Skrytý půvab klasifikace

Pro většinu geologů je holocén cosi zhola nezajímavého. Už samo to slovo znamená něco jako „úplná současnost“. Tak jakápak geologie!

Přesto zájem o holocén roste. Jistě to bude proto, že v něm žijeme, že je to „naše“ geologické období. Termín holocén poprvé použil v roce 1867 francouzský zoolog a paleontolog Paul Gervais. Označil jím teplou periodu následující po (zatím) posledním zalednění. Slavný zakladatel moderní geologie Charles Lyell stejnému období říkal jednoduše recent, tedy současnost (v Nových základech geologie z roku 1839). Je znát, že ani jeho příliš nevzrušovalo.

Geologové čas od času pořádají kongresy, na kterých se dohadují o tom, jak minulost hierarchizovat, jak se mají jednotlivá období jmenovat a odkdy dokdy trvají. Mají na to ustaveny dokonce všelijaké komise, subkomise a pracovní skupiny. Skoro jak ve starém c. a k. Rakousku. Jenže nic naplat, celé to počínání je důležité, protože jinak by se mezi sebou vůbec nedomluvili. Geologická stratigrafie a chronologie je důležitým základem celého oboru (Vesmír 88, 244, 2009/4). V roce 1885 Mezinárodní geologický kongres uznal holocén za svéprávné geologické období (se statutem samostatné epochy).

Při pohledu proti proudu času se zdá, jako by minulost byla teleskopicky uspořádaná. Čím mladší období, tím více pozůstatků se nám z něj zachovalo a tím lépe mu ve světle přirozené životní zkušenosti rozumíme. Proto má holocén v oboru bádání o geologické minulosti zvláštní postavení. Má potenciál pro zdaleka nejpodrobnější prozkoumání a zdaleka nejhlouběji mu můžeme porozumět. Může k nám nejživěji promlouvat, byť jeho nevýhoda spočívá v tom, že je jaksi nejméně exotický. Všelijakými stegosaury a archeopteryxi se to v něm věru nehemží. Ani ti populární mamuti se ho málem nedožili. Na druhou stranu k němu přirozeně patří podstatná část archeologického dědictví. A to je zrovna zajímavé dost. Pozůstatky člověka a jeho rozmanité činnosti se v holocénu stávají přímo součástí vrstev a souvrství – geologických záznamů. Člověk se na vytváření těchto záznamů navíc mnohdy přímo podílel a stále větší měrou podílí.