Zlato v přesličkách
Příspěvek opakuje bohužel nepravdu ohledně schopnosti přesliček (Equisetum) výrazně akumulovat zlato. Asi před 70 lety popsali B. Němec, J. Babička a A. Oborský 1) v popelu přesliček E. palustre, které rostou v substrátu s 0,1–0,2 mg/kg zlata, 610 mg/kg Au, ačkoliv z použitého analytického postupu vyplývá, že ve skutečnosti stanovili převážně jiné kovy. Tato interpretační chyba odstartovala vznik mýtu o přesličkách jako akumulátorech zlata. Ačkoliv pozdější práce (bylo jich několik) akumulaci zlata přesličkami nepotvrdily a chybu bylo celkem jednoduché odhalit studiem originálního textu, mýtus je dosud rozšířen. K jeho pozoruhodné životnosti přispívá jistě i skutečnost, že jde o zlato. Dlouholetý majitel Vesmíru Bohumil Němec měl na práci, jež vznik mýtu iniciovala, pravděpodobně menší podíl než J. Babička, který se zabýval např. také obsahy zlata v chroustech. Obecně se nejvíce ceněný kov vyznačuje bezbariérovým vstupem do většiny biologických vzorků. Mezi obsahem zlata v půdě a v rostlinném popelu existuje lineární závislost, a to v širokém rozsahu koncentrací, což je u jiných stopových kovů spíše výjimečné. Obsah zlata v popelu přesliček (ale i jiných druhů rostlin) obvykle koreluje s obsahy zlata v substrátu, ale koncentrace zlata v popelu rostlin jsou více než tisíckrát nižší oproti tomu, co uvádějí Němec et al. (1936), a v průměru asi 5krát nižší než koncentrace Au v substrátu. Přesličky tedy zlato neakumulují.