mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Je víno zdravé? Resveratrol ano

Stane se preventivním prostředkem proti rakovině?
 |  5. 7. 2001
 |  Vesmír 80, 372, 2001/7

Víno vzniká alkoholickým kvašením šťávy z hroznů vinné révy (Vitis vinifera), přesněji (dle definice společné zemím EU) jde o „produkt získaný fermentací čerstvých vinných hroznů“. Každá sklenice vína obsahuje zhruba dvě stě různých fenolických látek. Některé z nich jsou biologické antioxidanty – zpomalují v buňkách oxidační procesy, které by mohly být nebezpečné (deaktivují radikály vznikající přirozenými pochody nebo působením jak přírodního, tak umělého radioaktivního, popřípadě kosmického záření). Podle biologické klasifikace jsou tyto fenolické látky označovány také jako flavonoidy, taniny či fytoalexiny.

Posledních pět let se věnuje pozornost vlivu fenolických látek na lidský organizmus. Příznivý vliv nejdůležitější z nich – resveratrolu – na lidský organizmus je znám asi od r. 1992, vědomosti o jeho účincích jsou však různé (k vínu se vyjadřuje kdekdo – od pěstitele přes konzumenta po lékaře či chemika). Cesty, jimiž látka působí na lidský organizmus, je nutno dlouhodobě zkoumat in vivo a k vyhodnocení zvolit vhodnou statistickou metodu. Hledání jednoznačné odpovědi zpravidla trvá dlouho. Cílem článku je přinést přehled o klinickém výzkumu působení resveratrolu a poukázat na možnosti, jak ho lze stanovit ve víně.

Jak resveratrol vzniká?

Resveratrol neprodukuje pouze vinná réva, ale i jiné rostliny (např. podzemnice olejná nebo moruše). Je to přirozeně syntetizovaná látka (fungicid), jíž se rostliny brání patogenům. Ve vinných hroznech se resveratrol ukládá ve slupce a jeho množství se zvyšuje např. při výskytu houbových chorob (Botrytis cinerea), za chladného počasí nebo působením ultrafialového záření. Proto bylo nedávno mírné ozařování hroznů využito pro zvýšení obsahu resveratrolu z 1 na 3 mg/l (počítáno pro finální produkt).

Kolik resveratrolu je ve víně?

Dva decilitry červeného vína obsahují zhruba 600 mikrogramů resveratrolu (to je ovšem průměrné číslo, u různých druhů a různých míst původu vína se může významně lišit), zatímco hrst burských oříšků asi jen 70 mikrogramů. Průměrný denní příjem resveratrolu z běžných potravin (často v kombinaci s ovocnými šťávami) je 200–600 mikrogramů.

Působení resveratrolu na živý organizmus

Příznivé účinky resveratrolu jsou v podstatě dva:

  • Antioxidační efekt. Konzumace červeného vína vede k zvýšení krevní hladiny HDL (lipoproteinů vysoké hustoty) neboli „dobrého“ cholesterolu v krvi a k snížení agregace krevních destiček (viz Vesmír 79, 670, 2000/12), což potlačuje možnost výskytu koronárních chorob (prodloužení „životnosti cév“). Podobný efekt je ve víně přisuzován i jiným látkám – kvercetinu, katechinu, epikatechinu a oligoproantokyanidinu.
  • Protirakovinný efekt. V roce 1997 byl ve Science (275, 218, 1997) publikován článek J. M. Pezzuta z Illinoiské Univerzity v Chicagu (USA) o protirakovinném působení resveratrolu. Zjistilo se (in vitroin vivo), že všechny fáze rakovinného procesu byly potlačeny resveratrolem, jehož přítomnost zvyšovala koncentraci enzymu chinon-reduktázy, která metabolicky detoxikuje karcinogeny. Resveratrol také působí proti srážlivosti krve a potlačuje aktivitu cyklooxygenázy-1 (COX-1) a hyperoxydáz. U myší, kterým byl podáván karcinogen, bránil resveratrol (pro tyto účely získávaný z kořenů peruánského stromu Cassia quinquangatula) rakovinnému procesu.

Výše uvedená fakta vedla k nápadu, že „francouzský paradox“ (tj. skutečnost, že ačkoli Francouzi nejsou střídmí v konzumování tuků, hodně kouří a pijí dost vína, přece trpí srdečními chorobami třikrát méně než Američané) lze vysvětlit právě antioxidačním účinkem resveratrolu. Dnes se proto prodávají i resveratrolové farmaceutické přípravky.

Pokud jde o víno, nelze zvýšení hladiny „dobrého cholesterolu“ a snížení agregace krevních destiček přičítat výhradně vínu červenému. K podobným výsledkům dospěly klinické testy Milana Šamánka z kardiocentra ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole, který použil bílé víno. (Po šest měsíců testované osoby konzumovaly denně 4 decilitry „Veltlínského zeleného“.)

Výsledek výzkumu je v souladu s posledním bodem všeobecně známých doporučení pro prevenci srdečních chorob:

  • přestat kouřit,
  • redukovat hladinu cholesterolu v krvi,
  • redukovat vysoký krevní tlak,
  • sportovat (cvičit),
  • udržovat správnou tělesnou hmotnost,
  • u žen aplikovat postmenopauzální estrogenovou terapii,
  • užívat malé dávky acylpyrinu,
  • mírně konzumovat alkohol.

Kromě preventivního účinku na choroby srdce má resveratrol i neuroprotektivní efekt a působí pozitivně při léčbě Alzheimerovy choroby.

  • Kolik resveratrolu potřebujeme k prevenci rakoviny? Stopová množství v běžné potravě nestačí. Víme již, že pro laboratorní zvířata je k prevenci rakoviny potřeba asi 500 mikrogramů, pro člověka by to tedy (úměrně hmotnosti) bylo nějakých 500 miligramů za den.
  • Proč je resveratrol účinný při potlačování zhoubného bujení? Jak vlastně působí? V roce 1997 přišel B. Gehm z Lékařské fakulty Severovýchodní univerzity v Chicagu se zajímavým vysvětlením protirakovinného působení resveratrolu. Všiml si, že vzorec resveratrolu nápadně připomíná dietylstilbestrol – syntetický enzym estrogen, který se používá mimo jiné při studiu rakovinného procesu (viz obrázek). Laboratorní testy potvrdily, že syntetický estrogen zvyšuje aktivitu rakovinotvorného enzymu COX-1, zatímco resveratrol ji brzdí.
  • Je tedy víno zdravé? Estrogen rakovinný proces urychluje, zatímco resveratrol jej zpomaluje. Týká se to jak iniciace rakoviny, tak rakovinného růstu. Navíc bylo prokázáno, že resveratrol není (ani v nejmenším) toxický. Odpověď na otázku, zda je víno zdravé, bude tedy (alespoň v souvislosti s mírnou konzumací) kladná.

Možnosti využití resveratrolu v genovém inženýrství


Bylo zjištěno, že biosyntéza resveratrolu je iniciována resveratrol-syntázou – resveratrol je vytvořen kondenzací jedné molekuly p-kumaroyl-CoA a tří molekul malonyl-CoA. Jelikož pro syntézu této látky z prekurzoru, který se běžně vyskytuje v rostlinách, je zapotřebí pouze jeden gen, zdá se, že vkládáním genu pro resveratrol-syntázu by genetické inženýrství mohlo zvýšit odolnost rostlin proti houbovým patogenům. Tato možnost byla již demonstrována na příkladu exprese reveratrol-syntázy z vinné révy do tabáku, což významně zvýšilo odolnost tabáku proti Botrytis cinerea.

Stanovení resveratrolu ve víně kapilární zónovou elektroforézou


Přes všechna uvedená zjištění není u nás resveratrol ve víně sledován a na lahvích není obsah resveratrolu uváděn. Neexistuje jediná systematická studie o obsahu resveratrolu v českých či moravských vínech. V naší laboratoři kapilární elektroforézy se mj. zabýváme aplikací kapilární elektroforézy na analýzy přírodních látek (humus, huminové kyseliny), ale i na analýzu vín. Vyvinuli jsme analytickou metodu na stanovení resveratrolu ve víně, pomocí níž jsme schopni kvantifikovat cis- a trans-formu resveratrolu (viz obrázek), limit detekce je 0,04 mg/l. Rozlišení a následná kvantifikace obou těchto forem by mohla být velice užitečná vzhledem ke známému faktu, že ultrafialové záření přeměňuje trans-resveratrol na jeho cis-formu, takže je možné, že příznivý účinek resveratrolu ve víně souvisí také s poměrem koncentrací jeho cis- a trans- formy. Podotýkáme, že tato analytická metoda umožňuje také simultánně stanovit i množství kyseliny sorbové, která je hygienicky sledovaným konzervantem (zvláště u bílých vín).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorech

Josef Havel

Jiří Pazourek

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...