Myslím česky postaru?

V posledním čísle Vesmíru (85, 468–469, 2006) jsem se zarazil při čtení titulku „Ptačí ekologie“ a vzápětí ve stejném čísle (na s. 443) se píše o ptačích druzích. Je to tak dobře, jsou podobná slovní spojení vlastní nejen českým ornitologům, nebo jsem opravdu staromilec? Sáhl jsem do své knihovny a jako příklad vybral od Julia Komárka Zoologii bezobratlých, díl první (z roku 1952). Tedy Zoologie bezobratlých, nikoliv bezobratlovčí zoologie (což zní opravdu kuriózně). Předpokládám, že podobně jako učebnice zoologie bezobratlých by měl být nazván text o ekologii ptáků, o ekologii savců, o fyziologii hmyzu apod. Bohužel fyziologii hmyzu v češtině (zatím?) nemáme, ale našel jsem kompendium od V. B. Wigglesworthe: The Principles of Insect Physiology a překlad od Martina Lüschera: Physiologie der Insekten z roku 1955. Hledal jsem dál a vybral další – K. D. Roeder: Insect Physiology (1953), ale taky Morris Rockstein: The Physiology of Insecta (1964). Tedy podle němčiny stěží jinak než fyziologie hmyzu, v angličtině tak i onak a v češtině? Máme se těšit na učebnici fyziologie hmyzu, nebo hmyzí fyziologie?

Druhově přivlastňovací adjektivum se vztahuje k celé skupině (ptačí klec), přivlastňovací genitiv substantiva spíše k řadě určitých jednotlivců (atlas ptáků). Hranice však není vždy zřetelná, oba způsoby si často navzájem konkurují. Druhově přivlastňovací „zvířecí“ adjektiva mají význam: pocházející z daného zvířete, související s ním, nějak se tohoto zvířete týkající, něčím ho připomínající, mající s ním podobné vlastnosti. Ptačí druhy jsou obecnější než druhy ptáků, použít lze obojí. Kdyby byl neshodný přívlastek rozvit a tím blíže charakterizován (druhy evropských ptáků), nemáme už kromě genitivu jinou možnost. Ekologii ptáků bych dala přednost před ptačí ekologií (spíše jde o vztahy jednotlivců v rámci celku než o celek jako takový). S neslovanskými jazyky srovnávat nelze (např. pro němčinu je charakteristický genitiv i tam, kde v češtině používáme individuálně přivlastňovací adjektiva).