Věda a múzy
Je léto, a tak se nepracuje stejně intenzivně jako po zbytek roku. I když se člověk rozhodne vehementně pracovat, jako na potvoru mají ti druzí dovolenou a všechno se táhne. Řečeno ekonomicky: léto není nejefektivnější a nejproduktivnější doba.
Bertrand Russell napsal sborník Mysticismus a logika a jiné eseje. Už spojení těchto slov je zvláštní, ale nebylo by na tom nic zas tak radikálního, kdyby pan Russell nebyl jedním z nejdůležitějších matematiků minulého století. Hlavní sdělení knihy je překvapivé, ale jednoduché. Logika potřebuje mystiku. Proč? Protože žádná vědecká metodologie vám nedodá inspiraci k tomu, abyste na cokoli zajímavého přišli. Logika či vědecká metoda je sice schopna rigorózního postupu a hovoří řečí, které ostatní vědci rozumějí, ale sama o sobě je mrtvá, pokud není doprovázena inspirací. A inspirace, ta múza, je vesměs mystická záležitost. Samotná inspirace ale také nestačí: nápad, myšlenku je nutno převést do pevné formy, která není tak prchavá jako múza, aby jí mohli rozumět i jiní. Navíc ne každý nápad je dobrý! Logika či vědecká metoda tedy slouží jako pojistka proti nesmyslům.
René Descartes, obecně považovaný za zakladatele moderní vědy, sepsal své nejdůležitější myšlenky v knize Meditace o první filosofii. Řada filozofů, mezi nimi i nejpůvodnější současný český myslitel Zdeněk Neubauer, v jeho postupu vidí skutečnou meditaci, nikoli jen nadsázku. Descartes se zbavuje „klamu“ smyslového světa, vžívá se do snu a zde nalézá první krůčky k své metodě, která se později stává základem vědeckého bádání. I kvantové fyzice či teorii strun rozumí jen několik lidí na světě. Alespoň takto to jednou řekl Feynman, klíčový kvantový fyzik. Pohovořit o tom, nakolik je toto porozumění mystická záležitost či nikoli, mohou jen ti, kterým z tisíce rovnic najednou vyvstane „smysl“, o speciální či obecné teorii relativity nemluvě. Příběhu o velkém třesku „věříme“ – i když mu rozumí jen málokdo z nás. Je to prostě jeden z příběhů naší doby, podobně jako byl kdysi ten o zahradě Eden.
I ekonomie je mysterium. Ekonomové ekonomiku nevymysleli, ta byla už před nimi. A moudrý ekonom do mysteria, že vše kupodivu funguje, moc nezasahuje. Pokusy inženýrsky postavit nové zřízení, které jsme si sami sestavili a rozumíme mu, dopadly… víme jak.
„Neproduktivní“ léto nemusí být promarněný čas, naopak! To letošní nebylo vůbec okurkové. Nárůst koruny, americká krize přelévající se do Evropy, válka v Gruzii. Času na inspiraci bylo málo. Tak se bojím, aby na podzim nebylo méně vynálezů a nápadů.

















