Paralyziny v larvách hmyzu

Pět entomologů a biochemiků z Katolické univerzity v belgickém Leuvenu zjistilo, že extrakty larev, popřípadě kukel mnoha druhů hmyzu, náležejících do čtyř řádů, obsahují dosud neznámé látky, které působí velmi toxicky u dospělců jak téhož druhu, tak druhů velmi vzdálených. Tuto třídu látek nazvali paralyziny, podle jejich okamžitého a nápadného paralyzujícího účinku po injekci extraktu. Největší koncentrace paralyzinů byla nalezena u vzrostlých larev či mladých kukel, imaga jich obsahovala malé množství. U jednotlivých druhů jde o odlišné látky, soudě podle chromatografického dělení, ale předpokládá se, že mají podobnou strukturu. Dosud byly chemicky charakterizovány jen některé: ví se, že nejde o proteiny (jako je leptinotarzin z mandelinky bramborové, silně toxický pro obratlovce), ale asi o dipeptidy. Úlohou paralyzinů nejspíš nebude ochrana proti predátorům – předpokládá se, že je hmyzí larva nebo kukla potřebuje pro vlastní znehybnění v době metamorfózy.

Zajímavé na celém objevu je nejen to, že byla objevena úplně nová skupina látek s výrazným účinkem, ačkoli hmyz je biochemicky dnes již dost podrobně prozkoumán. Zajímavější je, jak k objevu došlo. Zkoušely se účinky hemolymfy z mandelinky, jejíž toxicita byla známa, na dospělé masařky. Jako negativní kontrola měla sloužit injekce hemolymfy z velkých larev masařky. Ta však překvapivě zabíjela dospělé mouchy stejně spolehlivě – a hemolymfa z jiných larev a kukel také. Kdyby se použil extrakt z mladých larev nebo z dospělců, paralyzující látky by dosud nebyly objeveny. (J. Insect Physiology 44, 405, 1998)