Co odhalila srpnová povodeň 2002

Velká povodeň v srpnu 2002 nepřinesla jen zkázu, ale i mnohá poučení, zejména co se týče erozní a sedimentační dynamiky větších vodních toků. Odhalila také změny, které v posledním desetiletí proběhly na Vltavě a Labi díky zlepšení jakosti vody. Dokladem jsou valy z ulit a lastur vodních měkkýšů, které turbulence povodňových proudů vynesla z labského dna a pěkně vytříděné uložila u jezu v Kopistech na Litoměřicku.

Je to opravdu pestrý výběr. Vedle lastur velkých mlžů, protáhlých velevrubů malířských (Unio pictorum) a širších škeblí říčních (Andonta anatina) vidíme hromady páskovaných ulit říční bahenky pruhované (Viviparus viviparus) a úhledných lasturek okružanky říční (Sphaerium rivicola), která ještě před několika lety byla v Čechách považována za téměř nezvěstnou. Prohlédneme-li si snímek pozorněji, všimneme si i člunkovité lasturky slávičky mnohotvárné (Dreissena polymorpha), která se dnes u nás šíří do řek a vodních nádrží. Kromě těchto hojněji zastoupených druhů najdeme ve výplavu i drobné ulity bahnivek (Bithynia tentaculata) a točenek (Valvata piscinalis), špičaté ulitky písečníka (Potamopyrgus antipodarum), přistěhovalce z Nového Zélandu, a ozdobné masivní lasturky košatky asijské (Corbicula fluminea), hosta z východní Asie, který v poslední době proniká proti proudu Labe až do Čech. Překvapivé je, že v Kopistech téměř chybějí lasturky okružanky rohovité (Sphaerium corneum), která je v pražské Vltavě přemnožena. Valy z jejích lastur navršila poslední povodeň v Tróji.

Co k tomu dodat? Potěšitelné je, že naše řeky opět žijí. I zde se ovšem projevuje globalizace. Vedle starousedlíků, třeba škeblí a velevrubů, tu lze stále častěji spatřit exotické hosty, jako jsou novozélandský písečník nebo východoasijská košatka.