Kuřecí šišinka je světločivá

Šišinka neboli epifýza je mozková žláza, která je pozůstatkem třetího oka některých pravěkých vodních obratlovců. Oko bylo na temeni hlavy a světlo vnímalo shora. Šišinka se účastní řízení denních rytmů nejen u zvířat, ale i u člověka (Illnerová, Vesmír 73, 425, 1994/8).

Světločivost zřejmě není zprostředkována jen nervy z oka, ale také přítomností zrakového pigmentu, opsinu, přímo v šišince kuřat (Science 267, 1502, 1995). Šišinkový (pineální) opsin se liší od opsinu sítnice, je maximálně citlivý na světlo o vlnové délce 500 nm a podílí se zřejmě na nezrakové světločivosti šišinky.