Chyba (?) v programu lidského genomu

Čte se jako skvostná báseň v próze: plná, vyčerpávající i hluboká, zároveň velestručná. Má vtip filozofického humoru s tajemstvím, zachovává brněnskou tvůrčí atmosféru Mikuláškovu a Skácelovu. Kéž by bylo obdobných zpráv víc a častěji ze všech oborů. Na závěr jediná věta prof. Žaloudíka a doc. Vyzuly, která se může číst opakovaně, aby se zvětšil a zvýšil význam, smysl, též účel: „…studium účinnosti cílené bioregulační léčby, stojící již na jiných principech…“ Srdečné díky.