
Vyšlo 05. 05. 1994
str. 243 | Ivan M. Havel
Nezávislost, neřku-li svoboda, nejen těší, ale také trochu bolí. Člověk se musí rozmýšlet, rozhodovat, hlídat, sám si své rány ošetřovat - ale to všechno není nic proti vědomí, že když se dobře nerozmyslí, špatně se rozhodne, neuhlídá a neošetří se, nebude to moci svést na...
str. 244 | Gustáv Murín
Úprimne ma prekvapila exaltovaná reakcia Ing. V. Krčméryho, DrSc., ktorý žiaľ mohol nadobudnúť dojem, že moja esej je založená na jeho citáciách. Toto nedorozumenie som nemohol ovplyvniť, keď zrejme pre nedostatok miesta redakcia zaradila jediný prameň citácií (hoci ich je v pôvodnom texte...
str. 244 | Jiří Koryta
K Blažkově článku mám tyto připomínky:
Obraz naší vědy podle P. Blažka odpovídá jeho osobní zkušenosti s Ústavem krajinné ekologie ČSAV, kde pracoval. Tento ústav patřil mezi nejhorší akademické ústavy a při transformaci Akademie v loňském roce byl právem zrušen. Jedním z argumentů...
str. 244 | Zdeněk Svatoš
V článku prof. Františka Daneše mne zaujala věta: „Budoucnost národních jazyků Evropy v této situaci, jejich vztah k tomuto nadnárodnímu dorozumívacímu prostředku (angličtině) je dnes záležitost velmi aktuální. ...Evropa, a nejen ona, spěje, zdá se, k jakési monokulturnosti a tím...
str. 244 | Alois Maleček
Blíží se doba velikonoc a s tím spojené svěcení ratolestí, v tomto případě letorostů jívy, takzvaných kočiček. Lidé chodí a lámou tyto kočičky tak, že to vypadá jako po vandalech. Já jsem včelař a pro včeličky je to první pylová pastva po dlouhé zimě. Když se již musí světit...
str. 245 | Jiří Fiala
Když hlavní hrdinka románu Kočka z Pembroke od amerického matematika a filozofa matematiky Philipa J. Daviese, která se narodila v malé vesničce v nížinách východní Anglie a které dají později studenti cambridgeské koleje Pembroke jméno Thomas Gray (po anglickém romantickém básníkovi,...
str. 248 | Václav Cílek
Loni v létě projížděl Prahou směrem na rodnou Ukrajinu prezident Kanadské akademie věd prof. L. A. Mysak, který se zastavil v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, kde přednášel o klimatické proměnlivosti severní cirkumpolární oblasti. Zajímala jej především krátká cykličnost klimatu severní...
str. 249 | Martin Vácha
Země je obrovským dipólem vytvářejícím trojrozměrné magnetické pole. Z orientace a intenzity jeho složek lze získat informaci nejen o směru sever–jih, ale také o poloze z hlediska geografické šířky. Život na Zemi vznikl a vyvíjel se v tomto poli po několik miliard let. Otázka, zda...
str. 251 | Pavla Loucká
Posttotalitní doba na začátku postkomunistické éry zdá se být neuvěřitelně úrodná na slova obsahující post- a ex- (post-, první část složených slov nesoucí význam po; ex-, předpona měnící u jmen význam slovního základu v bývalý, již neexistující).
Sdělovací prostředky...
str. 252 | David Storch
Ekologie se tradičně rozděluje na autekologii (studium vztahu jednotlivých druhů k prostředí), ekologii populací, ekologii společenstev a ekologii ekosystémů. Na rozdíl od ostatních podoborů není v případě ekologie společenstev zcela jasně vyhraněn předmět studia. Záleží totiž na tom,...
str. 255 | Jiří Hadinec, Pavel Kovář, Hana Rambousková
Mezi vědci jsou i takoví, o nichž není lehké psát, protože žijí nenápadně a v úkrytu své specializace, anebo z opačného důvodu – protože jejich veřejný i vědecký život má až příliš mnoho dimenzí. Mezi ty druhé rozhodně patří botanik a ekolog prof. Emil Hadač. Na tomto...
str. 256 | Emil Ginter
Slovo „stres“ sa stalo súčasťou hovorovej reči i novinárskeho žargónu a používa sa dosť nepresne jednak na označenie rôznych záťažových situácií, jednak na odozvu organizmu na ne. Pojem stres zaviedol do odbornej literatúry Hans Selye, rodák z Komárna, ktorý študoval medicínu na...

str. 258 | Emanuel Vlček
Na exhumaci habsburských panovníků první a druhé generace, kteří vládli na českém trůnu, navázal výzkum představitelů třetí generace. Měděná rakev s pozůstatky císaře a krále Rudolfa II. byla vyjmuta z cínového sarkofágu, přenesena do nové sakristie a zde 10. 7. 1975 komisionálně...
str. 266 | Václav Cílek
„Podívejte se, publikum dobře cítí, komu se dá věřit,“ říká Steve Schneider při památné diskusi o nebezpečí globálního oteplování, která se konala 16. 11. 1993 v Shapirově posluchárně Kolumbovy univerzity v New Yorku. „Všichni víme tři věci: že obsah CO2 v atmosféře...
str. 267 | Jiří Koryta
Před pěti lety vyvolal jak ve vědeckých kruzích, tak ve sdělovacích prostředcích velký rozruch předpokládaný objev jaderné fúze za studena, totiž při elektrolýze elektrolytu s těžkou vodou jako rozpouštědlem a paladiovou katodou (viz např. Vesmír 68, 506, 1989/9). Autory byli vynikající...
str. 268 | Petr Jakeš
„A co myslíš, že tady budeš dělat?“
„Pane profesore, něco kolem jihočeských granulitů, tak jak jsem vám psal.“
„Pro tebe jsem Ted, žádný profesor.“
Pozvedl sklenici australského piva, měl rád Victoria Bitter; pocházel z Melbourne a byl velkým australským,...
str. 269 | Jan Obdržálek
Fyzikální terminologie leží ve společném průniku (alespoň) tří věd: fyziky, pedagogiky a jazykovědy. Přirovnání k lodivodovi mezi Scyllou a Charybdou je tedy neúplné, chceme-li vystihnout potíže, se kterými se setkávají tvůrci, konzervátoři nebo mluvčí v oblastech terminologických. Mimo...
str. 270 | Carl-Friedrich von Weizsäcker
Sebepochopení a sebekritika kultury Pralesy a stepi v odpovídajícím podnebí dorůstají neustále samy od sebe. Lidskou společnost, má-li trvat, musí její členové chtít. Abychom ale mohli něco chtít, musíme o tom mít určitou představu. Lidská kultura žije tím, jak sama sobě rozumí. Nuže,...
str. 273 | Josef Berger
Může výsledek klinického vyšetření ublížit nemocnému? Neměl by, vždyť smyslem vyšetření je poskytnout informaci, která umožní správnou léčbu. Vysokou míru objektivity zahrnují takové výsledky vyšetření, které lze vyjádřit číslem. Aby se nestalo, že zdánlivě vysoce objektivní...
str. 274 | Jiří Niederle
Jak známo ze školních lavic, přítomnost radioaktivního nebo Roentgenova záření se nejdříve zjišťovala pomocí elektroskopu – nejstaršího elektrického měřicího přístroje. Bylo to dík tomu, že záření vyráží z molekul vodíku a dusíku ve vzduchu elektrony, tím se vzduch...
str. 275 | Anton Markoš
Kniha o programu sekvencování lidského genomu, o tom, co mu předcházelo, o dosavadním průběhu, o očekáváních, která má splnit, i o problémech, které pravděpodobně přinese. Velmi zdařilé a čtivé dílo, jež by si zasloužilo český překlad, a to co nejrychleji, dříve než aktuální...
str. 275 | Stanislav Komárek
Kniha E. Badinterové pojednává o cyklických krizích mužnosti v lidských dějinách. Spíše než na její recenzi lze pomyslet na pár doplňujících poznámek, navazujících na některé dříve vydané autorovy články (Ekleziomorfní struktury v přírodních vědách, Sci-phi 2:78-79, Hypertrofie...
str. 276 | Václav Cílek
V uplynulých několika letech se nově objevují nejméně tři typy publikací, které přinášejí nové, zajímavé údaje, ale zároveň jsou téměř nedostupné, protože se člověk ani nedozví, že publikace vyšla. Jde o různé historické a vlastivědné tisky, vydávané zájmovými kluby...
str. 276 | Josef Kotyk
Klinická informatika je mezioborovou disciplínou, zahrnující i tak typicky „nemedicínské“ vědní obory, jako jsou matematika, statistika, systémová analýza, teorie rozhodování a řízení, logika, psychologie, umělá inteligence apod. Není proto snadné podat o takovéto disciplíně...
str. 276 | Fedor Čiampor
Na sklonku roku 1992 vychádza na Masarykovej univerzite v Brne kniha statí z modernej biológie a experimentálnej medicíny prof. MUDr. Jana Šmardu, DrSc. Nie je to kniha esejí či úvah nad problémami biológie a medicíny budúcich desaťročí. Nie je to pohľad do minulosti popretkávaný akoládami...
str. 277 | Ivan Boháček, Jiří Hon
Ve dnech 25. a 26. září 1993 uspořádaly STUŽ a KNI sympozium „Lidské hodnoty a společnost v pohybu. Autoři z různých oborů vědy i umění se – každý z pozice své specifické zkušenosti – zamýšlejí nad problematikou lidských hodnot. Zaměření sympozia „vyjařuje naše...
str. 277 | Ivan Boháček
Mnozí čtenáři již zjistili, že ne každá kniha cizí provenience stojí za to. Důvodem nebývá jen nízká kvalita originálu, ale často se nedostatky originálu násobí laickým překladem. Kniha, která vyšla při příležitosti oslav 75. výročí Masarykovy univerzity, poskytuje zadostiučinění...
str. 277 | Ivan Boháček
Sympatický časopis s tradicí jen o rok kratší než Vesmír (byl založen jako Časopis pro pěstování mathematiky a fyziky roku 1872, jeho prvním redaktorem byl F. J. Studnička). Již od šedesátých let hraje významnou osvětovou roli v naší fyzikální obci mj. překlady různých přehledových...

str. 278 | Jan Vítek
Málokteré kamenné hříčky přírody se odedávna těší takové pozornosti jako viklany. Většinou jde o oblé bloky nebo balvany spočívající jen malou plochou na podkladu, takže některé lze větší či menší silou rozkývat. V cestopisných reportážích líčících písečné bouře byly dokonce...

str. 282 | Stanislav Banáš, Eduard Hulicius, Jiří Pangrác, Ivan Pelant, Jan Valenta
Křemík – Si (silicium) je po kyslíku nejrozšířenějším prvkem v zemské kůře. Přirozeně se vyskytuje pouze vázaný ve sloučeninách, oxidech a jim příbuzných látkách (např. v křemeni).
Dnešní dobu bychom mohli bez velkého přehánění nazvat dobou křemíkovou. Proto, že čistý...
str. 286 | Josef Charvát
Neděle, 15. března 53 Rozhlas náš i zahraniční je pln zpráv o smrti prezidentově. Lid je u nás už vychován: stačilo včerejší oznámení ve dvě hodiny rozhlasem, že prezident zemřel, a už se automaticky bez vyzvání začala vyzdobovat okna, na domech se vyvěsily prapory, ve všech výkladech se...
str. 288 | Jan Šmarda
Rád si připomínám drobnou příhodu z doby, kdy jsem jako medik v prvním ročníku začínal ‘fiškusovat’ na Biologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Učil jsem se očkovat bakteriální kultury a – samozřejmě – přitom dodržovat zásady sterility. Tak bylo...
str. 288 | Emil Paleček
Nedávno jsem byl požádán redakcí Encyclopedia of Analytical Science, abych napsal článek o elektrochemické analýze nukleových kyselin. A tak jsem si vzpomněl, jak to všechno začalo. Roku 1955, půl roku před ukončením svých studií biochemie na brněnské Přírodovědecké fakultě, jsem nastoupil...
str. 289 | Stanislav Komárek
Od nejstarších dob poutaly pozornost jevy, které jako příznaky poukazovaly k jevům jiným, aniž by s nimi byly totožné; asi v tom smyslu, že kouř je příznakem ohně či duha deště. Pozorování nejrůznějších znamení na nebi i na zemi a jejich interpretace byly jedním z hlavních úkolů...
str. 290 | Ivo Budil
Nový prvek – seaborgium Sg Rozhodnutí oznámené na březnovém zasedání Americké chemické společnosti v San Diegu překvapilo. Jméno 106. prvku, o jehož objev se dříve vedly spory, oslavuje žijícího laureáta Nobelovy ceny Glenna Seaborga.
Dnes 82letý vědec získal Nobelovu cenu r. 1951 za...
str. 293 | Ivan Boháček
Čas od času se objeví výzkumník, který tvrdí, že v okamžiku smrti se změní váha mrtvého lidského těla a že tento jev je pravděpodobně způsoben únikem duše. Problém je v tom, že lidské tělo představuje otevřený systém, z něhož unikají plyny, odpařuje se voda, takže přesné vážení...
str. 293 | Ivan Boháček
Nečekaný důsledek úbytku lesů vlivem kyselých srážek byl pozorován koncem osmdesátých let, kdy se zjistilo, že někteří ptáci žijící v těžce poškozených porostech v Holandsku začínají snášet vejce s tenkou porézní skořápkou, z nichž se vylíhne nižší počet mláďat. Nyní badatelé...

str. 293 | Ivan Boháček
Fotografie a spektrální mapy ze sondy Galileo, které NASA zveřejnila koncem března, ukazují nepatrný měsíček (viz nejmenší objekt na obr., v pravé horním rohu je zvětšenina měsíčku) doprovázející asteroid 243 Ida. Je to první potvrzený přirozený satelit asteroidu. Asteroid 243 Ida je těleso...
str. 293 | Ivan Boháček
Původ galaktického magnetického pole je již dlouhou dobu pro teoretické fyziky hádankou. Modely založené na standardní teorii dynama mají řadu problémů. Nejdůležitějším z nich je to, že chtějí-li vysvětlit velkorozměrovou pozorovanou intenzitu magnetického pole, musejí předpokládat, že...
str. 293 | Ivan Boháček
V paleontologii člověka převažuje počet názorů a interpretací nad počtem nalezených fosilií. William H. Kimbel a Donald C. Johanson z Ústavu původu člověka v Berkeley v USA a Yoel Rak z univerzity v Tel Avivu popsali lebku a další kosterní pozůstatky druhu Australopithecus afarensis z formace Hadar...
str. 293 | Ivan Boháček
9. února 1994 zemřel na adenokarcinom plic profesor onkologie na Wisconsinské univerzitě, virolog Howard M. Temin. Jeho „boj proti všem“ krásně popisují J. Závada a V. Vonka v knize „Záhada rakoviny“ (Mladá fronta, Praha 1984). V polovině 60. let přišel totiž s myšlenkou, že...
str. 294 | Ivan Boháček
Québec čeká referendum o případném oddělení. Rizika rozdělení závisejí na tom, jak moc bude oddělený Québec, tvrdí John Maddox. (Jak je vidět, vědu potkávají i jiné problémy, než okamžitě rozhodnout, mají-li pravdu „postmodernisté“ nebo „scientisté“.) Badatelé mají...
str. 294 | Ivan Boháček
Existuje asi 1 000 asteroidů s poloměrem přes 1,5 km, jejichž dráha kříží dráhu zemskou. Dosud je jich identifikováno asi padesát. Kolize kteréhokoli z těchto asteroidů se Zemí by uvolnila energii ekvivalentní 105 megatun TNT. Znamenala by konec zemědělství, ekosféry tak jak ji známe, vyhubila...
str. 295 | Vratislav Schreiber
je připravena pro vědce, kteří objeví nové diagnostické a léčebné postupy (Science 263, 922, 1994), Rockefellerova nadace vypsala cenu 1 milion dolarů pro toho, kdo objeví časnou diagnostickou metodu pro zjištění kapavky a chlamydiových infekcí pohlavního ústrojí. Jakkoli by se to mohlo zdát...
str. 295 | František Sládeček
Ve velké Británii probíhá pod patronací Human Fertilization and Embryology Authority (HFEA) diskuse k etické stránce použití přenosu vaječníku nedonošeného plodu pro léčení neplodné ženy, nebo dokonce vajíčka získaného z vaječníku potraceného plodu, které by bylo oplozeno in vitro,...
str. 295 | Jiří Grygar
Nerudova otázka Kosmických písní zní dnes ještě zajímavěji než v době, kdy ji básník vyslovil. Víme přirozeně o otáčení Země kolem rotační osy, o jejím oběhu kolem Slunce, ale i o jemnějších efektech, jako je pohyb Země kolem těžiště Země-Měsíc, či o pohybu Slunce kolem...
str. 295 | František Koukolík
O depresi neboli chorobném smutku se říká, že je po zubním kazu nejčastějším lidským onemocněním. Může být onemocněním velmi závažným, dlouhodobým, celoživotně se vracejícím, léčbou jen neúplně ovlivnitelným. Skupina badatelů vedených K. S. Kendlerem (Am. J. Psychiatry 150, s. 1193,...
str. 295 | Josef Berger
Cirkadiánní rytmy, tj. pravidelné změny s periodou asi 24 hodin, jsou popsány u velkého počtu charakteristik mnoha živočišných i rostlinných druhů včetně člověka (Vesmír 70, 68, 1991/2; Vesmír 70, 176, 1991/3). Tyto rytmy jsou nejčastěji studovaným typem biorytmů. V důsledku nemoci však...
str. 296 | Václav Pačes
Ještě nedávno bylo rozdělení základních funkcí v organizmech jasné. Nukleové kyseliny jsou „informační“ molekuly, v nichž je uchovávána dědičná informace; ta je jejich prostřednictvím předávána na potomstvo a slouží jako matrice a “velín“ pro syntézu proteinů....
str. 296 | František Koukolík
Sebevražednost je narůstajícím problémem (The Lancet 342, 1993, s. 381). Nejčastěji je v pozadí nějaký druh duševního onemocnění. Výzkum 50 000 švédských branců dokázal, že riziko sebevraždy roste asi 3krát, jakmile se objevuje jakékoli psychické onemocnění při odvodu, a skoro 17krát,...
str. 297 | Emil Pollert
Objev supravodivosti v systému La-Ba-Cu-O r. 1986 vedl přes fázi YBa2Cu307 s kritickou teplotou 92 K, překračující významnou hranici bodu varu kapalného dusíku a dále k vrstevnatým kuprátům Bi-Sr-Ca-Cu-O a Tl-Ba-Ca-Cu-O, kde u thaliové řady bylo pro fázi Tl2Ba2Ca2Cu3O10 dosaženo r. 1988...
str. 297 | Jiří Grygar
Konvenční teorie vývoje Slunce, založená především na znalosti průběhu hlavních termonukleárních reakcí v jeho nitru, praví, že Slunce má za sebou 4,5 miliardy let existence jako hvězda hlavní posloupnosti (z vodíku v centru Slunce vzniká helium), a že se za dalších 5 miliard let změní...
str. 297
Jednou z hvězd dnes zahájeného astrologického kongresu v Praze je Elizabeth Teissierová, žena jejímiž radami se řídí politické špičky mnoha západních zemí, šéfové vlád, prezidenti i králové. Bývalé úspěšné modelce..., dnes specialistce na politickou astrologii a osobní astroložce...
str. 297 | František Daneš
Jak je tomu vlastně se složenými adjektivy, která obsahují jako první složku některou z neurčitých číslovek uvedených v nadpise? Jde o adjektiva jako mnoholetý (též mnohaletý) / víceletý / několikaletý nebo mnohodílný / vícedílný / několikadílný, která mají sice význam velmi...

str. 298 | Jiří Fiala
Zvykli jsme si členit dějiny (našeho latinského západu) na starověk, středověk a novověk (a možná začínající světověk). Je to dělení prastaré, trojiční, hluboce symbolické, které bylo později zdůvodňováno zásadními přelomy ekonomickými, politickými či sociálními. Známý...
str. 298
V únoru byl náš knižní trh obohacen významnou novinkou: novým vydáním Darwinova geniálního díla o vzniku druhů... Překlad je doplněn komentářem „Darwin a tvůrčí darwinismus“ od Dr. E. Hadače a Dr. F. Hořavky... Určitý nedostatek překladu tkví v tom, že byl zpracován podle 2....