mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Ekonomické důsledky dalece orientovaného jazyka

 |  9. 2. 2012
 |  Vesmír 91, 72, 2012/2

Proč obyvatelé některých národů hojně spoří, dlouho plánují na stáří, a příslušníci jiných kultur žijí spíše přítomností a na dluh? Proč občané některých zemí častěji umírají na nemoci, jež jsou důsledkem krátkozrakého rozhodování – upřednostní krátkodobou slast s dlouhodobými negativy, jako je kouření, nezdravá strava, pohodlí a málo pohybu –, zatímco jinde se s těmito pomalými sebevraždami setkáme jen zřídka?

Existuje nespočet vysvětlení, např. vysvětlení čistě ekonomické, jako je úroveň bohatství země – v bídě není z čeho spořit. Při krátké délce dožití v zaostalých zemích nemusí jejich obyvatele trápit vzdálená rizika, kupř. dlouhodobého kouření. Vliv má vzdálenost státu od rovníku – lidé obývající místa s delšími obdobími zimy, kdy je nedostatek potravin, se prostě museli pro přežití naučit dlouhodobě plánovat.1) A bez významu není ani promořenost dané populace parazity: tělo musí místo do vývoje mozku investovat zdroje spíše do imunitního systému, což vyústí v nižší inteligenci, která je obvykle doprovázena nižší trpělivostí a chováním, jež méně hledí dopředu.2) Roli prostě hraje dlouhá řada faktorů.

Keith Chen z Yaleovy univerzity si položil otázku, zda má vliv i to, jakým způsobem různé jazyky vyjadřují čas.3) Tedy zda lidé mluvící jazykem, jehož gramatika vyžaduje, aby o budoucnosti hovořili odlišným způsobem, vnímají budoucnost jako „vzdálenější“, méně aktuální, a v chování kladou důraz spíše na přítomnost. Zatímco uživatelé jazyka, kteří budoucí čas natolik neodlišují, orientaci na budoucnost neztratí tak snadno. Kupříkladu Němec v očekávání zítřejšího deště může říci: „Es regnet morgen“ – budoucí horizont splývá se současností.4) Zatímco Angličan musí užít budoucího času: „It will rain tomorow“ – situace je vnímána v dálce, neaktuálně. Další jazyky, např. finština, nemají budoucí čas vůbec, u jiných se slovesa v budoucím čase řídí poměrně rigidními pravidly, kupř. u románských jazyků. V některých gramatikách je „budoucí čas“ odlišován změnou podstatného jména či zájmena, čímž je časová různost ještě významnější; mluvčí afrického jazyka hausa by řekl „budoucí to“ – „zā à“ prší či analogicky „budoucí já“ – „zā nì“ jde ven.

Chen nejdříve vytvořil soubor porovnatelných dat, aby další „národní charakteristiky“ nekontaminovaly vliv gramatiky jazyka na sledované proměnné. Porovnával pak jedince, kteří měli stejné demografické a sociologické vlastnosti (zemi narození, strukturu a příjem domácnosti, vzdělání, bydliště), jen mluvili odlišným jazykem. Výsledky ukázaly, že ti, kteří mluví jazykem neodlišujícím tolik budoucí čas, spoří o 30 % více, takže kupř. v Evropě je jejich důchodový fond v průměru o 170 000 eur větší. Podobně je o 24 % méně pravděpodobné, že budou těžkými kuřáky, o třetinu více cvičí, a mají tedy i o 13 % nižší pravděpodobnost, že budou klinicky obézní, než lidé mluvící jazykem budoucnost rázně odlišující. Obecně jsou i zdravější, kupříkladu mají pevnější stisk ruky i větší objem plic. Vliv gramatiky jazyka je tak silný, že soustředíme-li se jen na nejrozvinutější země (OECD), ty s převahou budoucnost neodlišujících mluvčích uspoří ročně o 5 % víc HDP.

Potvrdilo se, že zvyk mluvit odlišně o přítomnosti a o budoucnosti formuje mysl tak, že budoucí události vnímá jako nerelevantnější, neaktuálnější, což vede mluvčího k chování, které je méně orientováno na budoucnost. Lidé pak upřednostňují okamžité radosti i s rizikem značných budoucích strastí. Snad nejzajímavějším objevem však je, jak subtilně jazyk na chování působí. Podíváme-li se totiž na mezinárodní srovnání Světového šetření hodnot – přehledu, jaké hodnoty různé národy zastávají (od mezilidské důvěry přes vztah k víře po politická přesvědčení), nenajdeme žádný vztah mezi mluveným jazykem a přesvědčením, že je důležité vychovávat děti k šetrnosti a k spoření na pozdější časy.

Poznámky

1) Templer D. I., Arikawa H.: Temperature, skin color, per capita income, and IQ: An international perspective, Intelligence 34, 121−139, 2006.

2) Jelikož infekční či parazitární onemocnění značí pro tělo náklady (musí nahradit zničenou tkáň, často se jí nedostává živin ať už přímým odčerpáváním parazitem, či nepřímo přes průjmy a zvracení), dochází patrně během vývoje dítěte ke kompromisu, při němž je upřednostněn imunitní systém na úkor rozvoje mozku. Eppig Ch., Fincher C. L., Thornhill R.: Parasite prevalence and the distribution of intelligence among the states of the USA, Intelligence 39, 155–160, 2011.

3) Chen M. K.: The Effect of Language on Economic Behavior: Evidence from Savings Rates, Health Behaviors, and Retirement Assets, Cowles Foundation Discussion Paper No. 1820, 2011.

4) Analýza byla založena na podmínce, zda mluvčí musí užít budoucího času. V řadě jazyků (jako v němčině) budoucí čas existuje a je gramaticky správný, ale v hovorové mluvě se užívat nemusí. Takové byly považovány za jazyky spíše nemající odlišné vyjadřování budoucnosti.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Houdek

Doc. Ing. Petr Houdek, Ph.D., (*1981) je vedoucím Centra vědy a výzkumu, členem katedry managementu na Fakultě podnikohospodářské VŠE a členem Katedry marketingové komunikace a public relations Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Věnuje se terénním a laboratorním experimentům na nečestnost, podvádění a rozhodovací chyby.
Houdek Petr

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...