Co všechno se dá číst?

Ve svém jazykovém koutku p. prof. Daneš upozorňuje na poněkud neobvyklé používání slovesa číst v mém článku (Vesmír 73, 252, 1994/5). Několikrát přitom zmiňuje, že jde o “nepochybný vliv angličtiny“. S touto jedinou věcí nemohu zcela souhlasit, přestože ostatní výklady považuji za velice přesné. Je sice pravda, že anglické slovníky uvádějí mnoho významů slovesa read (Webster´s Dictionary uvádí 34 významů!), z nichž několik zcela odpovídá mému používání tohoto slova, nicméně v odborné anglicky psané literatuře jsem se se slovesem read v tomto významu (čtení prostředí, čtení environmentální mozaiky, ...) nikde nesetkal, přestože jsem po tom poměrně vytrvale pátral, abych podpořil citacemi používání těchto spojení ve své diplomové práci. V angličtině se v podobném významu používá pouze sloveso observe, což podle mého názoru nevyjadřuje zdaleka tak přesně vztah organizmů k heterogennímu prostředí – sloveso číst v sobě totiž zahrnuje aktivní porozumění, aktivní účast „čtenáře“. Toto používání slovesa číst jsem samozřejmě nevymyslel – v běžném hovoru se tato spojení často mezi biology používají. Domnívám se ale, že původ lze hledat spíše ve zmiňovaném širokém chápání textu, že tedy kupodivu správnější je onen „přefilozofovaný“ výklad.