Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

BOŘIVOJ ZÁRUBA, ilustrace ZDENĚK BURIAN: Cesta do pravěku

Granit, Praha 1995; vydáno k nedožitým 90. narozeninám Zdeňka Buriana, 160 str., cena 299 Kč
 |  6. 12. 1995
 |  Vesmír 74, 696, 1995/12

Letos v první polovině září se ve Washingtonu konala přehlídka nejvýznamnějších děl české kinematografie 60. a 70. let. V krátkém televizním šotu z této události zahlédl pozorný divák na stěně promítacího sálu mezi jinými i plakát k Zemanovu filmu Cesta do pravěku. Nejen díky dobrodružnému příběhu party kluků, ale zejména zásluhou výjimečných rekonstrukcí pravěké krajiny a zvířat, jež jsou dílem akademického malíře Zdeňka Buriana, má tento snímek na podobných festivalech stále své místo.

Nedávno se v knihkupectvích objevila Zárubova Cesta do pravěku, putování jednotlivými obdobími vývoje života na Zemi na základě Burianových paleontologických rekonstrukcí. Na otázku Proč stále Burian? můžeme odpovědět autorovými slovy: „V Burianově díle se kloubí umělecká přesvědčivost s vědeckou precizností, která již od samotných začátků jeho tvorby byla tomuto umělci vlastní. Jeho rekonstrukce pravěkých zvířat i lidi nejsou mrtvými exponáty, ale živými tvory, zasazenými vždy do prostředí, ve kterém kdysi žili.“ B. Záruba s mistrem Burianem osobně spolupracoval. Jejich společná knížka Svět vymřelých zvířat se dočkala řady vydání v nejrůznějších jazykových verzích.

Kniha je určena širokému okruhu zájemců o přírodní vědy, paleontologii i výtvarné umění. Rozdělena je do pěti kapitol, které čtenáře přivádějí do jednotlivých období vývoje Země. Každá kapitola je uvedena jedním z větších Burianových pláten a zároveň rozsáhlejším textem, který čtenáře seznamuje se základními geologickými a paleontologickými charakteristikami a nejdůležitějšími vývojovými událostmi období. Kapitoly jsou dále děleny do podkapitol, z nichž každá přibližuje určitou skupinu organizmů, biotop nebo vývojový moment. Za úvodním textem jsou zařazeny jednotlivé Burianovy rekonstrukce s odbornými komentáři.

První kapitola se jmenuje „Na prahu života“. Zavádí čtenáře do období před 4,5 až 4 miliardami let, kdy se začínala formovat tvářnost povrchu naší planety, vznikala prvotní atmosféra i první oceány. Začaly se objevovat první organické sloučeniny, jež se později staly základem živé hmoty. Dále nás autor provází podmořským světem starších prvohor, obydleným množstvím trilobitů, ostnokožců, ramenonožců, korálnatců i měkkýšů. V téže době se také začínala formovat skupina živočichů vývojově mnohem pokročilejších – obratlovci.

Druhá kapitola „Čas velkých experimentů“ provází čtenáře obdobím, kdy suchá země přestala být pustou pevninou a začala se zelenat bohatším společenstvem rostlin a hemžit suchozemskými živočichy. Jak velký rozdíl byl mezi krajinou devonskou s primitivními nízkými „lodyhami“ a karbonským neproniknutelným pralesem oživeným bzučícím hmyzem, nejrůznějšími typy obojživelníků a prvními plazy!

Kapitola třetí „Středověk Země“ časově zahrnuje období druhohor, kterému se též říká „věk plazů“. Během té doby ovládli totiž plazi nejen pevninu, ale pronikli i do vody, a dokonce i do vzduchu. Burianovy rekonstrukce dinosaurů dobře ilustrují pestrost jejich tvarů, forem i způsobů života. Kapitola není pouze „dinosauří“, ale setkáváme se zde například i se známým archeopteryxem a prvními skutečnými ptáky.

Ve třetihorách, zhruba před 65 miliony let, se po dosud ne zcela jednoznačně vysvětleném období vymírání mnoha živočišných a rostlinných druhů začal formovat svět, který se již velmi blížil nynější podobě. Bouřlivému vývoji savců a ptáků v tomto období je věnována kapitola čtvrtá s výstižným názvem „Savci vítězí“. Primitivní formy savců se objevily již během druhohor. Byli to především drobní hmyzožravci, ne nepodobní dnešním myším. Již v paleocénu vzniklo na 150 dalších druhů savců, nechyběli ani býložravci a šelmy. Zvláštní pozornost autor věnuje velkým, mnohdy bizarním typům třetihorních savců, z nichž někteří patřili mezi vzdálené předky dnešních chobotnatců, jiní snad k předkům dnešních koní. Stejně jako podivní savci patřili ke zvláštnostem třetihorního světa i velcí nelétaví ptáci, jejichž příbuzní žili ještě donedávna na Novém Zélandu a na Madagaskaru.

V poslední kapitole „Známe své předky?“ B. Záruba sleduje vývoj lidského rodu i jeho předchůdců v celém kontextu vývoje rostlinstva a živočišstva. Zvláštní pozornost věnuje těm živočišným druhům, se kterými se naši předkové střetávali a které lovili, tj. obrovitým mamutům, srstnatým nosorožcům a jeskynním medvědům.

Kniha je doplněna stratigrafickou tabulkou, rejstříkem latinských názvů a soupisem paleontologických publikací, na nichž Z. Burian spolupracoval s našimi předními paleontology a antropology.

Textem knihy prolíná snaha zvýraznit kontinuitu vývoje života na Zemi. Podařilo se spojit jedinečné Burianovy rekonstrukce v celek, který se odvíjí jako příběh podobný stejnojmennému filmu. Komentáře k jednotlivým obrazům jsou nenásilnou formou spojeny s úvodními texty. Výjev na obraze vysvětlují a zasazují do širšího kontextu, jsou zde uvedeny zajímavosti z práce paleontologů i výsledky nejnovějších vědeckých výzkumů. Čtenář není zahlcen množstvím odborných termínů ani latinských názvů. Kniha tak získává na přitažlivosti pro široký okruh čtenářů, přičemž si zachovává vysokou odbornou úroveň. Ve srovnání s řadou současných rekonstrukcí pravěkých zvířat nezbývá než znovu obdivovat mistrovské umění Burianova štětce a jeho uměleckou fantazii dokonale spojenou se snahou o odbornou přesnost.

Obrázky

Jedenatřicátý prosinec roku 1979 jsem promarnil pročítáním hromady newyorských novin s přílohami na poslední víkend desetiletí. Všude byly na patřičně exponovaných místech, jako pokaždé když se blíží

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Markéta Straková

 

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...