začátku byl dichlordifenyltrichlorethan (DDT) a dnes je tu Bt-kukuřice. Environmentalisti i biotechnologové ustrnou: Jak mohu srovnávat nesrovnatelné? Insekticidní vlastnosti DDT objevil v roce 1939 P. Müller (r. 1948 za to dostal Nobelovu cenu) a za druhé světové války tento insekticid, použitý...
str. 27 | Jaroslav Drobník
Vesmír se příspěvkem Ivana Hrdého vydal na ošidnou cestu genetických modifikací, lépe transgenoze. 1) Stačí udělat neopatrný krok mimo spolehlivá fakta nebo podlehnout bludičce „senzačních“ hesel, „která se uvádějí“, a propadáme se do bažin populizmu. Obvykle je...
str. 28 | Stanislav Komárek
Kniha fyzika F. Capry The Turning Point. Science, Society and Rising Culture patří ve světovém měřítku už spíše ke klasice (originál vyšel r. 1982). Není nezajímavé připomenout, že autor, jehož národnostně netypické jméno by jistě dobře asociovalo Kalifornii se spoustou vlivů z celého...
str. 29 | Václav Cílek
Jedny z nejkrásnějších a největších jeskyní světa leží v horách Guadelupe v jihovýchodním Novém Mexiku poblíž města s povědomým jménem Carlsbad (pojmenováno bylo skutečně podle našich Karlových Var). V celé oblasti je známo kolem 300 jeskyní o celkové délce v prvních stovkách...
str. 32 | Zdeněk Bochníček
Máme chatu na Drahanské vrchovině a po léta, vždy v zimě, když není práce na zahradě, chodíme s vozíkem do lesa na klestí. Zapřaženi do těžkého nákladu tak svou, z pohledu všehomíra obnovitelnou silou zásobujeme chatu energií na topení i ohřev části teplé vody. Hlavní příčina...
str. 34 | Jeňýk Hofmeister, Jakub Hruška
Záměrem článku „Noste dříví do lesa!“ (Vesmír 81, 568, 2002/10) nebylo kazit někomu potěšení z fyzické práce v tichém zimním lese Drahanské vrchoviny či následnou pohodu u praskajícího krbu, z nějž sálá teplo z nasbíraného klestí. Ztráta živin, které z tamních lesů...
str. 35 | Vojtěch Kotecký
Na debatu o věcných tématech bohužel není prostor, proto jen několik obecných bodů. Předně: došlo k nedorozumění. V článku „Čistší plýtvání?“ (Vesmír 81, 634, 2002/11) jsem nevytýkal nic adresně akademické obci – jen jsem poznamenal, že právě ve vědeckém časopise...

str. 35 | Jan Volavka
Sklon k agresivnímu chování se vyvíjí ve vztazích mezi jedincem a jeho prostředím. Jedním z dobře známých faktorů je vliv vrstevníků. Méně známá je skutečnost, že agresivní chování v průběhu individuálního vývoje přetrvává. Dlouhodobé studie ukazují, že agresivní chování lze...

str. 38 | Jaroslav Hyršl
Drahé kameny provázejí lidstvo již po tisíciletí. Každá doba měla „své“ kameny – zálež elo to na nálezech nových ložisek i na tom, kudy vedly obchodní stezky. V minulosti sice nikdo neuměl vyrábět drahokamy synteticky, 1) ale imitace jsou známé již po tisíciletí. V každé...

str. 42 | Ladislav Pína
V roce 2002 byla Nobelova cena za fyziku udělena třem průkopníkům astrofyziky. Polovinu ceny obdrželi Raymond Davis jr. z Pensylvánské univerzity a Masatoshi Koshiba z Tokijské univerzity za příspěvky vedouci k detekci kosmických neutrin, druhou polovinu Riccardo Giacconi za příspěvky k objevu...

str. 46 | Julius Klejdus
Drop velký (Otis tarda, řád krátkokřídlí - Gruiformes) je největším žijícím evropským ptákem, a navíc druhem neobyčejně vzácným; patří mezi globálně ohrožené druhy. Stav evropské populace se odhaduje na 26 000-32 000 jedinců. V Evropě hnízdí drop velký již jen na Pyrenejském...
str. 47 | John Ziman
Einstein bezpochyby patřil k největším postavám „základního“ výzkumu, jaké kdy žily, a přesto sotvakdo za jeho života takto jeho práci označoval. Letmé nahlédnutí do několika knih napoví, že se pojem základní výzkum začal běžně užívat až v sedmdesátých letech. Přitom si...
str. 51 | Anton Markoš
Lidé, kteří se chtějí poučit o postavení vědy v současné civilizaci, by si tuto knihu měli určitě přečíst. Autor, známý a úspěšný fyzik, jenž se sociologii vědy začal věnovat až v druhé polovině své kariéry, jistě nemůže být jednoduše odbyt přívlastky „postmodernista“,...
str. 52 | Jan Sokol
Dokud se hurikány a záplavy vyskytovaly jen hodně daleko a v televizních zprávách, měly „klimatické změny“ v běžné řeči zhruba takový statut jako třeba neutrina: nějak to asi je, nikdo se v tom moc nevyzná a nás se to zřejmě netýká. Tak to bylo až do 12. srpna 2002. Kdo ale...
str. 53 | Ivo Budil
Komety a rozvoj života na Zemi „Náraz komety na mladou Zemi mohl přispět k rozvoji života,“ tvrdili vědci na výročním zasedání Americké geologické společnosti v coloradském Denveru. Jeden z největších dosud objevených dopadových kráterů na naší planetě byl patrně způsoben...
str. 56 | Stanislav Mihulka
Badatelé ze Státní univerzity v Ohiu nedávno identifikovali gen, který ovládá rozmístění průduchů (stomat) na listech huseníčku Arabidopsis thaliana. Gen byl poeticky pojmenován Too Many Mouths („příliš mnoho úst“). Je to teprve druhý gen, o kterém je známo, že se podílí na...
str. 56 | Pavla Loucká
„Jdem na P3n, přijdem z5 v 5,“ napsaly mi kdysi děti na cár papíru (bydlím na Malé Straně). Dnes tento způsob dorozumívání používají i dospělí, kteří vlastní mobil. Ne že by si chtěli hrát, ale esemeska musí být „short“ (SMS – Short Message Service), maximálně...
str. 56 | Zdeněk Šesták
Výzkumy posledních let ukazují, že stav korálových útesů je dobrým ukazatelem celkového zdraví naší planety. Koráli jsou ohrožováni klimatickými změnami spojenými s obsahem CO2 ve vzduchu, nadměrným rybařením a také infekcemi. Kolektiv P. J. Mumbyho z britské Univerzity v Newcastle upon...
str. 57 | Vratislav Schreiber
Před 222 lety to prohlásil francouzský chemik Lavoisier a otázka je to stále žhavá: Proč někdo spaluje živiny (přeměňuje je na teplo) více než jiný, který je ukládá a tloustne? Odedávna se lékaři u obézních pokoušejí spalování v těle zvýšit, ale nikdy to nebylo bez rizika. Nyní se...
str. 57 | Lenka Doubravská
Biominerály stojí jednou nohou v organickém světě, druhou v anorganickém. Dnes jich je známo kolem sedmdesáti a posledním objeveným je atakamit. Jak naznačuje jméno, největší naleziště tohoto minerálu leží v nehostinné poušti Atakama v Chile. Na extrémní podmínky si atakamit zřejmě...
str. 57 | Pavla Loucká
„Zlatá rybo, slyš má slova, vylez z vody, zjev se znova. Mám ženu zlou jak šídlo a pálí ji dobré bydlo,“ zvolal zoufalý rybář. A ryba fungovala: …Všichni se hluboce klaněli, protože neměli páteř. Tu jim vyndal krejčí, aby jim lépe seděly obleky. A nad nimi nahoře, na trůně...
str. 58 | Jiří Fiala
V mluvnicích se říká, že myšlenky vyjadřujeme větami a že věta je vyjádření myšlenky slovy. Vždycky mi to připadalo podezřelé, protože přece vět je daleko víc než myšlenek, dokonce většina vět vůbec žádnou myšlenku nevyjadřuje, jak víme z každodenní zkušenosti. Ale i když...