Ribosvět na dohled

Hypotetická představa „světa RNA či ribosvěta“, ve kterém se odehrávaly první krůčky života na Zemi, je stará 12 let. Tato představa modeluje životní pochody prvotních organizmů tak, že jejich dědičnost i metabolizmus uskutečňovaly ribonukleové kyseliny. Dědičná informace byla jednořetězcová a veškeré potřebné chemické reakce byly katalyzovány nikoliv proteiny, ale „ribozymy“, ribonukleovými kyselinami s enzymatickou aktivitou. Do jaké míry však tato hypotéza vystihuje reálné pochody v přírodě? Už dlouho se ví, že RNA komponenty dnešních ribozomů jsou v podstatě ribozymy. Až do nedávné doby se však známá ribozymová aktivita omezovala převážně na úpravy vlastní molekuly, například v rámci posttranskripčních úprav. Další poznatky o počátcích živých organizmů lze získat prostřednictvím uměle syntetizovaných a následně darwinovsky selektovaných ribozymů. Doposud „nejúspěšněji“ si vedly ribozymy, které byly schopny manipulovat s fosfoéterovými a pyrofosfátovými vazbami, a tím dovedly poskládat či aktivovat mononukleotidy a oligonukleotidy nezbytné k replikaci. Na druhé straně jsou hypotetické syntetické dráhy jednotlivých složek nukleotidů. Američané P. J. Unrau a D. P. Bartel nyní překlenuli další stupeň na cestě k ucelené představě ribosvěta. Jejich nově syntetizované a selektované ribozymy dokážou katalyzovat syntézu pyrimidinových nukleotidů na svém 3’ konci. Ribosvět se vynořuje z mlhy mýtických bajek a zvolna přichází mezi nás. (Nature 395, 223–225 a 260–263, 1998)